Tygře, tygře…

• 

Recenze

Vytvořeno 28. 11. 2012 2:00

Autor: Jiří Lojín

Šero se táhne celou „hlídkovou“ ságou Sergeje Lukjaněnka. Nejprve je jeho význam nepatrný, v prvním dílu nazvaném Noční hlídka jej čtenář vnímá pouze jako dimenzi, do níž se Jiní mohou dostat. Postupně jeho důležitost vzrůstá, současně s tím, jak do něj a jeho tajemství vniká hlavní hrdina Anton Goroděckij. V posledním dílu nazvaném příznačně Poslední hlídka, už hraje šero velmi důležitou roli a přiblížením jeho tajemství se celá sága uzavře uspokojivým způsobem. Jak se však po letech ukázalo, Sergej Lukjaněnko nemohl své dítko jen tak opustit a vrátil se k němu románem Nová hlídka. A do hlavní role opět obsadil šero.

 

Antonova a Světlanina dcera Naďa má díky svým rodičům potenciálně neomezené schopnosti. Světlí provozují malou školu pro začátečníky, Anton patří k Nejvyšším, Světlana je v domácnosti, Světlí páchají drobná dobra a Temní svá zla, upíři dostávají povolenky na své oběti, prostě panuje všeobecná pohoda. Strážmistrovi Dimovi, jinak člověku bez zvláštních schopností, se stane podivná věc. Po setkání s Antonem se naučí vnímat Jiné. Světlé jako psy, Temné jako vlky. Ale najednou uvidí Tygra a stane se mu malá nehoda, po které si musí převléknout spodní prádlo i kalhoty. Anton na stejném místě potká desetiletého chlapce Kešu, který je Jiný se schopnostmi věštce.  Tygr je Kešovi v patách a vypadá to, že s ním nemá dobré úmysly. Denní ani Noční hlídka nedokáže Tygra zastavit. Náhle pohoda končí a Antonovi začnou perné chvíle.

Věčný souboj dobra a zla Lukjaněnko stále více relativizuje. Už v předchozích knihách otevřeně vyjadřuje Antonovy pochybnosti o povaze dobra, které se připisuje Světlým, a v tomto trendu nadále pokračuje. Autor se však rozhodl dát Antonovým názorům ucelenější formu a vytváří scény, v nichž je může jasně, bez emocí a nahlas vyjádřit. Anton diskutuje s žáky ve třídě a má možnost komentovat i události při noční hlídce s nováčkem. Mezi takové scény patří i zneškodnění jednoho ze Světlých, který neunese nespravedlnost vládnoucí našemu světu a plánuje násilnou remoralizaci ruských politiků. Naivní mladík se domnívá, že štěstí Rusku a jeho lidem poskytne vláda složená z morálních politiků a Antonovu skepsi vůbec nechápe.

Pochopil jsem, že tahle diskuse je absolutně marná. Valentin se rozhodl konat dobro. Aktivně a energicky se vším všudy. A já tu do něj hučím něco o lidské přirozenosti a o tom, že se prostě nedá jen mávnout kouzelnou hůlkou a myslet si, že všichni budou rázem šťastný.
„A vy mě nezastavíte,“ neustával ve svém rozběhu Valentin. „Půjdu do Kremlu…zrovna dneska tam má prezident řeč k Dumě. A všechny proberu! Všechno jsem si to propočetl. Budu mít dost Síly na to, abych odrazil jakékoliv vaše kouzlo, a ještě mi zbyde i na masovou remoralizaci.“
(Lukjaněnko,S. Nová hlídka. Překlad Iva Dvořáková. Triton a Argo 2012, str.304)

Anton není žádný idealista a trpělivě přijímá pravdu o intrikách, které spřádá světlá i temná strana tak, jak to ostatně bylo i v knihách předchozích. Nová hlídka vnáší do ságy poněkud jiný tón. Děj zvolňuje, je méně dynamický i ve vypjatých okamžicích a větší prostor dostávají úvahy o podstatě dobra a zla, o jejich relativitě a marnosti pokusů o nápravu lidstva. Od dob Noční hlídky se Rusko změnilo, projevuje se to však více v dostupnosti západního zboží, než v mentalitě lidí. Děti čtou Harryho Pottera a jsou díky tomu přístupnější myšlence, že patří mezi Jiné, Anton používá GPS navigaci. Autor věnuje místo i podrobnému vysvětlování principů magie fungující na základě existence šera a navazuje tak na předchozí díly, ve kterých část po části odhaluje. Nová hlídka mu tak slouží jako jakési shrnutí předchozích poznámek.

I přes množství textu, netýkajícího se bezprostředně děje románu, není Nová hlídka ani v nejmenším nudná. Lukjaněnkovi se podařilo vymyslet a čtenářům předložit originální zápletku se širokým záběrem, postavit svého hrdinu do situace, v níž musí chránit nejen svou rodinu, ale i samu podstatu světa takovou, jakou doposud zná. A jako vždy najít překvapivé řešení, jakousi třetí cestu, v okamžiku, kdy je všem jasné, že existují pouze dvě.

Knihu Nová hlídka vydalo nakladatelství Triton a Argo