Psychologicky laděný detektivní román

• 

Recenze

Vytvořeno 3. 9. 2014 3:00

Autor: Sabina Huřťáková Hašková

Královna detektivek Agatha Christie je známá především díky svým postavám Hercula Poirota a slečny Marplové. Čas od času však napsala také román s detektivní zápletkou, který směrovala do jiné doby (např. A nakonec přišla smrt, příběh ze starého Egypta, který mám opravdu velmi ráda), nebo popsala méně krve a více psychologie, jako v románu Nekonečná noc.

 

Nejnověji vydaný román (Knižní klub) z pera oblíbené autorky představuje příběh roztěkaného prospěcháře Michaela Rogerse, který nikde nemá stálé místo, všude je jen chvíli, když ho přestane současná činnost bavit, tak se sebere, odjede jinam a pranic mu nevadí, že nechal v letovisku klienty, jež měl odvézt zpět domů. Zkrátka naprosto nespolehlivý mladík s nejistou budoucností, který by chtěl všechno, ale nemá dost prostředků toho dosáhnout. Jeho přítelem je známý churavý architekt, od nějž by si rád nechal vystavět vysněný dům. Jenže to by musel patřit mezi velmi bohatou smetánku…

Druhou hlavní postavou je Ellie Goodmanová, pohádkově bohatá dědička z Ameriky, která touží vymanit se z vlivu svých příbuzných, jimž nejde o nic jiného než o její peníze. Nejraději by ji provdali za nějakého nechutně bohatého mladíka z dobré rodiny, aby tak ještě rozmnožili rodinné jmění. Ellie se rozhodne, že si zakoupí pozemek v Británii. Chce na něm postavit vlastní dům a v něm žít daleko od rodiny i zděděných obchodních starostí. Hned na počátku knihy dojde k „osudovému“ setkání obou našich hlavních hrdinů. A jak jinak, Ellie a Michael se do sebe zamilují, potají se vezmou, zakoupí údajně zakletý pozemek a od zmíněného architekta si nechají vystavět vysněné sídlo. Ve všem jim pomáhá Elliina guvernantka Greta Andersonová, která nakonec odnáší i hněv Eliiny rodiny a nevraživé pohledy jejích právníků.

Nebyl by to samozřejmě detektivní román, kdyby nedošlo k vraždě. Není zde však žádná postava chytrého detektiva, který bude pátrat po stopách. Děj běží zdánlivě poklidně a dlouho se nic moc neděje. Ellie s Michaelem si příjemně žijí, přestože se nad jejich domem vznáší tajemné prokletí. Když dojde poblíž domu ke smrti, čtenář již tuší, že jeden z hlavních protagonistů nebude takový, jakým se celou dobu jevil.

Celá kniha je pojata hluboce psychologicky. Hlavní postavy jsou citově labilní, potýkají se s vlastními niternými problémy a přemítají, zda svůj život vedly správně. Také rozjímání vraha na konci knihy ukazuje, že jeho psychika není právě vyrovnaná, dramatický závěr to jen potvrdí. Nekonečná noc mě skutečně překvapila, neboť jsem dosud od Agathy Christie nic podobného nečetla. Snad bych ji mohla trochu přirovnat k „duchařským“ povídkám v knize Smrtonoš, ale to jen opravdu částečně. Podobá se vlastně jen oním psychologicky laděným stylem.

Pokud tedy chcete vyzkoušet jiný styl této autorky, anebo máte rádi psychologické detektivky/thrillery, zkuste Nekonečnou noc.

CHRISTIE, Agatha. Nekonečná noc. 2. vyd. Praha: Knižní klub, 2014. ISBN 978-80-242-4459-4.