Recenze: Rodica Doehnertová – Hotel Sacher

• 

Vytvořeno 14. 4. 2018 0:00

Autor: Sabina Huřťáková Hašková

Hotel Sacher, místo, kde se na přelomu 19. a 20. století střetávaly kultury, politické a umělecké osobnosti, šlechta, inteligence i zdánlivě obyčejní lidé. Místo, které se zdá být nadmíru zajímavým a nabízí nepřeberné množství námětů na knižní příběh. Rodica Doehnertová si zvolila milostný čtyřúhelník a téměř detektivní zápletku o ztracené služebné a nemanželském dítěti jedné z hlavních postav. Nakolik román naplnil má očekávání?

 

 

Přiznávám, že podle anotace a lákavé obálky jsem očekávala romantický příběh. Navíc jeho potenciál, díky místu, jež autorka zvolila jako hlavní dějiště, byl opravdu velký. K mému velkému zklamání ho nedokázala využít. I když oceňuji některé originální nápady, kniha mi celkově připadala jako slátanina příběhů vhodných do telenovely.

 

Hlavním problémem bylo zřejmě to, že Hotel Sacher byl původně zpracován jako scénář pro dvoudílný film (vysílaný na ČT2). A pro filmové diváky je asi třeba psát trochu jinak, než pro náročné čtenáře. Kniha má totiž hodně zápletek a tajemných uliček, ve skutečnosti je však příběh velmi povrchní a nedokáže hlouběji zasáhnout náročnějšího čtenáře.

 

Hlavními hrdiny jsou dva manželské páry, nakladatelé Aderholdovi a princ s princeznou von Traustein. Nakladatelé jsou čerstvě svoji a teprve budují prosperující nakladatelství. Hledají proto vhodné talenty, z jejichž knih se stanou bestsellery. Manželé Trausteinovi jsou naopak manželský pár, který už si pár společných let prožil. Princezna si připadá v manželství odsouvaná stranou a vhodná pouze pro zrození dědice. Tajně proto píše romány, které mladou nakladatelku nadchnou. Jedna žena najde rádoby přítelkyni, druhá nadějný spisovatelský talent. A tak se oba páry začnou více setkávat. Prvotní půda patří samozřejmě hotelu Sacher, ale později nás děj odvádí do jiného prostředí a do hotelu se jen tu a tam vracíme.

 

Přiznávám, že jsem od knihy podle anotace očekávala něco zcela jiného. Unesení mladičké služebné z hotelu na samém počátku slibovalo až detektivní zápletku, která v průběhu děje zcela vyšuměla, milostný čtyřúhelník nebyl špatný, ale opravdu mi připomínal telenovelu a hotel Sacher a jeho majitelka Anna v něm hrála jen pramalou roli. Škoda. Chtěla jsem se dozvědět něco především o Anně samotné, o tom, jak bojovala za právo ponechat si po smrti manžela koncesi a hotel provozovat dál. Sice sledujeme její problémy s rodinou, především s vlastními nevděčnými potomky, ale to je trochu málo. Alespoň pro mě. Navíc kulturní a politické situace, které se daly v hotelu krásně rozehrát, se téměř nekonaly, a když, tak opět jen velmi povrchově.

 

Velmi se mi líbila myšlenka Smrti a Lásky. Dvou postav, které čtenáře provázely příběhem a z povzdálí sledovaly či předjímaly, co se bude dít. Opět však byly vykresleny jen povrchně, to mě hodně mrzí. Očekávala jsem nějaké vyústění, nějakou větší roli třeba v závěru, kterou by jim autorka věnovala. Ale nestalo se.

 

I když to možná vypadá, že se mi kniha vůbec nelíbila, není to tak. Má recenze je možná přísnější, než jindy, ale to pouze z důvodu, že autorka měla našlápnuto ke skvělému mnohovrstevnatému románu, ale její zpracování mě zklamalo. Kniha však byla velmi čtivá, děj ubíhal svižně a rozhodně jsem se nenudila. 

 

Hotel Sacher je kniha se zajímavou milostnou zápletkou, podivným zmizením, ale i běžnými rodinnými problémy. Autorka velmi pěkně popsala historickou dobu, ve které se román odehrává, a dobře vystihla „ducha“ hotelu i se všemi jeho obyvateli.