Ernest Hemingway

Americký spisovatel, žurnalista, nositel Pulitzerovy ceny a Nobelovy ceny za literaturu, jeden z nejvýznamnějších představitelů ztracené generace, jehož knihy dodnes patří k povinné četbě na mnoha školách.

Narodil se 21. července 1899 v Oak Park ve státe Illinois do rodiny lékaře. Už od mlada v něm otec pěstoval vášeň k přírodě, lovu a sportu. Věnoval se boxu, atletice, vodnímu pólu i fotbalu.

V letech 1913 až 1917 navštěvuje Oak Park and River Forest High School. Už během studia se začíná věnovat psaní. Zatím jsou to jen pokusy o povídky a sloupky do novin. Po absolvování studií se stává reportérem kansaských novin The Kansas City Star. Po šesti měsících končí s prací reportéra a pokouší se přihlásit do americké armády. Kvůli špatnému zraku však neprojde lékařskými prohlídkami a nakonec končí jako řidič pro Červený kříž.
V květnu 1918 odchází do Paříže, o měsíc později je poslán na italskou frontu.

V červenci 1918 je vážně zraněn dávkou z minometu, ale i navzdory zraněním pomáhá italskému vojákovi a odnáší ho do bezpečí, přičemž obdrží další zásah ze samopalu. Za svoji odvahu dostává italskou stříbrnou medaili za statečnost. Byl prvním Američanem, který ji získal.

Hemingway řekl: „Když jdete do války jako chlapec, máte velikou představu o nesmrtelnosti. Ostatní lidé umírají, ne vy… Pak, když jste poprvé vážně zraněn, ztratíte tu iluzi a víte, že se to může stát i vám.“
Léčí se v nemocnici v Miláně, kde se seznamuje s Agnes von Kurowsky, zdravotní sestrou Červeného kříže. Jejich vzájemné plány na svatbu, která se měla konat po spisovatelově vyléčení, se hroutí, když  Agnes dá přednost italskému důstojníkovi.

V roce 1919 se autor vrací domů. Stráví celé léto na rodinné chatě v Michiganu, kde se věnuje rybaření a snaží se překonat hrůzy vojny. Právě toto léto prý bylo inspirací k napsání Big Two-Hearted River, která ukončovala sbírku In Our Time vydanou v roce 1925.

Začíná psát pro Toronto Star Weekly jako nezávislý redaktor. Chvíli žije v Torontě a pak se stěhuje do Chicaga, kde se potkává se svou budoucí manželkou Hadley Richardson, která byla o osm let starší než on. Berou se 3. září 1921.

V listopadu 1921 dvojice odjíždí do Paříže, kde Hemingway pořád píše pro Toronto Star Weekly jako zahraniční korespondent.
Sherwood Anderson se postará o to, aby se Hemingway seznámil s Gertrudou Stein, tím pádem se dostal do kruhu autorů ztracené generace. Tento pojem poprvé použila Gertruda Stein, která tímto termínem označila skupinu amerických spisovatelů žijících v Evropě, hlavně v Paříži, po první světové válce, kteří válku přežili a dojmy z fronty zaznamenali ve svých  dílech.

Spojení „ztracená generace“ se dostalo do povědomí lidí díky Hemingwayovi, který ho použil ve svém díle The Sun Also Rises (Fiesta, I slunce vychází).
Kromě něj do skupiny patřili např. i William Faulkner, Francis Scott Fitzgerald, Ezra Pound, John Steinbeck a mnozí další, kteří se vzájemně ovlivňovali a vytvořili přátelství, která trvala po celý život.
Hemingway kromě jiného popisuje řecko–tureckou vojnu, kterou znázorňuje pravdivě se všemi jejími důsledky nejen pro politickou situaci, ale také obyčejné lidi.

Hadley otěhotní a dvojice se vrací do Toronta, kde se v říjnu 1923 manželům narodil syn John Hadley Nicanor.

Na začátku roku 1924 se vrací zpět do Paříže. Hemingway však přestává s psaním pro Toronto Star. Vydává sbírku In Our Time a v roce 1926 The Sun Also Rises (Fiesta, I slunce vychází), inspirovanou jeho návštěvou Pamplony v létě 1925.
V lednu 1927 se rozvádí a o tři měsíce na to si bere Pauline Pfeiffer. V tom samém roce mu vychází sbírka krátkých příběhů Men Without Women (Muži bez žen).
Ke konci roku 1927 čekají manželé dítě a stěhují se do Key West, kde se jim v červnu 1928  narodí Hemingwayův druhý syn Patrick.

