
Ch. Baudelaire – prokletý básník, esejista, překladatel a umělecký kritik
- Medailonky
- Vytvořeno 17. 6. 2009 1:00
- Autor: Michaela Spáčilová

Na těchto několik měsíců vzpomínal s láskou celý život. S podzimem pak byli nuceni přestěhovat se do menšího bytu na náměstí Sanit-André-Des-Arts. Tam se začal v životě zbožňované matky objevovat nový muž, major Jacques Aupick. Toho si také Caroline rok a půl po smrti manžela vzala. I když se Charles s novou situací smířil, Aupicka nesnášel. Nového druha své matky neměl v lásce nejen proto, že se musel znovu o matčinu lásku dělit, ale také proto, že se s jeho úspěchy nikdy nemohl srovnávat.
Poté co byl major Aupick povýšen v roce 1832 na plukovníka a byl jmenován velitelem štábu sedmé divize v Lyonu, stěhuje se za ním později i manželka se synem. Charles se stává téhož roku studentem lyonského gymnázia. V roce 1836 se rodina opět vrací do Paříže. Charlesovi je 15 let a začne chodit do královské koleje Louis-Le-Grand. Stále je velice lehkomyslný přesto, že výsledky jeho snažení ve studiu jsou nevyrovnané, dosahuje i jistých školních úspěchů, především se mu daří v oblasti latinského verše a angličtiny. Z tohoto období jsou známé také první básnické pokusy už sedmnáctiletého studenta. Z lycea Luis-Le Grand je Baudelaire vyloučen v roce 1839 za nekázeň. Odmítl totiž vydat učiteli lístek se vzkazem od spolužáka. Maturitu nakonec složil 12. srpna v tomtéž roce po soukromé přípravě na lyceu Sanit-Luis.
Po závěrečné zkoušce na Charlese doléhá realita a obavy z vlastní budoucnosti. Zapíše se sice na právnickou fakultu, místo studia však píše verše, využívá služeb prostitutek a peníze od rodičů rozhazuje na večírcích. Zadluží se. Svým způsobem života si Charles nad sebou poprvé, nikoliv naposledy, vykoleduje soudní dohled. V roce 1841 se vydává na cestu lodí do Indie. Po moři cestuje téměř rok a pak se opět vrací do Bordeaux. Po dosažení plnoletosti žije bohémským životem opět v Paříži. Mezi jeho literární přátele patří v této době Théophil Gautier a Theodor De Banville. Seznamuje se s druhořadou herečkou, mulatkou Jeane Duvalovou, k níž se i přes mnohé roztržky a rozchody stále vrací a pomáhá ji také v době její nemoci.

Nad Charlesem je kvůli jeho mrhání penězi opět ustanoven soudní dohled. Renta mu nestačí, a tak se snaží přivydělat literárními pracemi. Stává se z něho piják. Neutěšená situace vyústí v roce 1945 pokusem o sebevraždu, podle mnohých jde pouze o demonstraci. V těchto letech také začíná psát posudky na pařížské salóny a stává se uznávaným kritikem. Po příchodu revoluce v roce 1848 se účastní akcí dělnického povstání a s přáteli zakládá sociální list Le Salut Public. Kvůli nedostatku financí list zaniká už po druhém čísle. V roce 1851 publikuje v časopise studii O víně a hašiši a vychází v ní z vlastních zkušeností z drogami. O rok později odevzdává první překlady děl Edgara Allana Poea, který Baudelaira uchvátil. Překlady si však vyžádá zpět k přepracování a poprvé s nimi má úspěch až v roce 1856. A to už zbývá pouhý rok do vydání zásadní básnické sbírky Květy zla. Vyšla přesně 25. června, v prvním vydání nákladem 1320 výtisků. Brilantní verše otevřeně provokují. Jejich hlavní myšlenkou je nemožnost dosažení štěstí a z toho plynoucí bolest, zklamání a rozčarování. Možný únik pak básník nabízí v hledání krásy ve zlu. Sbírka, která vznikala celý básníkův život, rozbouří emoce nejen v literárních kruzích. Vydavatelé i autor stanou dokonce před soudem obviněni z urážky náboženství a veřejné mravnosti. Pobouření pak způsobí zejména báseň Zdechlina. Soud šest básní zakáže a autorovi a nakladatelům vyměří peněžní pokutu. Vyškrtnuté básně, v nichž autor popisuje až brutálnost lidského života, vycházejí pod názvem Trosky v Bruselu už v roce 1866. Později se opět vrací do dalších vydání Květů zla.

Charles Baudelaire umírá 31. srpna 1867 v 11 hodin, poté co dostane poslední pomazání od přivolaného kněze. Pochován je 2. září na Montparnaském hřbitově.
Zásadní dílo:
Květy zla
Klíčové dílo moderní poezie
Druhé vydání z roku 1861 obsahuje 126 básní. V nich Baudelaire líčí nepřikrášlenou realitu, které dominuje nepoetické zlo. Až do vydání Květů zla se poezie tomuto tématu a ztvárnění vyhýbala.
Malé básně v próze (1869)
Padesát krátkých poetických próz. Básnická symfonie Paříže, moderního člověka a jeho životní problematiky.
Překlady Edgara Allana Poea se zasloužil o rozšíření jeho díla nejen ve Francii, ale v celé Evropě.
Zdroj obrázků: Wikipedie.org
Aktuality
-
Březen 2024 odstartoval svůj běh Knižním festivalem v Ostravě
V prvních dvou březnových dnech proběhl v Ostravě 5. ročník Knižního festivalu. Jako vždy nadšení čtenáři nakupovali knížky, navštěvovali nejrůznější besedy, trpělivě stáli v dlouhých frontách na podpis svého oblíbeného spisovatele nebo jiné známé osobnosti. Mohli se také účastnit dvou živých rozhlasových vysílání.
Číst dál... -
Česká vlna nakladatelství Host
Není sporu o tom, že se nakladatelství Host v průběhu let podařilo pod svou značku shromáždit celou řadu vynikajících českých autorů. Svědčí o tom zájem čtenářů i odezvy v médiích. Host věnuje pozornost propagaci pravidelnou účastí na knižních veletrzích, ale také pořádá samostatné akce. Ta, která je nazvána Česká vlna, představuje čtenářům autory a jejich knihy.
Číst dál...
Knihy
Z čtenářského deníku
-
Jarmila Glazarová: Vlčí jáma
Jana, která osiřela po první světové válce, se dostává k adoptivním rodičům, kteří žijí ve Slezsku a jsou bezdětní. Jana se stává ošetřovatelkou své adoptivní matky, stará se o domácnost a snaží se své nové rodině být užitečná. Postupem času ale odhaluje tajemství tohoto nesourodého páru. Na první pohled totiž vypadají Klára a Robert šťastně, na ten druhý je ale vidět, že tento pár rozhodně šťastný není.
Číst dál... -
Drašar
Nacházíme se v době, kdy je český jazyk považován za mluvu vesničanů. Čeština je vytlačena z nejvyšších společenských funkcí, kultury i státní správy. Na školách se vyučuje německý jazyk, jazyk vzdělanců. Dochází k velké germanizaci (poněmčování) společnosti… A do této doby se narodí Josef Václav Michl. Dlouho očekávaný syn, kterému jsou předurčeny velké skutky a který se má stát chloubou rodiny.
Číst dál...