
Pokud vás láká něco ze současné české tvorby, zkuste sáhnout po knižním debutu Sáry Vybíralové. Když si totiž odmyslíte menší humbuk, který se strhl kolem jeho grafické úpravy, zůstane vám v rukou kolekce dobře napsaných, drzostí sršících příběhů, které je potěšení číst.
Přesněji řečeno, jde o deset různě dlouhých povídek s deseti rozdílnými hrdiny, kteří se odlišují pohlavím, životním příběhem, věkem i prostředím. Mají své touhy, cíle i traumata a jsou zachyceni v okamžiku, kdy čelí něčemu novému. Kdy se pro ně situace určitým způsobem mění a je jen na nich, jak se s novou výzvou vypořádají.
Patří mezi ně například muž, který trpí depresemi po rozchodu s přítelkyní. Žena, která své dny tráví zavřená v bytě a čeká na příchod muže, nebo žena, která se naopak jednoho dne rozhodne a svého manžela opustí.
Před čím je nutné smeknout, je to, že i když se postavy potýkají doslova se všedním životem a vězí v rutině každodennosti, jsou jejich příběhy podány nesmírně chytlavě. Jsou něčím víc, než jen popisem ženy, která na dovolené uteče svému muži s cizincem, nebo muže otáčejícího se na kancelářské židli. Několik málo stran stačí k načrtnutí životního příběhu nebo traumatu.
Přitom mají povídky švih, navzdory jistému smutku jsou dostatečně přidrzlé a nebojí se ani drsnějších poloh. Určitý pokles lehkosti se dostavuje v druhé polovině knihy u příběhů, které se odlišují nejen daleko větší rozsáhlostí, ale i způsobem vyprávění. Například u povídky V pokoji se zcela nezvykle přidává i druhý vypravěčský pohled a povídka je konstruována jako střet rozdílných perspektiv dvou spolubydlících. Jako by tyto texty úměrně s délkou přicházely o svoji břitkost a staly se „jen“ dobře odvyprávěným příběhem.
Ovšem to, že delší povídky ztrácejí jiskru, neznamená, že nejsou čtivé. I tak jde o knihu, která vás dost možná přinutí k tomu, abyste se zajímali o to, s čím Sára Vybíralová přijde příště.
Je škoda, že knihu až příliš zastínila diskuse nad úpravou Martina T. Peciny, vůči jehož použití ornamentů, hvězd, barev a kosočtverců se vymezila i samotná autorka. K tomuto tématu můžete velmi snadno vygooglit několik příspěvků a rozhodnout se, na čí straně stojíte. Já ke Spoušti pouze dodávám, že je to promyšlená kvalitní kniha, která, navzdory možnému očekávání, opravdu není o sexu.
Anotace
Deset pokusů o katastrofu. Co je v případě člověka kritické množství? Deset postav žije své zdánlivě obyčejné životy, a přece je každá infikována různě silnou dávkou neuróz a nenaplněných tužeb. Pokoušejí se žít samy za sebe, ale jako by to nestačilo, ostatní jim to komplikují, jak se úporně snaží o totéž. Po dosažení kritického množství se však spouští nevratné procesy… A v tu chvíli je buď konec, nebo začátek, buď se umírá, nebo se konečně začíná žít. Anebo někde za okny dojde k velkému třesku, když už ani vesmír neví, co dál. Taková spoušť!
Sára Vybíralová přichází se stylisticky vytříbenými povídkami, které naplňují představu sebevědomého debutu, určeného současníkům.
VYBÍRALOVÁ, Sára. Spoušť. Brno: Host, 2015. ISBN 978-80-7491-494-2