Metamorfóza mladé ženy

Recenze

Vytvořeno 13. 4. 2014 3:00

Autor: Jiří Lojín

Revoluce, která mnohým z nás od základu změnila život, proběhla před neuvěřitelnými dvaceti pěti lety. Přesto pamětníkům připadá, že to bylo včera, kdy prožili euforii z naděje na lepší život. Paměť s námi hraje ošidnou hru. Přes pocit, že jsme v podmínkách reálného socializmu žili nedávno, zapomínáme na to, jaké to bylo, a často si tu dobu idealizujeme.

Můžeme se sami sebe ptát, co se s naší pamětí děje, ale jsme tak pohlceni současným životem, že se málokdy dostaneme k revizím svých vzpomínek. Bývají to často knihy, které nás k tomu inspirují. Literatura, zabývající se změnami na konci minulého století, pomalu ustupuje do pozadí, na její místo se dostávají knihy zakotvené v současné době, přesto se ještě občas objeví tituly, zavádějící nás do doby velkých změn. Jedním z nich jsou Proměny spisovatelky Věry Noskové.

Hlavní hrdinkou je Aneta, mladá žena žijící neuspokojivý život. Noci tráví v práci, jako noční vychovatelka na dívčím internátě. Její manželství se potácí na hraně rozvodu. Aneta nemá sílu vyřešit svou budoucnost, šedá a rozplizlá existence koresponduje se všeobecným marasmem, panujícím v celé společnosti. Jedinou radost jí poskytuje její koníček – fotografování. Teprve když se po listopadu 1989 otevřou dveře nejen za hranice, ale i různým, dosud nemyslitelným možnostem, změní se i Anetin život a její soukromá hvězda začne stoupat, z koníčka se stává práce, kterou lidé začínají respektovat.

Anetin příběh vypráví Eva Nosková v ich formě, dívá se na svět okolo sebe očima své hrdinky. Před čtenářem ožívá minulost tak, jak si ji pamatuje autorka, bez přikrášlování, ale také bez zbytečného dramatizování. Aneta žije jako milióny obyčejných a bezvýznamných lidí. Proč zdůrazňuji zrovna tento aspekt románu? Typický hrdina podobné knihy je hrdinou v pravém slova smyslu, vystavený tvrdé šikaně ze strany režimu, což sděluje čtenáři s náležitou hrdostí. Anetina zpověď je naopak skromná, nese dokonce rysy podceňování sama sebe. Je pravda, že otcova emigrace ji zbavila možnosti studovat a dosáhnout tak lepšího postavení, ale ona si nestěžuje, necítí, že by měla na víc právo. Bohužel se, díky nízkému sebevědomí, spolehlivě řadí do mlčící většiny, která z různých důvodů umožňovala komunistické mašinérii tak dlouho přežívat. Aneta je bystrá pozorovatelka. Má vyvinutý smysl pro spravedlnost a nesnaží se zakrývat chyby své nebo svého okolí nějakými výmluvami, které obvykle lidé rádi používali a dodnes – jen mírně modifikované – používají. Není však bojovnice, a tak zůstává pouze u postřehů a konstatování.

Období po roce 1989 popisuje autorka opět velmi realisticky. Nechybí ani hořké konstatování, že vše se nedaří tak, jak si lidé představovali, a někteří lidé dokážou plout ve vodách kapitalizmu stejně dobře, jako v těch socialistických. Pro Anetu nastává hektická éra naplněná prací, která jí připadá smysluplná. Přestože se z ní stává sebevědomá mladá žena, uvnitř zůstává tou starou Anetou. Netouží šplhat po kariérním žebříčku a stále v ní vidíme jen pozorovatelku. Symbolicky je tak pořád ženou skrývající se za objektivem.

Pokud bychom se věnovali symbolice, pak jí nejvíce nalezneme v titulu knihy. Proměny lze chápat z mnoha hledisek a odkaz na Ovidiovo dílo Metamorphoses je pouze jedním z nich, podporovaný Anetinou zálibou v antických autorech. Ovidiovy Proměny evokuje i používání zvířecích přezdívek. Transformací prochází celá naše společnost, ale také lidé z hrdinčina okolí. Připomíná to proměnu hmyzu, z larev se stávají dospělci, ne vždy se ale z ošklivé housenky vyklube krásný motýl. U lidí je pravděpodobnost daleko nižší, například bubeník Peťas, kdysi sebevědomý a podnikavý muž, se stává ufňukaným ubožákem.

Román Věry Noskové se vyznačuje věcným, nepříliš emotivním pohledem na minulou dobu i na postavení ženy v tehdejší a současné společnosti. Přesto však nejde o feministický postoj, který by jakkoliv zdůrazňoval nerovné šance. Naopak, Aneta se za své ženství neschovává, pokud se nemůže v životě prosadit, s tím nemá její pohlaví nic společného. Proměny patří mezi velmi kvalitní knihy věnující se změnám ve společnosti po roce 1989, a to mimo jiné i díky postoji autorky, který v ničem nepřipomíná ublíženectví a falešné hrdinství, z nichž si jednou budoucí generace utvoří názor, že za éry komunizmu všichni umělci aktivně bojovali proti režimu a viníky byli vždy ti druzí.

NOSKOVÁ, Věra. Proměny. Vyd. 1. V Praze: Klika, 2013, 195 s. ISBN 978-808-7373-385.