Nominace na ceny Magnesia Litera byly oznámeny

Aktuality

Vytvořeno 25. 2. 2012 9:00

Autor: Jana Hažlinská

Ve čtvrtek 23. února se v pražské Knihovně Václava Havla sešli zástupci organizátorů a porotců cen Magnesia Litera s novináři na zveřejnění nominací pro rok 2012. A že výběr titulů nebyl vůbec nic jednoduchého, to dokazuje už jen to, že letos byl přihlášen skutečně rekordní počet knih a to 325.   Z tohoto množství museli porotci vybrat tři favority pro každou kategorii, krom kategorie prózy, kde se vybíralo titulů šest.

Množství přihlášených titulů však nebylo všechno, co letošní ročník charakterizuje. Jak podotknul Pavel Mandys, zástupce občanského sdružení Litera, letos se mezi přihlášenými značně prezentovala velká zavedená nakladatelství oproti těm menším. A čím že to bylo způsobeno? Podle Pavla Mandyse zejména tím, že velká nakladatelství se v loňském roce více věnovala původní české tvorbě oproti minulým letem, kdy ji naopak poněkud zanedbávala.

V nejsledovanější kategorii, jíž je litera za prózu, se letos nejvíce prosadili povídkáři. Ze šesti nominovaných knih jsou hned tři soubory povídek. Mezi sebou se utkají Marek Šindelka se sbírkou Zůstaňte s námi, jež je souborem příběhů reflektujících kriticky každodenní současnost a naše žití v ní, Jiří Kratochvíl a jeho Kruhová leč, „škola povídek“, jež dle porotců „potěší detektivy pátrající v dějinách písemnictví i čtenáře s prostou zálibou ve zdařile konstruované zápletce, jíž nechybí humor a nadhled“, a Sylva Fischerová  s knihou povídek Pasáž, plnou kratších příběhů s existenciálním nádechem. Soupeři pro povídkáře a také pro sebe navzájem pak jsou Michal Ajvaz s novelou Lucemburská zahrada, jejíž příběh je promísen s autorovou zálibou v lingvistice, Josef Moník s románem Schweik it easy, jehož hrdina nevyhýbající se cynismu a nemající iluze o světě je konfrontován se systémy tehdejšího Československa a Spolkové republiky Německo, a v neposlední řadě novela Jiřího Stránského Tóny, zachycující hrdinství a lidskost postav v uplynulých osmdesáti letech.

Na literu za poezii byli nominováni Kamil Bouška se svou prvotinou Oheň po slavnosti, jíž porotci shledávají vyzrálou, vrstevnatou a působivou, ohledávající hranice lidského pobývání na světě, Pavel Ctibor s knihou Civilizace/Zvířátka z pozůstalosti, mnohdy humorně, ironicky a sarkasticky reflektující současnou dobu, a Radek Fridrich se sbírkou Krooa Krooa, přivádějící Poova Havrana do krajiny Sudet, kde nás provede polozapomenutými dušemi z náhrobních kamenů, křičícími na nás své příběhy.

O literu za knihu pro děti a mládež pak soupeří Radek Malý s básnickou knihou Listonoš vítr, kde autor vyjevuje motivy jako vítr, chlad, padající listí, mraky, chodce spěchajícího do tepla domova a lyricky tak vyjadřuje podzim a jeho tesknost, Iva Procházková a její Uzly a pomeranče, což je sociálně-psychologický příběh čtrnáctiletého chlapce, který je nucen vyrovnat se s drsnou rodinou situací, a Renáta Fučíková s Danielou Krolupperovou a knihou Historie Evropy, což je encyklopedie zachycující od počátku až do roku 2004 dějiny jednotlivých evropských národů.

V kategorii literatura faktu nominaci obdrželi Kateřina Horníčková a Michal Šroněk za knihu Umění české reformace, sledující nekatolickou výtvarnou kulturu v českých zemích v letech 1380 až 1620, Jiří Knapík, Martin Franc a kolektiv za Průvodce kulturním děním a životním stylem v českých zemích 1948-1967 a astronom Josip Kleczek za Život se Sluncem a ve vesmíru, souhrnné zpracování oboru bioastronomie.

