Karel Čapek – Hovory s T. G. M.

Tomáš Garrigue Masaryk vyrostl v prostých poměrech, svůj život zasvětil dvěma věcem – filozofii (přikláněl se k realismu) a pravdě. „Pravda, pravda poctivá, poznání skutečné nemůže nikdy škodit.“ (str. 164) Z jeho slov cítím, že dvě hodnoty ovlivňovaly jeho veškeré činy, jeho vztah k rodině a státu. Osobně bych přidala i demokracii, kterou T. G. M. obdivoval a snažil se o její prosazení v české společnosti. Jeho model, jak sám říká, měl svoje nedostatky, ale měl velký potenciál pro budoucnost.

Karel Čapek mluvíval a uvažoval s naším prvním prezidentem zhruba 9 let. Jak sám dodal, často spolu také mlčeli. A právě z jejich rozhovorů, návštěv a mlčení vznikla tato kniha. Hovory vznikaly ve třech etapách. První část Hovorů byla zveřejněna v roce 1928 (Věk mladosti), druhá v roce 1931 (Život a práce) a část třetí v roce 1935 (Myšlení a život). Dodatkovou částí je právě Mlčení s T. G. Masarykem, kde autor mluví o tom, jak kniha vznikala.

Ke knize jsem přistoupila s nejistotou, o T. G. M. jsem měla jen čistě středoškolské vědomosti, a proto mne kniha příjemně překvapila. Bylo tak osvobozující číst myšlenky někoho tak významného, jakým bezesporu T. G. M. byl. Nadchla mne jeho idea humanismu, demokracie a ježíšství. Ano, je to tak, ačkoliv byl vychován v katolické víře, časem tuto myšlenku opouští a zkoumáním podstaty různých náboženství se dostal k původní myšlence křesťanství. Proto mluví o ježíšství, které je dle T. G. M. postaveno na lásce (k sobě, bohu, bližnímu svému).

„Láska, pravá láska je činností, prací, spoluprací, tvořením pro jiné a pro sebe. Není sentimentální – sentimentalita je sebemilská a kochá se ve svých citech. Láska k bližnímu není jen soucitem ve zlém, není jen soustrastí, je i sourodostí. Láska k bližnímu je v plánu světa, lidská společnost stojí na lásce…“ (str. 209)

Zajímavě se v knize mluví také o praktické stránce náboženství – zbožnosti, obřadech atd. T. G. M. zastává názor, že člověk musí nejprve hledat zdroj lásky v sobě a k sobě samotnému, aby mohl milovat lidi a tím i boha. Dle T. G. M. „je jen jeden bůh, Bůh všech národů a lidí“ (str. 234). Prezident také mluví o tom, jak je těžké dospět k poznání: „Myšlení jasné bolí – bolí ztráta mýtu, bolí často poznávat věci nové…“ (str. 184) Jak moc mu rozumím. Z praktického pohledu je velmi těžké vzdát se stereotypu, opustit bezpečí toho, co známe. Často taková změna bolí, pocity strachu, odloučení, ztráta vazeb a jistot. Přesto, pokud dá člověk přednost tomu, jít vpřed, je to jediný smysluplný směr. Moudrost nepřichází bez bolesti a slz. Tyto myšlenky jsem v knize nečekala, předpokládala jsem spíše politické myšlenky a ejhle, náš první prezident mluví o filozofii, etice, sociologii, náboženství, výchově dětí, o zdravém životním stylu, odvaze a síle jít kupředu.

T. G. M. mluví také o svých pracích a učitelích, o prostých věcech, které ho formovaly. V lidech hledal to, co trvá, „nesmrtelnou duši“ (s. 193). Schopnost vykonat věci, které ovlivní další staletí. A myslím, že přesně takový byl i on sám. Vzdělaný, etický, mravný a pro budoucnost nezapomenutelný. Autor přiznává, že zachytit duši a myšlenky T. G. M. šlo jen stěží. Anima candida, duše čistá, by asi nejlépe vystihovalo podstatu tohoto muže. A Karel Čapek to věděl. I proto rozumím autorovým obavám, že nebude moci věrně popsat šířku duše T. G. M. Zachytit něco tak křehkého a nehmatatelného, jako je duše velikého člověka, včetně jeho gest, mimiky a nevyřčených slov, je jistě složitý úkol.

Dle Čapka jde o člověka, který nemluví planě, mluví o meritu věcí. Proto mohu myšlenky T. G. M. považovat i dnes za aktuální, ačkoliv zúčastněné osoby žily v době desítek let nazpátek. Roky neubraly nic na hodnotě těchto myšlenek. Tuhle knihu si musí člověk vychutnat, číst ji pomalu, dát si prostor pro přemýšlení. Rozhodně nejde o čtení ke kávě. A určitě není určena těm, kteří si nevidí na špičku nosu.

Rozloučím se svým oblíbeným mottem: „Jsme jako olivy, to nejlepší se ze sebe vydáváme tehdy, když jsme drceni.“ T. G. M. říká: „Kdo umí číst, najde mě v mých pracích mezi řádky.“ (str. 116) Proto si myslím, že výše zmíněný citát z Talmudu vystihuje nejlépe podstatu života a práce T. G. M. Životem zkoušený, mající nepřátele a finanční starosti, přesto bojovník za pravdu a humanistické hodnoty. Budu ráda, když mi napíšete, co jste v této knize našli vy sami.


Knihu Hovory s T. G. Masarykem vydalo nakladatelství Fragment.