Iny Lorentz a „její“ středověký svět

Medailonky

Vytvořeno 30. 3. 2014 3:00

Autor: Sabina Huřťáková Hašková

Iny Lorentz je označována jako autorka bestsellerů a historických románů ze středověku. Dosud největší úspěch měla její trilogie Die Wanderhure - Kočovná nevěstka, která se v Německu dočkala i zfilmování. Je velká škoda, že tak velké příběhy, jakým je právě Kočovná nevěstka, se nedostanou do našich kin a TV. Naši slovenští sousedé jsou na tom o něco lépe, a tak jsem měla možnost před napsáním tohoto medailonku všechny tři filmy zhlédnout. Nebudu však psát o filmu, i když by rozhodně stál za to. Budu psát o autorce (dvojici autorů) a o jejích knihách.

Pokud bychom hledali některé informace o Iny Lorentz na českém poli, budeme zklamaní. I anotace v knihách jsou skoupé. První její knihy ji představují jako úspěšnou autorku historických románů. Novější pak upřesňují, že pod pseudonymem Iny Lorentz se dnes ukrývá manželská dvojice autorů – Iny Klocke a Elmar Wohlrath. Dovolte mi tedy, abych tyto informace trochu doplnila.

Německé webové stránky jsou sice poněkud obsáhlejší, životopisy autorů bychom však hledali marně. Dozvíme se jen to, že po svých studiích odešla Iny Klocke do Mnichova – přibližně v roce 1980, kde také potkala Elmara. Ten se přestěhoval do Mnichova v roce 1981 a začal pracovat ve stejném podniku jako jeho choť. Začali se věnovat společné literární tvorbě. Napsali několik děl, ale žádné z nich jim nepomohlo prorazit v knižním světě. Zlom nastal v roce 2003, kdy vydali román Kastrátka, jenž rovněž vyšel v češtině.

Následovaly další práce, které rychle získávaly na oblibě a začaly se překládat do jiných jazyků.

V Čechách jsou k dispozici v překladové literatuře dosud knihy: Relikvie, Obchodnice se zlatem, Kastrátka, Poutnice a samozřejmě pentalogie o Kočovné nevěstce, o které se zmíním níže podrobněji. Knihu Relikvie v klasickém výčtu díla u jména Iny Lorentz nenajdete. Je to z toho důvodu, že vyšla pod jiným pseudonymem – Mara Volkers. Svým zaměřením je však podobná jako následující práce. Hlavní hrdinkou Relikvie je mladá Bärbel, která žije na hradě tyranského hraběte Walthera z Eisensteinu, jenž zničil štěstí její rodiny. Údajně skrývá tajemství, jež nikdo nemá znát. Další tři knihy už byly vydány pod známým pseudonymem Iny Lorentz.

Kastrátka je příběh mladé Giulie, jež žije v renesanční Itálii. Jejím životem je zpěv, který má však zakázaný. Když sólový zpěvák chlapeckého sboru začne před prvním provedením nové Palestrinovy mše mutovat, sbormistr s páterem převlečou dívku do chlapeckých šatů a nechají ji toto sólo zazpívat.

Kniha vyšla v originále i v Čechách v tzv. mezičase, než přišly na řadu další díly Kočovné nevěstky. Možná to byl také důvod, že se příliš neuchytila a zůstala ve stínu středověkého bestselleru. Stejný osud potkal i následující dvě knihy.

Obchodnice se zlatem zavádí čtenáře opět do Německa v 15. století, do židovského prostředí. Hlavní hrdinkou je Židovka Lea, jejíž rodinu postihne řada neštěstí. Její otec a bratr Samuel zahynou při pogromu a Lea je nucena postarat se o rodinu. Musí se při tom vydávat za svého bratra Samuela, aby zachránila dědictví, které jim zůstalo po otci. Autoři na stránkách této knihy rozehráli opět příběh plný vášní, nenávisti, lásky a boje za spravedlnost.

