
Sama za sebe musím říct, že si návštěvy hradů a zámků užívám, ale přestože mám ráda historii, nikdy neodolám pověstem, které se o jejich minulosti tradují. Stejně tak chápu turisty s malými dětmi, jimž se dějiny toho či onoho místa snaží vyprávěním pověstí přiblížit. Jenomže nikdo není vševědoucí a ani není v lidských silách pamatovat si všechny výtvory lidové slovesnosti. Nastal nejvyšší čas na čtení knihy Za strašidly na hrady a zámky od Petra Davida a Vladimíra Soukupa, ke které letos vyšel už třetí díl.
Stejně jako předchozí díly série i tento nabízí padesát tipů na výlet. Každému z českých a moravských hradů a zámků jsou věnovány dvě dvojstránky. Na první z nich se objevuje stručná historie sídla a zajímavosti z jeho dávné i nedávné minulosti, na druhé potom trasa po okolí, na níž návštěvníci najdou další pamětihodnosti.
Skoro se mi chce říct, že ačkoli by se kniha na první pohled mohla zdát jako sbírka pověstí, příhodnější by bylo se na ni dívat jako na turistického průvodce. Na dvojstránce s okolními turistickými cíly se nachází rámeček s názvy nejbližších restaurací, otevírací doby dalších zajímavých míst a možnosti koupání nebo vyžití pro děti.
U každého z padesáti výletů je zobrazena stylizovaná mapa, která sice objasní, kudy se na místo určení dostat, ale cestování podle ní se podobá hledání pokladu podle rychle načrtnutého plánku. Proto v závěru knihy nechybí podrobná mapa ani obrys České republiky rozdělený na kraje, ve kterých jsou umístěna čísla jednotlivých tipů na výlet. A nakonec u každého místa je popis, kudy jet – ať autem, autobusem, nebo vlakem – a kde zaparkovat.
Knih pověstí každý rok vyjde hned několik, ale Za strašidly na hrady a zámky nepatří mezi ty zcela běžné. Většina z nich uvede jenom místo děje a pověst (začínající slovy „Bylo nebylo…“ anebo „Před dávnými časy…“). Netvrdím, že by pověst měla být poučná, přinejmenším by však čtenáře měla nutit k zamyšlení. A právě o to se snaží autoři výletů za strašidly. Nedá se říct, že by pověsti nějak přílišně komentovali, ani nevnucují svůj názor, jen čtenáři ukazují, jak to bylo, a pak už je pouze na něm, jestli nad dávnou pověstí popřemýšlí.
Kniha je dostatečně obsáhlá a běžnému turistovi dá základní informace o cíli jeho putování. Pak už se po dalších zajímavostech musí každý pídit sám. Jenom je škoda, že v poznámkách o místu není vsuvka pro sběratele turistických vizitek, známek a dalších upomínkových předmětů.
Knihu Za strašidly na hrady a zámky 3 vydalo nakladatelství Ikar