Recenze: Michal Ajvaz – Města

Vytvořeno 6. 1. 2020 2:00

Autor: Jiří Lojín

Motiv města se k Michalu Ajvazovi neustálé vrací, pořád se okolo něj ochomýtá. Vzpomeňme si na skvělou knihu Druhé město, katalog sídel Padesát pět měst či na Druhé město – vydavatelství, v němž najdeme téměř všechna autorova beletristická díla. A tak čtenáře nepřekvapí, že nová Ajvazova kniha nese titul Města, jako shrnutí a zobecnění měst předchozích.

Michal Ajvaz úspěšně pracuje na dvou frontách. Beletristické i odborné. Tím ovšem není dáno, že by obě oblasti dokázal či chtěl plně oddělit. Tak, jak často filozofuje nad významy a tvary rodícími se z prázdna, stávají se i podstatou jeho zápletek. Pokud se u nich a jejich základu zastavíme, je ještě nutno si povšimnout, že Michal Ajvaz v této oblasti miluje originalitu. Proto se v jeho odborném díle setkáváme s Italem Calvinem nebo s Chinou Miévillem. Zvláště Calvino je mu velmi blízký, pokud se týká struktury románů.

Román Města začíná podobně jako většina ostatních knih Michala Ajvaze, tedy něčím (předmětem či textem), jehož význam se vymyká hrdinovu chápání. V případě Měst ani nejde o hmatatelný exemplář, ale pouhé vyprávění o něm. Adam, to je jméno hlavního hrdiny, mladého překladatele, je manželkou svého přítele požádán o nalezení záhadné součástky. Tím začíná cesta podobná těm, které absolvovali jiní Ajvazovi hrdinové, třeba v románu Cesta na jih. 

Cestování autorových hrdinů není jen fyzické. Ano, přemisťují se třeba i na velké vzdálenosti, ale důležité je i cestování v příbězích, s nimiž se dostávají do styku. Příběhy a jejich vazby jsou pro Michala Ajvaze dalším charakteristickým rysem. Jeho romány nesledují vývoj hrdiny, hlubiny jeho psychiky či jeho chování v mezních situacích. Texty Michala Ajvaze jsou složeny z příběhů mnoha postav. Někdy, podobně jako v knize Itala Calvina Když jedné noci cestující, je vkládá do sebe, jeden do druhého, jindy, jako v románu Města, je postupně řadí za sebe, navléká je jako korálky na šňůru. Tento postup trochu připomíná počítačovou hru, kdy hráč, aby mohl pokračovat v cestě, musí splnit nějaký úkol či získat nějaký konkrétní předmět. V tomto případě jde o příběh tvořící útržek skládačky. Tento dojem ještě umocňuje zakomponování virtuální reality do knihy. 

Nutno uznat, že autor jde vždy s dobou. Neustrnul v určité epoše, ale využívá znalosti moderní technologie, doplňuje ji svou originální fantazií, aby technickým zařízením dal fantaskní rysy. Jeho pohled na svět modelovaný počítačovými programy je nereálný, ale krásný. Dívá se na něj spíše z hlediska estetického a funkčního než technického. Literatura by měla předbíhat techniku.

Román Města je poměrně rozsáhlý, přesto se čte velmi dobře, zejména čtenářům, kteří znají Ajvazův jazyk a jeho postupy. Motivy vlnících se záclon se v textu objevují velmi spoře, zato se autor dotýká procesu tvorby i strachu před neuvědomělým plagiátorstvím, což snad dokáže pochopit jen člověk, který někdy něco tvořil. 

Mezi vydáním Lucemburské zahrady a Měst uběhla poměrně dlouhá doba, je však potřeba si uvědomit, že nešlo o pauzu způsobenou problémem se psaním, ale že mezitím Michal Ajvaz vydal knihu nebeletristického obsahu nazvanou Kosmos jako sebeutváření. Jde o velmi pracovitého autora, takže jsem přesvědčený, že se brzy dočkáme jeho další knihy, v níž nebude nouze o bizarní fantastické předměty.

Města

	Autor	Michal Ajvaz
	Nakladatelství	Druhé město
	Místo vydání	Brno
	Rok vydání	2019
	Vydání	1.
	Počet stran	736
	ISBN/EAN	978-80-7227-422-2
	Ediční řada	-

Do nakladatelství

Porovnat ceny