Dějiny literatury

Jiří Wolker a avantgardní poezie

  • Vytisknout
1 1 1 1 1 (1 hlas)
Dějiny literatury
Vytvořeno 20. 5. 2009 2:00
Autor: Marta Šimečková
jiri wolker 100x100

Jiří Wolker se stal během svého krátkého života nejvýznamnějším představitelem proletářské poezie v české literatuře 20. let 20. století. Proletářská literatura navazovala na českou sociálně orientovanou literaturu 90. let 19. stol a na tvorbu předválečné generace (A. Sova, K. Hlaváček ze Lvovic, P. Bezruč, F. Gellner aj.). Básníci byli také ovlivněni ruskými básníky, především V. V. Majakovským. Mezi další české významné představitele proletářské literatury patří: J. Hora, Jindřich Hořejší, Konstantin Biebl a další.

 

Mnozí jí byli také ovlivněni, např. J. Seifert (Město v slzách) nebo I. Olbracht (Anna proletářka).Tito umělci se chtěli podílet na vytvoření proletariátu, jejich cílem byla revoluce. Obrací se k prostým lidem, především k dělníkům, kteří mají tvořit základ společnosti. Básně proto musí být srozumitelné, k čemuž si spisovatel volí odpovídající témata i básnické prostředky. Texty jsou často určené k recitaci.

Proletářští spisovatelé měli svůj proletářsky orientovaný časopis Var, který jim dal k dispozici S. K. Neumann. J. Wolker zde otiskl i svoji stať Proletářské umění (1922), která představovala jakýsi manifest této nové poezie i výzvu k revoluci. Končí těmito slovy: „Proletariát jsou dělníci nového světa. Umělci chtějí být dělníky nové krásy v něm.“ Wolker byl dočasným členem moravské Literární skupiny, což bylo umělecké seskupení založené r. 1921 v Přerově. Umělci kolem ní shromáždění (Lev Blatný, Konstantin Biebl, Čestmír Jeřábek, Josef Chaloupka, liter. kritik František Götz, A. M. Píša) byli ovlivnění expresionismem a dalšími novými literárními směry. Tato skupina chtěla podobně jako Devětsil představit nový vztah k životu a nový literární vývoj. S Devětsilem byla ale v napětí – na rozdíl od něj totiž nechtěla revoluci násilnou, ale mravní. Kvůli své nejednotnosti neměla ale takový vliv jako Devětsil.
Členem Devětsilu se stal Wolker v letech 1922 až 1923. Tento umělecký svaz byl založen v říjnu 1920 v Praze a jeho prvním předsedou byl V. Vančura. V prosinci 1923 byla tato avantgardní skupina založena také v Brně. Název tomuto seskupení dal K. Čapek podle rostliny dávající sílu. Jinak ale s touto skupinou nesdílel žádné styky (byl antikomunista). Pražský Devětsil vydával časopisy Revue Devětsilu (ReD) a Disk, brněnský Devětsil vydával Pásmo a Host – ten byl uveden v říjnu 1921 Wolkerovou básní Těžká hodina.
Vyšly také sborníky Devětsil (1922) a Brno (1922). Hlavními uměleckými teoretiky této skupiny, reprezentující poetismus a další příbuzné moderní umělecké směry, se stali Karel Teige a Bedřich Václavek. Svými přednáškami zde ale také zasáhli např. J. Seifert nebo J. Wolker.
Svou činnost Devětsil ukončil v Praze r. 1930, v Brně o tři roky dříve. Za nepřímé zástupce pak byli pokládáni surrealisté.
Devětsil se hlásil nejdříve k proletářskému umění, poté zde ale vznikl osobitý směr – poetismus. Byl také spojen s komunistickou ideologií, odmítal však revoluci. Poetismus je směr hravý, byl ovlivněn francouzským dadaismem a surrealismem, ale také filmem, kabarety či lidovou zábavou. Budoucnost vidí optimisticky, tato vize štěstí je spojena i s vizí, že umění bude dostupné všem bez rozdílu majetku. Umělcem nebude pouhý jednotlivec, ale celý kolektiv.
Členy Devětsilu byli: V. Nezval, K. Biebl, J. Seifert, V. Vančura, K. Konrád, J. Hořejší, J. Wolker, F. Halas, E. F. Burian, J. Voskovec, J. Werich, J. Honzl, J. Ježek, malíř J. Štyrský, Toyen, A. Hoffmeister a další. Tvůrcem manifestů poetismu byl především Karel Teige.


Čtěte také:

Život a dílo Jiřího Wolkera







Aktuality

  • Březen 2024 odstartoval svůj běh Knižním festivalem v Ostravě

    V prvních dvou březnových dnech proběhl v Ostravě 5. ročník Knižního festivalu. Jako vždy nadšení čtenáři nakupovali knížky, navštěvovali  nejrůznější besedy, trpělivě stáli v dlouhých frontách na podpis svého oblíbeného spisovatele nebo jiné známé osobnosti. Mohli se také účastnit  dvou živých rozhlasových vysílání.

    Číst dál...  

  • Česká vlna nakladatelství Host

    Není sporu o tom, že se nakladatelství Host v průběhu let podařilo pod svou značku shromáždit celou řadu vynikajících českých autorů. Svědčí o tom zájem čtenářů i odezvy v médiích. Host věnuje pozornost propagaci pravidelnou účastí na knižních veletrzích, ale také pořádá samostatné akce. Ta, která je nazvána Česká vlna, představuje čtenářům autory a jejich knihy.

    Číst dál...  

Z čtenářského deníku

  • Jarmila Glazarová: Vlčí jáma

    Jana, která osiřela po první světové válce, se dostává k adoptivním rodičům, kteří žijí ve Slezsku a jsou bezdětní. Jana se stává ošetřovatelkou své adoptivní matky, stará se o domácnost a snaží se své nové rodině být užitečná. Postupem času ale odhaluje tajemství tohoto nesourodého páru. Na první pohled totiž vypadají Klára a Robert šťastně, na ten druhý je ale vidět, že tento pár rozhodně šťastný není.

    Číst dál...  

  • Drašar

    Nacházíme se v době, kdy je český jazyk považován za mluvu vesničanů. Čeština je vytlačena z nejvyšších společenských funkcí, kultury i státní správy. Na školách se vyučuje německý jazyk, jazyk vzdělanců. Dochází k velké germanizaci (poněmčování) společnosti… A do této doby se narodí Josef Václav Michl. Dlouho očekávaný syn, kterému jsou předurčeny velké skutky a který se má stát chloubou rodiny.

    Číst dál...  

Přihlášení