Už nikdy sami. Haj hou!

• 

Recenze

Vytvořeno 15. 9. 2012 2:00

Autor: Jana Semelková

Groteska je „důvěřivé smlouvání s osudem“. Tak Kurt Vonnegut označil hned v jejím úvodu zoufalou snahu svých oblíbených komiků Laurela a Hardyho probojovat se všemi životními trapasy a neúspěchy. Jeho satirický sci-fi román nás zavede na Manhattan, kde žije poslední prezident Spojených států amerických, v té době stoletý. Zde vzpomíná na svůj život a píše paměti. Velmi bouřlivé i pitoreskní paměti.

Před sto lety by nikdo nevěřil, že Wilbur Swain se dožije tak požehnaného věku. Jeho sestra Eliza – dvojče – by tu jistě také ještě byla, kdyby nezahynula na Marsu. Dvoumetrový kolohnát se totiž narodil jako zrůda – z pohledu ostatních. Podobal se víc opičákovi než lidské bytosti. Jeho sestra na tom byla stejně. A tak rodiče dali nebohé děti stranou svého života. Upravili pro ně zámek, najali sloužící. Všichni byli přesvědčeni, že děti jsou dementní a že dlouho žít nebudou.
Jenže Wilbur s Elizou stvořili génia – propojením dokázali nasát spoustu informací, které objevili v zámeckých knihovnách, společně vytvořili několik zajímavých pojednání, přepracovali například americkou ústavu, vypracovali učebnici k výchově dětí… Spolu dokázali všechno, ale jakmile byli sami, nebyli ničím. Jenže okolí chce individualismus!

Žijeme ve Spojených státech amerických, kde nikdo nemá právo spoléhat na druhého - a kde se každý učí jít svou vlastní cestou. Pádluj svou vlastní kánoi. Haj hou.

Wilbur vystuduje medicínu a posléze se stane prezidentem nejmocnější země světa. Snaží se reorganizovat hroutící se americkou společnost do soustavy umělých rodin. Tak jak to kdysi plánovali s Elizou. Jenže…

Kterou civilizovanou zemi by mohl zajímat takový Bídákov, jako je Amerika…

Mocnou zemi rozložily dvě zákeřné pandemie, zelená smrt a albánská chřipka, a tak poslední prezident opouští Bílý dům – není komu vládnout – a žije se svou těhotnou vnučkou Melodií na Manhattanu.

Groteska je román, který se zadře pod kůži a nepustí. Ukazuje, jací jsme a jací bychom mohli být. Je plná skrytých narážek na maloměšťáctví, hamižnost, nedostatek inteligence a civilizační pokrytectví. Román, v němž se hovoří o lidské (ne)schopnosti vzájemné komunikace a lásky. A posloucháme-li téměř čtyři hodiny podmanivý hlas Borise Rösnera, stále více nám dochází, kolik přesných a nadčasových postřehů do textu Kurt Vonnegut vložil.
Groteska vyšla poprvé česky v roce 1981 (překlad Jaroslav Kořán) a okamžitě zmizela z pultů knihkupectví. Rozhlasová nahrávka vznikla v roce 1986. Nyní si ji můžeme poslechnout ve formátu mp3. Grotesku o lidské klauniádě, která odhaluje planetární pošahanost světa, předkládá ironik Kurt Vonnegut, jehož slova opravdu bravurně tlumočí Boris Rösner. Haj hou!

Ukázka:
www.radioservis-as.cz

Audioknihu Groteska vydalo nakladatelství Radioservis