Dobrý otec a špatný syn nebo naopak

• 

Recenze

Vytvořeno 2. 6. 2013 3:00

Autor: Alena Oudová

Ať už jsou naše děti jakékoli, ať už udělaly cokoli, vždycky jako rodiče budeme stát na jejich straně. Vždyť právě ony jsou naším odrazem, produktem naší výchovy, naší lásky. Vždyť to ony přejímaly naše vzory a učily se být dobrými lidmi. Ale jak řekl odsouzený vrah a syn Daniel Allen: „Všichni jsme nepřišli na svět, abychom konali dobro."

Daniel Allen je dvacetiletý mladík, který neměl příliš šťastné dětství. Rodiče se rozvedli a on tak putoval z jednoho kouta země do druhého, od matky k otci. Otec založil novou rodinu, matka tak nějak nevěděla, co sama se sebou, natož s chlapcem jeho věku. Danny byl průměrný mladík až do okamžiku, než se rozhodl opustit vysokou školu a vydal se na cestu napříč Státy. Někde na té cestě, se něco stalo, něco se změnilo. A pak najednou koukal na svět zpoza mříží, on, údajný vrah významného republikánského politika a možná budoucího prezidenta Spojených států.  Kde se stala chyba a kde je pravda? Je Daniel vrahem nebo obětí? Je vlkem nebo beránkem? To se rozhodne zjistit jeho otec, uznávaný revmatolog, Paul Allen. Ten se nehodlá s osudem svého syna smířit, nevěří v jeho vinu a sám se vydává po stopě synova příběhu. Co nebo kdo ho dovedl na místo činu a proč by jeho syn, kterého si pamatoval jako usměvavého mladíka, přistoupil k činu takto násilné povahy? Sám sebe se postupem času ptá, zda mu byl skutečně tak dobrým otcem, jak si vždycky myslel.

Noah Hawley ve své knize Dobrý otec poodkrývá oponu urputného boje otce za život a svobodu svého syna. Příběh není dějově komplikovaný, drží se jedné dějové linii, v níž se prolíná přítomnost s minulými zážitky odsouzeného chlapce. Jedná se ovšem o velice emotivní příběh, nad nímž se sám čtenář je nucen zamyslet. V nitru prožívá bolest a pochybnosti otce, společně s ním hledá, co za vraždou politika stojí a pátrá po povaze syna, který se odcizil otci. Četba Dobrého otce zprostředkovává velmi intenzivní prožitek a čtenář spolu s hlavním hrdinou spěje k velmi silnému emotivnímu rozuzlení.

Ukázka z knihy

„Vstal jsem a pohlédl na sebe do zrcadla. Tady vedla hranice a já si nebyl jist, zda jsem ochoten ji překročit. Za ní už následoval pád do něčeho spletitého, chmurného. Fran měla pravdu. Nesměl jsem se v tom ztratit, nesměl jsem se nechat lapit do osidel posedlosti. Tři muži spolu jeli vlakem přes ústí řeky Sacramento. Jedním z nich byl můj syn. Zbylí dva byli podle všeho váleční veteráni, z nichž jeden pracoval pro společnost, která by přišla o miliony, kdyby Seagramův návrh zákona prošel Senátem a po prezidentově podpisu vstoupil v platnost. Byla to pravda? A kdyby ano, co to znamenalo? Bylo lákavé vidět v tom jistou logiku, souvislost, zároveň však měl člověk pocit, že tím učiní první krok do temnějších sfér. Že tím vykročí po cestě, z níž se příliš jedinců nevrátí.“
(HAWLEY, Noah. Dobrý otec. Praha: Argo, 2013. s. 154.)

Kniha Dobrý otec vychází u nakladatelství Argo