Soupeři v překladových knihách pak jsou Irène Némirovská a kniha Francouzská suita, román francouzské spisovatelky ukrajinského původu odehrávající se v době napadení Francie Německem, Vladimír Sorokin s románem Vánice, fantaskní groteskou odehrávající se v ruské budoucnosti, která na tématu vánice vykresluje moderní ruskou realitu, a Saša Stanišić s románem Jak voják opravuje gramofon, jenž vypravuje o autorově dětství v bývalé Jugoslávii a jak již název napovídá, nepostrádá svérázný humor.

Objevem roku mají šanci stát se Kamil Bouška s knihou Oheň po slavnosti, jež byla nominována i v kategorii poezie, Ondřej Buddeus s počinem 55 007 znaků včetně mezer, sbírkou poezie, jež se již dle názvu vyznačuje nekonvenčností, experimentálností a provokací, je plná nadsázky a hravosti, nebo Štěpán Hulík a jeho kniha Kinematografie zapomnění, nesoucí podtitul Počátky normalizace ve filmovém studiu Barrandov 1968-1972.

Na závěr jsem si pak nechala kategorii za nakladatelský počin, kde jsou nominace následující: Edice Světová knihovna nakladatelství Odeon, přinášející již od roku 2000 nejrůznější světové současné autory, od držitelů cen až po méně kvalitní počiny; Filip a Marcela Suchomelovi s publikací ...a z mlhy zjevily se útesy čínské. Obraz Číny v prvních fotografiích, zaměřující se na zobrazování Číny v 19. st.; Alexandr Solženicyn a jeho stěžejní dílo Souostroví Gulag, jež bylo vydáno nakladatelstvím Academia jako trojdílný svazek, doplňující oproti dřívějšímu vydání chybějící texty a využívající již existující překlad Spolku překladatelů Praha.

Kdo z nominovaných zvítězí a odnese si finanční cenu v hodnotě 200 000 Kč, to se dozvíme 4. dubna při slavnostním vyhlášení, jež bude z Nové Scény Národního divadla přenášeno Českou televizí. Dozvíme se také, kdo se stane vítězem čtenářské ceny, která právě teď probíhá a čtenáři mají možnost hlasovat prostřednictvím internetu, emailu či hlasovacích pohlednic a to pro jakoukoli původní českou knihu vydanou v roce 2011. Jedno je však již jisté – nominované knihy jsou na nejlepší cestě stát se bestselery a nám nezbývá nic jiného, než autorům na oné cestě popřát hodně zdaru.

Přehled nominací

Litera za prózu
Michal Ajvaz: Lucemburská zahrada (Druhé město)
Sylva Fischerová: Pasáž (Fra)
Jiří Kratochvil: Kruhová leč (Druhé město)
Josef Moník: Schweik it easy (Argo)
Jiří Stránský: Tóny (Hejkal)
Marek Šindelka: Zůstaňte s námi (Odeon)

Litera za poezii
Kamil Bouška: Oheň po slavnosti (Fra)
Pavel Ctibor: Cizivilizace/Zvířátka z pozůstalosti (Dybbuk)
Radek Fridrich: Krooa Krooa (Host)

Litera za knihu pro děti a mládež
Renáta Fučíková, Daniela Krolupperová: Historie Evropy (Práh)
Radek Malý: Listonoš vítr (Albatros)
Iva Procházková: Uzly a pomeranče (Albatros)

Litera za literaturu faktu
Kateřina Horníčková, Michal Šroněk: Umění české reformace (Academia)
Jiří Knapík, Martin Franc a kol.: Průvodce kulturním děním a životním stylem v českých zemích 1948-1967 (Academia)
Josip Kleczek: Život se Sluncem a ve vesmíru (Paseka)

Litera za nakladatelský počin
Edice Světová knihovna (Odeon)
Alexandr Solženicyn: Souostroví Gulag (Academia)
Filip a Marcela Suchomelovi: ...a z mlhy zjevily se útesy čínské. Obraz Číny v prvních fotografiích (Arbor vitae)

Litera za překladovou knihu
Irène Némirovská: Francouzská suita (Přeložila Helena Beguivinová, Paseka)
Vladimír Sorokin: Vánice (Přeložil Libor Dvořák, Pistorius & Olšanská)
Saša Stanišić: Jak voják opravuje gramofon (Přeložil Tomáš Dimter, Labyrint)

Litera pro objev roku
Kamil Bouška: Oheň po slavnosti (Fra)
Ondřej Buddeus: 55 007 znaků včetně mezer (Petr Štengl)
Štěpán Hulík: Kinematografie zapomnění (Academia)