Vzhůru na Šumavu

• 

Recenze

Vytvořeno 3. 12. 2014 2:00

Autor: Pavla Huřťáková

Vlaky. Jaké kouzelné slovo! Neznám na světě kluka, který by už odmalička rád nepostával na železničním peróně nebo poblíž mostu, kudy jezdí železný oř. Autoři nové knihy z nakladatelství Paseka povýšili své dětské nadšení v dospělou posedlost i práci.

 

Svět šumavských železnic v proměnách času je publikací, která splní všechna vaše očekávání. Autoři v ní přibližují hned několik druhů tratí. V prvé řadě je třeba zmínit ty nejstarší, parní. Vysvětlují důvod vzniku rozsáhlé železniční sítě, jež je jednou z nejrozsáhlejších v Evropě. Následuje kapitola věnovaná nejen vlakům, nýbrž i lidem, kteří na železnici pracovali a pracují, byť některá povolání jsou již hudbou minulosti v důsledku postupující modernizace. Pro mne byla nejzajímavější poslední kapitola, jež  přibližuje zvláštnosti a kuriozity. Vypráví např. o přepravě cirkusu po železnici nebo o známých i neznámých pomnících, vlastně spíš pomníčcích. Nejdelší a nejobsáhlejší kapitolou je však ta o zaniklých tratích, zastávkách i občerstvovnách. 

V roce 1930 byla trať dokončena a uvedena do provozu. Vozový park se skládal z parní lokomotivy od firmy Orenstain a Koppel a dvou dieselmotorových lokomotiv Deutz, 30 vozů na metrové a dlouhé dřevo, čtyři, později pět vozů pro ostatní materiál. Při odstávce parní lokomotivy vypomáhaly stroje ze sousedního Spiegelau. [1]

Celá kniha je koncipována velmi přehledně. Je rozdělena do pěti kapitol, kdy každá je dále členěna do podkapitol. Zvláštností je, že text je psán ve dvou sloupcích, vypadá tedy spíše jako průvodce, než jako klasická kniha. Za textem následují vždy obrazové části. Toto rozdělení mi přišlo jako výborný nápad i vhledem k tomu, že popis jednotlivých fotografií je poměrně podrobný a do běžného textu by nezapadl a působil by rušivě. 

Jedinou vadu na kráse bych spatřovala v nedostatečném zvláštně pojatém seznamu literatury. Vhledem k tomu, že kniha je zařazena nakladatelstvím Paseka mezi odbornou literaturu, chápu, že se její autoři pokoušeli dostát požadavkům, které jsou na knihy tohoto typu kladeny. Osobně si myslím, že však tato tendence spíše celkovému vyznění knihy ublížila. Ani jeden z autorů není historik a seznam literatury a pramenů působí lehce nepatřičně. Přitom se domnívám, že, kdyby autoři více připustili vlastní odžitou minulost na způsobu „oral history“, neboť dva z nich dosud pracují na dráze, knihu by to spíše pozdvihlo.

Svět šumavských železnic je především pěkná obrazová publikace, která nejvíce získala právě tím, že ji vytvořili lidé, kteří svou prací žijí a mají ji za svůj největší koníček. Všem nadšencům, jež touží po zvuku kol a šumění stromů, přeji krásnou cestu hlubokými šumavskými hvozdy.

[1] KOZÁK, Roman. ŠLÉGR, Vladislav. HAJNÍK, Roman. Svět šumavských železnic v proměnách času. Vyd.1. Praha: Paseka, 2014, 296 s. ISBN 978-80-7432-345-4. Str. 176-177.