Paulo Coelho – Brida

Paulo Coelho napsal román Brida v 90. letech, v ČR byl vydán nakladatelstvím Argo v roce 2008. Jde o další úspěšný román autora světových bestsellerů. Moje recenze se týká anglické verze románu z nakladatelství HarperCollins Publishers, vydané taktéž v roce 2008. Název románu koresponduje se jménem hlavní postavy – dívky Bridy. Autor románem Brida navazuje v jiné poloze na jeden ze svých nejúspěšnějších románů – Alchymista, který byl nominován v rámci ankety Kniha mého srdce do TOP 10 mezi takové knihy, jako je Malý princ, Babička atd.

Hlavní hrdinkou je dívka Brida, Irka z Dublinu, která se zajímá o přírodní síly a jejich působení na zemi, navštěvuje esoterické kurzy, hledá smysl života. I přes tyto zájmy není spokojena a vyrovnána s životem, který žije. Pracuje jako sekretářka v jedné firmě v Dublinu, chodí s fyzikem Lorensem, ale pochybuje o sobě i svých rozhodnutích stejně jako o člověku, kterého má po svém boku. Mystika Bridu přitahuje, ráda čte knihy ve specializovaném knihkupectví, kam chodí hrstka esoterických nadšenců. Jednoho dne vyhledá Mága z Folku (v angličtině Magus – též kouzelník, mudrc), od kterého se chce dozvědět odpovědi na svoje otázky. Mág v ní rozpoznává svoji spřízněnou duši a podrobuje Bridu zkoušce „temné noci“. Brida ji přestojí a zklamaná se vrací nazpět do Dublinu. Nerozumí tomu, proč ji Mág v lese opustil. Říká o své zkušenosti majiteli knihkupectví, kam chodí, a ten jí dává kontakt na Wiccu, učitelku magie podle keltské tradice. Brida prochází složitým vývojem, aby zjistila, že má Dar, který ji provází už několik staletí. Je kouzelnice. Její přítel ji v sebeobjevování podporuje stejně jako Wicca, která se Bridin Dar snaží rozvíjet jako učitelka. Z Bridě neznámého důvodu ji přitahuje i jiný muž než její přítel – Mág. Brida prochází složitým duchovním vývojem. Je zasvěcena Wiccou během sabatu do kouzelnického „řemesla“. Brida je nucena učinit rozhodnutí, se kterým z mužů zůstane.

Nejde o černou nebo bílou magii, jak by se nabízelo. Podle mne nejde ani o to, čím byla Brida v některém z předchozích životů. Dokonce si myslím, že ani autor nechtěl popisovat magické rituály. Míra čtivosti nemusí nutně být ani touhou po dalším bestselleru. Kniha podle mne přináší jinou hlavní myšlenku. Myšlenku, abychom se vrátili ke svým křesťanským kořenům a dávným myšlenkám o jednotě duše. Kdo znáte teorie o učení Máří Magdaleny, víte, co tím myslím. Duální prvek. Žena a muž. Dvě těla, jedna duše. Základem myšlenky autorem popisovaných „Tradicí“ je, že každý na světě hledá svoji spřízněnou duši (soulmate), chybějící polovičku, o kterou jsme kdysi dávno přišli (kniha Genesis – stvoření Evy). V Tradici Slunce a Tradici Měsíce, o které Coelho píše, je důležité, aby člověk pochopil, že je součástí světa, že každý atom, ze kterého je svět stvořen, vyplňuje i jeho samotného, že žijeme, abychom došli určité cesty, která je naší duši určena.

Myslím, že není nutné v knize hledat nic dalšího, myšlenka o duchovní jednotě je dle mého názoru stěžejní. Věřím tomu, že taková kniha nebude v ČR plně pochopena vzhledem k převaze ateismu, tedy i skepticismu vůči „vyšším záležitostem“. Myslím, že průměrný čtenář knihu pochopí jako příručku pro mágy nebo v horším případě jako popis příběhu dívky, která se vrací v čase napříč svými předchozími inkarnacemi.

Smyslem života je podle autora Láska, ta je největší hybnou silou vesmíru. Je-li hledání naší ztracené poloviny smyslem, pak asi vyhnání z ráje bylo záměrem a Eva měla sníst jablko tak jako tak. Brida zjišťuje, že někdy potkáváme určité lidi, aby změnili nějakou maličkost v nás, která ale zásadně ovlivní náš další život. Děje se tak bez ohledu na počet hodin nebo dní, které s nimi trávíme. S tím souhlasím, zdánlivé maličkosti mohou mít velký význam kdykoliv v budoucnosti.

Pokud jste ochotni v knize vidět víc než běžný čtenář, tedy jít pod povrch věcí, obnažit svoje myšlenky před sebou samými, pak pro vás bude tato knížka zážitkem. Pro ostatní může být alespoň knihou do sbírky díla Paula Coelha, dárkem nebo prázdninovým čtením a není na tom nic špatného. Autor píše pro svoje publikum jednoduchým jazykem, ale neznamená to, že píše triviálně.


Čtěte také:

Coelhův Alchymista trochu jinak

Paulo Coelho - The Winner Stands Alone

Paulo Coelho