Letošní Nobelovu cenu za literaturu obdržela Němka Herta Müllerová
- Medailonky
- Vytvořeno 9. 10. 2009 2:11
- Autor: Alena Štouračová
Výbor Švédské akademie věd udělil pro letošní rok Nobelovu cenu za literaturu německé spisovatelce Hertě Müllerové, kterou označil za autorku, jež se ve svém díle soustřeďuje na poetičnost a otevřenost prózy a líčí pocity odcizení. Spisovatelka, narozená v roce 1953 v západorumunském Banátu, je teprve dvanáctou ženou, která kdy Nobelovu cenu za literaturu obdržela. Tato cena byla ženě udělena naposledy v roce 2007, a to britské spisovatelce Doris Lessingové.
Kdo je Herta Müllerová
Müllerová se narodila v roce 1953 v obci Nitchidorf nacházející se v západorumunském Banátu. Její rodiče patřili k tamní německé minoritě. Otec za druhé světové války sloužil u německých jednotek Waffen-SS, matka v letech 1944 až 1949 zažívala útrapy v sovětském pracovním táboře.
Herta vystudovala němčinu a rumunštinu na Temešvárské univerzitě. Byla dokonce členkou německy mluvící literární společnosti Aktionsgruppe Banát.
V roce 1976 začala pracovat jako překladatelka pro strojírenskou továrnu, o tři roky později byla ovšem propuštěna, a to z důvodu odmítnutí spolupráce s komunistickou tajnou policií. Poté si na živobytí vydělávala výukou v mateřských školách nebo dávala soukromé hodiny němčiny.
První kniha Herty Müllerové s názvem Niederungen (Nížiny; psáno německy) vyšla v Bukurešti v roce 1982. Objevila se ovšem v cenzurované verzi, stejně jako autorčina další kniha – soubor příběhů – Drückender Tango (Represivní tango; psáno německy) vydaná v Bukurešti v roce 1984. Müllerová měla poté zákaz publikování, a to kvůli kritice vlády rumunského diktátora Nicolae Ceaušeska.
Roku 1987 Müllerová emigrovala společně se svým manželem, spisovatelem Richardem Wagnerem, ze socialistického Rumunska do Západního Německa. V současné době oba žijí v Berlíně.
Leitmotivem autorčiných knih je život v totalitním režimu. Přestože opustila Rumunsko již před dvaceti lety, neustále se vrací k tématům útlaku, exilu a diktatur. Vydala přes dvě desítky titulů, který byly přeloženy zhruba do 24 světových jazyků; čeština ovšem mezi nimi není.
Mezi významná díla Herty Müllerové patří například romány Atemschaukel (Popadání dechu, 2009), Blassen Die heren mit den Mokkatassen (Bledí muži s kávovými šálky, 2005), In der Falle (V pasti, 1996), Fuchs war damals schon der Jäger (Už tehdy byla liška lovcem, 1992) nebo Der Teufel sitzt im Spiegel (Ďábel sedí za zrcadlem, 1991).
Müllerová několikrát navštívila Českou republiku. V roce 1999 se zúčastnila pražského Festivalu spisovatelů a o tři roky později byla pozvána na konferenci Literatura, hodnoty a evropská identita, kterou v Praze organizovala Nadace Konrada Adenauera. Herta Müllerová je v této chvíli plánovaným hostem jubilejního dvacátého ročníku Festivalu spisovatelů, který se uskuteční příští rok v Praze.
(zdroj: http://cs.wikipedia.org; odtud převzaty i fotografie)
2009 – Herta Müllerová (německá autorka)
2008 – Jean-Marie Gustave Le Clézio (francouzský autor)
2007 – Doris Lessingová (britská autorka)
2006 – Orhan Pamuk (turecký autor)
2005 – Harold Pinter (britský autor)
2004 – Elfriede Jelineková (rakouská autorka)
2003 – John Maxwell Coetzee (jihoafrický a australský autor)
2002 – Imre Kertész (židovsko-maďarský autor)
2001 – Vidiadhar Surajprasad Naipaul (britský autor hindského původu a indo-trinidadské etnické příslušnosti)
2000 – Kao Sing-ťien (čínský, v emigraci žijící autor)
1999 – Günter Grass (německý autor)
Aktuality
-
Březen 2024 odstartoval svůj běh Knižním festivalem v Ostravě
V prvních dvou březnových dnech proběhl v Ostravě 5. ročník Knižního festivalu. Jako vždy nadšení čtenáři nakupovali knížky, navštěvovali nejrůznější besedy, trpělivě stáli v dlouhých frontách na podpis svého oblíbeného spisovatele nebo jiné známé osobnosti. Mohli se také účastnit dvou živých rozhlasových vysílání.
Číst dál... -
Česká vlna nakladatelství Host
Není sporu o tom, že se nakladatelství Host v průběhu let podařilo pod svou značku shromáždit celou řadu vynikajících českých autorů. Svědčí o tom zájem čtenářů i odezvy v médiích. Host věnuje pozornost propagaci pravidelnou účastí na knižních veletrzích, ale také pořádá samostatné akce. Ta, která je nazvána Česká vlna, představuje čtenářům autory a jejich knihy.
Číst dál...
Knihy
Z čtenářského deníku
-
Jarmila Glazarová: Vlčí jáma
Jana, která osiřela po první světové válce, se dostává k adoptivním rodičům, kteří žijí ve Slezsku a jsou bezdětní. Jana se stává ošetřovatelkou své adoptivní matky, stará se o domácnost a snaží se své nové rodině být užitečná. Postupem času ale odhaluje tajemství tohoto nesourodého páru. Na první pohled totiž vypadají Klára a Robert šťastně, na ten druhý je ale vidět, že tento pár rozhodně šťastný není.
Číst dál... -
Drašar
Nacházíme se v době, kdy je český jazyk považován za mluvu vesničanů. Čeština je vytlačena z nejvyšších společenských funkcí, kultury i státní správy. Na školách se vyučuje německý jazyk, jazyk vzdělanců. Dochází k velké germanizaci (poněmčování) společnosti… A do této doby se narodí Josef Václav Michl. Dlouho očekávaný syn, kterému jsou předurčeny velké skutky a který se má stát chloubou rodiny.
Číst dál...