Adresát Mikulášek se veřejnosti představuje v brněnském Paláci šlechtičen

Aktuality

Vytvořeno 15. 7. 2010 2:00

Autor: Alena Štouračová

Od 1. června do 25. září probíhá v prostorách Paláce šlechtičen v Brně na Kobližné ulici výstava inspirovaná stým výročím narození básníka Oldřicha Mikuláška (26. 5. 1910 – 13. 7. 1985) s názvem „Adresát Oldřich Mikulášek: 1910–2010“. Tuto výstavu pořádá Oddělení dějin literatury Moravského zemského muzea.

Výstava „Adresát Oldřich Mikulášek: 1910–2010“ probíhá u příležitosti stého narození významného českého básníka, jenž je spojen především s jižní Moravou. Organizátoři této výstavy byli postaveni před zapeklitou otázku: Co nového vymyslet, jak neotřele přiblížit návštěvníkovi slavnou osobnost, jakým způsobem naplnit obligátní zadání, aby výstava prezentovala „přehled Mikuláškova života a díla“?

Expozice o Oldřichu Mikuláškovi je postavena na bohaté Mikuláškově korespondenci. Oldřich Mikulášek se tak představuje jako adresát dopisů osobních i úředních, vlídných i oficiálně chladných, závažných i rozverných a také jako příjemce rozhodnutí nakladatelů, obdivných řádků i redakčních honorářů.

Důležitou součástí výstavy není pouze obsah dopisu, ale i jeho stylizace a barevné provedení, které charakterizují etapy v Mikuláškově osobním životě, do něhož se promítly politické souvislosti. Jednotlivá období například charakterizují portréty československých státníků na poštovních známkách, které jsou součástí dopisů, jejichž adresátem byl Mikulášek.

Výstava veřejnosti představuje přes padesát textových dokumentů, a to především dopisů, které jsou prezentovány v barevných kopiích. Odesílateli těchto dopisů adresovaných Mikuláškovi byli třeba Jan Skácel, František Halas, Jan Zahradníček, Jindřich Chalupecký, Egon Hostovský, Vladimír Holan, Vladimír Neff, František Hrubín, Ludvík Kundera, Jaroslav Seifert nebo Vilém Závada.

Součástí expozice není pouze Mikuláškova korespondence, ale i dosud nepublikované soukromé fotografie z básníkova mládí. Veřejnost má možnost zhlédnout také snímky z Mikuláškových veřejných vystoupení a besed. Vystaveny jsou třeba fotografie rodičů Oldřicha Mikuláška, jeho fotky ze studií, portrét z doby působení v Lidových novinách nebo fotografie brněnské redakce Lidových novin z období druhé světové války. Výstava „Adresát Oldřich Mikulášek: 1910–2010“ je doplněna také ukázkami Mikuláškových rukopisů i vydaného díla.

Jako příklad ztížené cesty textu ke čtenáři zvolili autoři expozice sbírku Agogh, která je považována za jeden z vrcholů Mikuláškovy tvorby. Sbírka Agogh vznikala na přelomu šedesátých a sedmdesátých let jako reakce na období normalizace. V roce 1980 vyšla v samizdatové edici Petlice v Mnichově, v Československu mohla vyjít až v roce 1989.

Návštěvníci výstavy si tak prohlédnou rukopis sbírky Agogh s básníkovými opravami, autorské korektury, nakladatelskou smlouvu či anotaci v bulletinu Československého spisovatele. Mají možnost nahlédnout také do korespondence, která se týkala vyřazení této básnické sbírky z edičního plánu. Naleznou zde rovněž dopisy, které směřovaly ke konečnému vydání této sbírky v roce 1989.