Táňa Fischerová nežije jen pro sebe

Aktuality

Vytvořeno 17. 11. 2012 1:00

Autor: Redakce

Táňa Fischerová vydala v Portálu v roce 2002 knižní rozhovor s názvem Nežít jen pro sebe. Odpovídala v něm na otázky Daniely Brůhové mimořádně otevřeně a poutavě. A to mají čtenáři rádi a dokážou to ocenit. Jejich zájem o osobu současné kandidátky na úřad prezidentky vedl k tomu, že obě dámy se znovu sešly a v rozhovoru pokračovaly. Kniha se rozrostla o desítky stran, v nichž Táňa Fischerová vypráví o všem důležitém, co se odehrálo za posledních deset let.

Knižní rozhovor s kandidátkou na prezidentku ČR představuje známou herečku, jejíž tvář je spojena s charitativní činností i s televizními adventními koncerty. Táňa Fischerová v ní vzpomíná na své dětství, na to, jak se rodilo její herecké povolání, a postupně na svá divadelní angažmá a filmové role. Vzpomíná na svá herecká přátelství, na režiséry, s nimiž spolupracovala, a na řadu dalších osobností hereckého světa.

Nebojí se otevřeně hovořit ani o své rodině a vztazích. Popisuje radost z narození syna Kryštofa, ale i to, jak bylo třeba se vyrovnat s jeho postižením. Líčí společné chvíle a souznění se synem i sílu, kterou jí předává. Radostné vzpomínky na dětství, které trávila také na chalupě v Kytlici, přecházejí do současnosti a do vyznání z lásky k přírodě, která pro Táňu Fischerovou znamená obrodnou energii. I proto si asi tolik rozuměla se svým otcem, s nímž sdílela dobré i špatné chvíle až do jeho smrti v roce 2011.

Původní rozhovor končil úvahami nad stavem současné společnosti, nad ideály, na kterých autorka tvrdošíjně trvá, a pro něž bývá často oceňována i kritizována. „A přece jsou ideály, které jsou silnější než svody tohoto světa. Pro mě je svědomí a právě slušnost to nejcennější, co člověk v životě má a čím se brání zmaru. A kdo to opravdu má, je silnější než smrt.“

Na tuto pasáž navazuje závěrečná a nová část rozhovoru. Ta zaznamenává události posledních deseti let. Táňa Fischerová líčí svůj vstup do politiky, překvapivé zvolení poslankyní Parlamentu ČR v roce 2002 i založení Klíčového hnutí. Vrací se také znovu k péči o syna, kritizuje poměry v sociální oblasti státu a z vlastní zkušenosti navrhuje cesty, kudy by se mohla péče o lidi s handicapem ubírat.

A samozřejmě nechybí ani komentář k aktuální kandidatuře Táni Fischerové na úřad prezidentky ČR. Vysvětluje, jaký je její názor na úlohu hlavy státu, představuje svoje vize pro 21. století, obrací se k významným osobnostem českých dějin, které jsou jí vzorem, především k Václavu Havlovi. A překvapivě se vyjadřuje také např. k otázce církevních restitucí, aféře s metylalkoholem či případu odsouzení Romana Smetany. Na závěr rozhovoru však potvrzuje své krédo, které vyslovila před deseti lety: Člověk nemá žít jen pro sebe.

„Herectví a vztah k umění je můj životní základ a ten se nemůže vytratit. Jsem stále přesvědčená, že v každém oboru můžete něco dělat tvůrčím či netvůrčím způsobem. Ať jste herec, malíř, politik nebo třeba truhlář. Pro mě politika byla vždy tvorba. Proto mě to bavilo. Bavilo mě hledat souvislosti, ponořit se do problému, něco poznávat.“

Spoluautorka knižního rozhovoru Daniela Brůhová je redaktorkou Českého rozhlasu a spolupracovnicí České televize.