Roald Dahl – Karlík a továrna na čokoládu

„Buď pozdraven, šťastný nálezče tohoto zlatého kupónu! Pan Willy Wonka ti upřímně potřásá pravicí! Čeká tě spousta báječných překvapení! Prožiješ úžasné věci! Neboť tímto jsi zván k celodenní návštěvě mé továrny – spolu se všemi ostatními, kdož budou mít to štěstí a najdou mé zlaté kupóny! Já, Willy Wonka, vás osobně provedu celou továrnou, seznámím vás se všemi jejími zajímavostmi, a nakonec, až se rozloučíme, doprovodí tě k domovu kolona nákladních aut! Slibuji ti, že budou naložena tolika sladkostmi, aby tobě i celé tvé rodině vydržely dlouhá léta.“

Snem mnoha dětí na celém světě je umět čarovat nebo alespoň potkat někoho, kdo má tyto schopnosti. Díky touze splnit veškerá přání se otevírá svět neomezené fantazie. Fantazie,  kterou nám nabízí Roald Dahl, autor knihy o Karlíkovi. Ten patří mezi vyhledávané autory dětského světa literatury a svou tvorbou ovšem neoslovil jen dětské čtenáře, ale i dospělé. Vtahuje nás do pohádkových příběhů s lehkostí, jako jsou ony samy napsány.

Začátkem knihy se setkáváme s malým chlapcem Karlíkem Bucketem a jeho chudou rodinou. Ve městě, kde bydlí, je továrna, která je největší na světě a vyrábí se v ní čokoláda a další prapodivné pamlsky různých chutí. Celé tajemství je opředeno právě kolem ní. Továrnu vede pan Willy Wonka, ale když kdysi, kdysi dávno propustil své zaměstnance a továrnu zavřel, začaly se dít podivné věci. I když z továrny nikdo od té doby nevyšel a ani do ní nevstoupil, pořád se z komínů kouří a v továrně se pracuje. Otázkou zůstává, kdo čokoládu vyrábí, když zaměstnanci byli propuštěni? Jednoho krásného dne se po celém světe roznesou noviny, ve kterých pan Wonka vydává prohlášení, že pěti dětem, které v jeho čokoládách najdou Zlatý kupón, umožní podívat se do jeho továrny. Na celém světě nastane shon po Zlatých kupónech. A tak začíná i příběh Karlíka, který zatouží jako každé jiné dítě po prohlídce továrny. Čokoládu ovšem dostává jen jednou za rok a to na své narozeniny.

Karlík se jen rozpačitě usmál a usedl na pelest postele. V dlaních opatrně svíral svůj dárek, svůj jediný dárek k narozeninám. WONKOVA MEDOSLADKÁ RAJSKÁ POCHOUTKA, hlásala slova na jeho obalu (...) Pokojem se rozhostilo ticho. Všichni s napětím čekali na okamžik, když Karlík začne svůj dárek rozbalovat (...)  Pomalu a láskyplně přejel prsty po celé její délce a zase zpátky, zrovna jako by ji hladil, a lesklý papírový obal v ztichlém pokoji ostře zapraskal.
Potom se ozval vlídný hlas paní Bucketové. „Nesmíš být moc zklamaný, broučku, když pod obalem nenajdeš to, co bys tam tak rád našel,“ řekla.

Splní se Karlíkovi to co si tak moc přeje? Už byly nalezeny čtyři kupóny a všechny děti, které je našly, jsou podle dědečka Jiříka „pěkní rozmazlenci, kteří si ničeho neváží“! Abychom se dozvěděli, jak to všechno dopadne, musíme se začíst do příběhu plného napětí, fantazie, čokoládových a nečokoládových dobrůtek a tak trochu prapodivného Willyho Wonky a jeho tajemných pomocníků.

Karlík a továrna na čokoládu je kniha, která se řadí mezi prózu. Jsou  zde  fantastické prvky a vyskytují se v celé povídce. Autor vypráví příběh v er-formě (časově stojí mimo děj) a přítomném čase, který se občas v přímé řeči prolíná s minulým. V nakladatelství Academia byla kniha přeložena do spisovné češtiny, kupodivu i v přímé řeči.

Pravidelné uspořádání díla se vyznačuje svou příjemnou čtivostí. Zejména je důležitý přirozený počátek, kdy se setkáváme s Karlíkovou rodinou, jsme seznámeni s jejich sociální situací atd. Je přítomna gradace: jak to asi s Karlíkem dopadne? Dostane zlatý kupon? Vyhraje hlavní cenu on nebo další soutěžící? Je zde zřejmé znejistění konce příběhu. Ač je dílo kompozičně tektonicky uzavřeno a my máme pocit happy endu, autor nás stále udržuje v jistém napětí.

Jaký je motiv autora? Motivem zde může být rozvíjení dětské fantazie. Dahl ji podporuje v jejím rozvíjení a uskutečnění. Nic není nemožné. Nadpřirozené věci nejsou skutečné? Všechno, co chceš, dokážeš, jen popusť svou fantazii dál!

Hlavní postavy příběhu staví autor do jisté konfrontace. Zmiňuje zde svět dospělých a svět dětí. Svět realismu oproti světu věčného snění a optimismu. Jsou zde zmíněné jak postavy negativní, jako je Fialka nebo Miki Telekuk, tak i postavy kladné – to je Karlík nebo dědeček Pepa, který je věčný snílek. Pan Willy Wonka tu zastává pozici vzhledově dospělého člověka, který se svým uvažováním přibližuje k dítěti. Je to takový prostředník mezi racionálním světem dospělých a tím dětským.

Věk v knize doporučen není. Myslím si, že knihu si rádi přečtou jak dospělí, tak i děti mladšího školního věku (tj. od 6-8 let). Co by mohlo mladé čtenáře zaujmout, je, že hlavním hrdinou je chlapec, věkově jim podobný, ale s trochu jinými problémy, než jsou například věčné rozepře s rodiči. Doporučuji knihu všem, kteří touží po světu fantazie a nejen té dětské. Vždyť i dospělí čtenáři umí snít!

Knihu Karlík a továrna na čokoládu vydalo nakladatelství Academia.