VI. ročník soutěže pro děti a mládež Moje soukromí! Nekoukat, nešťourat!

Aktuality

Vytvořeno 1. 2. 2012 1:00

Autor: Redakce

Úřad pro ochranu osobních údajů u příležitosti „Dne ochrany osobních údajů“ 28. ledna 2012 vyhlašuje VI. ročník soutěže pro děti a mládež Moje soukromí! Nekoukat, nešťourat!

Jeden z hlavních problémů umístění informací na internetu se týká ztráty kontroly nad těmito informacemi: Jakmile se zveřejní, stanou se dostupné pro vyhledávače a lze je zaregistrovat a dále předávat pomocí síťových nástrojů, jako jsou sociální sítě apod.

Co si o té věci myslí mladá generace? Dva níže rozehrané příběhy, v nichž je uvedený problém zápletkou, mohou dle vlastní fantazie děti do 18 let dotvořit.

Mohou napsat povídku, úvahu, filmovou povídku, scénář, nebo mohou také příběh, který si vymyslí, sehrát, natočit na video, případně ztvárnit v podobě comicsu, a poslat (s uvedením jména, adresy a věku*) do 15. dubna 2012 buď elektronicky na  roman.giebisch(zavináč)nkp.cz (soubory do velikosti 3 MB) anebo na adresu Roman Giebisch, Národní knihovna ČR, Klementinum 190, 110 00 Praha 1 (obálku označit heslem „Soukromí“).
Autor nejlepšího zpracování bude pozván na  Mezinárodní festival filmů pro děti a mládež, kde mu bude slavnostně předáno ocenění.
Příspěvky všech zúčastněných zveřejníme a vydáme v brožované publikaci.
Aktuální informace o soutěži budou průběžně k dispozici na webových stránkách Úřadu www.uoou.cz v rubrice Pro mládež.

* Adresa bude použita jen v rámci soutěže, jméno a věk případně v rámci propagačních účelů ochrany osobních údajů. Pokud neobdržíme výslovné přání, že zaslaná práce k uvedené propagaci nesmí být použita.


Co se stalo, když…

…Milan byl tak trochu doma mazánek. Rodiče se v něm od malička viděli, protože dlouho čekali, než se jim synek narodil. Když přišel na svět, zaznamenávali v deníku, ale i fotoaparátem a videokamerou každý jeho krůček. Obrázky i natočené „scénky“ ze synova života posílali babičkám, kamarádům a umisťovali na internet, kde si zřídili blog a uvažovali o vývoji svého dítěte. A tak nahatý Milánek pózoval na kožešině i na písku a v bazénu, smál se i brečel, seděl a způsobně se snažil na nočníčku… Byl roztomilý a rostl…
Ve škole byl šikovný kluk, rád se učil a také rád a slušně hrál na klavír. Byl oblíbený mezi kamarády, s učiteli neměl žádné konflikty. Myslel si, že se mu podaří jít na konzervatoř. Ale byl trémista, a kdoví – zkoušku prostě neudělal. Nakonec si řekl, že půjde na gymnázium a pak na peďák a stane se učitelem hudební výchovy a češtiny. Tohle mu vyšlo. Jenomže proto, že uměl dobře jednat s lidmi, byl dobrý pedagog i organizátor, nechal se kolegy přesvědčit a šel do konkurzu na ředitele školy. A tohle také vyšlo. Škola běžela, ale … Na nástěnce se jednoho dne objevily obrázky stažené z internetu: nahatý Milánek pózoval na kožešině a způsobně se snažil na nočníčku, jenomže tentokrát s patřičným komentářem o panu řediteli… A pak začaly fotografie kolovat po internetu…


…Marcela dostala k patnáctým narozeninám od mámy senzační prádýlko. Večer šli rodiče na večeři a Marcela dostala k dispozici byt, aby si s kamarády udělali párty. Zapařili a došlo i na tanečky. A Marcela se nechala od holek vyprovokovat, aby si zahrála Go-go tanečnici a předvedla dárek od mamči… Petr vytáhl mobil a poslal pár fotek Honzovi, který ležel s angínou. Protože se doma nudil, jako počítačový maniak fotky hned hodil do počítače a zpracoval prezentaci, kterou poslal Marcele jako dárek k narozeninám. Bylo z toho velké gaudium, protože Honza doplnil Marcelinu produkci vtipným komentářem o profesionálkách, jaké rostou na jejich škole. Po škole se šířil odkaz na prezentaci, která byla nakonec na internetu.
Běžel čas, Marcela vystudovala práva. Měla velké ambice, byla koneckonců premiantka, a tak poslala životopis na několik míst, lukrativních a prestižních, taky u zahraničních společností. Co se stalo, když se její internetový dárek od Honzy objevil mezi materiály, které si o ní dohledala výběrová komise…