Hemingway následně sbírá materiál pro knihy A Farewell to Arms (Sbohem armádo), inspirovanou jeho vztahem s Agnes, a Death in the Afternoon (Smrt odpoledne), věnující se býčím zápasům. Cestuje po Wyomingu, Massachusetts a New Yorku. V létě 1929 navštěvuje Španělsko a Francii.
12. listopadu 1931 se narodil jeho třetí syn, Gregory.
V roce 1933 si autor plní svůj sen a vydává se na desetitýdenní cestu po Africe, která ho inspiruje k napsání Green Hills of Africa (Zelené pahorky africké) a dvou krátkých příběhů The Snow of Kilimanjaro a The Short Happy Life of Francis Macomber.
V roce 1937 odchází do Španělska, aby psal o španělské občanské válce.

O tři roky později se rozvádí s Pauline a bere si žurnalistku Marthu Gelhorn, se kterou se sblížil ve Španělsku. Spolu se usazují na Kubě, kde pracuje na For Whom the Bells Toll (Komu zvoní hrana), která je publikovaná v roce 1940. Z Kuby je Martha poslána pracovně do Číny, kam ji sice Hemingway doprovází, ale země ho moc neosloví a nevybuduje si k ní pozitivní vztah.

V roce 1944 se vrací do Evropy,  aby byl svědkem mnohých významných okamžiků druhé světové války, mezi než patří i vylodění v Normandii. Doprovázel americké vojáky během vylodění na pláži Omany, i když jako civilista neměl povoleno přistát u břehu.
Později se přidal ke dvaadvacátému regimentu, který vedl plukovník Charles „Buck“ Lanham. Pod jeho vedením se armáda podílela na osvobození Paříže, čehož byl rovněž svědkem.
Na podzim roku 1944 byl účasten u bitvy o Hürgtenwald. Byla to nejdelší bitva na německém území během druhé světové války a nejdelší bitva americké armády v historii.
Po návratu byl oceněn stříbrnou hvězdou za statečnost.

Postupně dojde k odcizení mezi ním a jeho manželkou. Po rozvodu si v březnu 1946 bere Mary Welsh.

V následující rocích se spisovatelův život stává pořád těžším. Měl autonehodu, při které utrpěl zranění nohy. Mary měla v následujících pěti letech několik zlomených kostí a  jeho synové Patrick a Gregory měli také autonehodu, následkem které byla Gregory vážně onemocněl.
Velké množství autorových přátel umírá: W. B. Yeats, F. M. Ford, S. Fitzgerald, S. Anderson, J. Joyce. V roce 1946 umírá i jeho přítelkyně a dlouholetá mentorka G. Stein. Následně umírá jeho vydavatel M. Perkins.
Trpí mnohými zdravotními problémy, ale i navzdory tomu pracuje na knize The Garden of Eden (Rajská zahrada) a Across the River and Into the Woods (Přes řeku a do lesů).

V roce 1951, za osm týdnů, napíše povídku Old Man and the Sea (Stařec a moře), za kterou v roce 1953 dostává Pulitzerovu cenu a v roce 1954 Nobelovu cenu.

Zemřel 2. července v roce 1961 v Ketchum ležícím ve státě Idaho. Dlouhou dobu se vedly spory o tom, jestli spáchal sebevraždu, nebo jestli zemřel náhodně při čištění zbraně.  
Před smrtí totiž spisovatel trpěl silnými depresemi, na čemž se shodli i jeho přátelé. Dalším argumentem hovořícím proti nehodě při čištění zbraně byl fakt, že Hemingway byl zkušený lovec, který by si určitě dal pozor.

Jediným problémem, který zastáncům teorie sebevraždy neseděl do scénáře, byl fakt, že nezůstal žádny dopis na rozloučenou, a otázka, jak se podařilo autorovi zmáčknout spoušť, na kterou nemohl dosáhnout rukou. Později se přišlo na to, že pravděpodobně zmáčknul spoušť prstem na noze.


Zdroj obrázků: www.ernesthemingway.org.uk