Poslední knihou, která vyšla v tzv. mezičase pentalogie Kočovné nevěstky, byla Poutnice. Hlavní hrdinka Tilla se v ní vydává na pouť do Santiaga de Compostella, aby vykonala poslední přání svého otce a pohřbila zde jeho srdce. I Tilla prchá před svým osudem a snaží se ho zvrátit. Oproti ostatním je příběh příliš jednotvárný a na tak obsáhlou knihu poněkud fádní. Poutnice mezi ostatními díly zanikla přece jen trochu oprávněně. Zajímavé je, že na rozdíl od České republiky v Německu zřejmě tato kniha získala značnou oblibu, neboť to je čtvrtý román spisovatelské dvojice, který se dočkal filmové verze. Nejčerstvější novinkou, kterou se mi podařilo vypátrat, je jeho první odvysílání v lednu 2014.

Nyní se však podívejme na opěvovanou pentalogii. Původně vznikla kniha Kočovná nevěstka, kde se kupecká dcera Marie měla provdat za hraběte Rupperta. Ten se k ní zachoval více než hanebně, a tak místo postavení ctnostné manželky skončí Marie zmrskaná a vyhoštěná z města. Nejprve chce svůj život ukončit. Dostane se však do rukou nevěstky Hiltrud, která ji zemřít nenechá. Postupně naučí Marii, jak přežít a jak se uživit nejstarším řemeslem. Marie začne znovu žít, ale nezapomíná na pomstu. Na stopě je jí přitom mladík Michel Adler, který ji vždy miloval, ale jako syn krčmáře na takovou nevěstu nemohl ani pomyslet. Nyní je rozhodnut ji najít a vyjevit jí své city.

Po strhujícím úspěchu tohoto románu přišly na řadu další dva. Markytánka a Křesťanská otrokyně, v němčině s názvy Die Kastellanin a Das Vermächtnis der Wanderhure, tedy Kastelánka a Vítězství kočovné nevěstky. Filmová trilogie má pak názvy podobné. Marie s Michelem v nich vystupují již jako manželé, kteří se postupně stávají majiteli vlastních panství a budují rodinné zázemí. Kolem mají stále spoustu závistivců a nepřátel, kteří se jim snaží škodit a mnohdy je i rozloučit. Čtenáři tak hltali další a další dobrodružství krásné Marie a udatného Michela. Vznikla tak úspěšná trilogie, ke které brzy autoři nachystali pokračování. Aby však putování Marie Adlerové nebylo nekonečné a nezačalo čtenáře nudit, čtvrtý díl Dcera kočovné nevěstky byl věnován jejich nejstarší dceři Trudi. Oproti trilogii se kniha nesetkala s tak vřelým ohlasem a zdálo se, že podobný (ne)úspěch bude mít i závěr pentalogie věnovaný jejich jedinému synovi, horkokrevnému Falkovi.

Dcery hříchu, jak se závěrečná kniha pentalogie jmenuje, představuje dospělého Falka, putujícího do Říma, aby poskytl ochranu po cestě neteři würzburgského biskupa – Alžbětě, budoucí italské abatyši. Falko s Alžbětou se do sebe zamilují, ale dobře ví, že své vášně musí držet na uzdě. Mladík se proto snaží upřít své myšlenky na jinou ženu. A nebyl by to syn Marie a Michela, aby si situaci ještě více nezkomplikoval. Druhou ženou, která mu padla do oka, byla Franceska Orsiniová, dcera jednoho z nejvlivnějších italských rodů. Problém byl v tom, že již byla zaslíbena jinému muži, a sňatek s bezvýznamným německým šlechticem nepřipadal v úvahu. Oproti předchozímu dílu jsou Dcery hříchu mnohonásobně lepší. Jejich oblibu u čtenářů však musí ukázat teprve čas. Dodejme jen, že z Falkovy lásky přišla na svět dvě děvčátka, a tak, i když se může zdát, že sága je Falkovým příběhem uzavřena, autoři si vytvořili zadní vrátka k dalším možným příběhům.    

V textu jsem zmínila všechna díla, která vyšla v českém překladu (nebo všechna, která se mi podařila dopátrat). V němčině však manželská dvojice pod pseudonymem Iny Lorentz vydala knih mnohem více. Většina z nich jsou historické romány, a jmenuji alespoň Die Tatarin (München 2005), Die Rose von Asturien (München 2009), Das goldene Ufer (München 2013), či Flammen des Himmels (München 2013).  

A abych vám ještě trochu zamotala hlavu, dodám, že autoři jsou činní nejen pod pseudonymem Iny Lorentz. Jméno Mara Volkers jsem již zmínila. Další používaná jsou Eric Maron, Nicola Marni, Sandra Melli, Diana Wohlrath či Anni Lechner.