Nejlepším místem pro imaginaci jsou autorské knihy. Najdete je v Národní knihovně

Aktuality

Vytvořeno 25. 5. 2013 3:00

Autor: Redakce

Na aktuálně probíhající projekt Hledání ztraceného místa navazuje i výstava českých autorských knih, bibliofilií a ilustrací, vytvářených od 70. let 20. století až do současnosti, nazvaná Místo pro imaginaci. Expozici připravenou Památníkem národního písemnictví ve spolupráci s Národní knihovnou ČR bude možné zhlédnout do 23. 6. 2013 ve Výstavním sále Galerie Klementinum. Zájemci se budou moci ve středu 12. června zúčastnit od 17 hod. také prohlídky komentované kurátorkou výstavy.

Autorská kniha je moderní fenomén, který sdružuje prvky knižní tvorby a volného umění. Vyznačuje se širokým spektrem přístupů rozvíjených v tradiční i experimentální podobě, akceptuje aktuální trendy výtvarného umění a využívá klasické i nejmodernější technologie. Obvykle vzniká v jednom nebo pouze v několika málo exemplářích, výjimečně však může vyjít i ve vyšším nákladu. Pro autorské knihy je typická umělecká jedinečnost, celková koncepce je výsledkem autorského přístupu jednoho tvůrce. Hlavní kreativní osobností je malíř nebo grafik, který současně bývá autorem textu nebo s literární předlohou autorsky pracuje. Sdělení může být vyjádřené také jen vizuálním způsobem, bez použití textu.

„Záměrem výstavy je představit moderní knihu jako místo pro uplatnění tvůrčí imaginace. Kolekci autorských knih jsme propojili také se souborem bibliofilií, protože porovnání obou žánrů umožní vystihnout jejich specifické rysy, čím se liší a čím k sobě mají blízko. Jsou to dvě odlišné kategorie, které ale mají některé aspekty společné,“ vysvětluje kurátorka výstavy Vilma Hubáčková, vedoucí oddělení uměleckých sbírek Památníku národního písemnictví. Bibliofilie má delší historii a tradičnější podobu. Týká se jednak sběratelství vzácných a krásných knih, ale také bibliofilských vydání konkrétních titulů. Bibliofilie vycházejí v menším nákladu než běžné publikace, bývají tištěny na kvalitním ručním papíře, důraz je kladen na výběr literární předlohy, na dokonalou typografii (pro jednotlivé tisky byly často vytvořeny nové typy písma) a výtvarné provedení. Taková kniha je pak určená spíš k prohlížení než ke čtení - jako ilustrace jsou obvykle použity originální, signované a číslované grafiky.

Nejvzácnějším exponátem na výstavě je knižní objekt od významné představitelky českého a evropského surrealismu Toyen La Forét Sacrilége, který vznikl v roce 1970 v Paříži. „Skládá se ze tří částí – obsahuje bibliofilii s textem Jeana-Pierra Dupreyho, soubor surrealistických ilustrací od Toyen realizovaných technikou suché jehly na zeleném hedvábí. Zajímavá je i speciální kazeta z bílého polystyrenu s reliéfním zvířecím motivem. Bílá krabice je vložená do pouzdra ze zeleného plexiskla a celek tak získává charakter originálního knižního objektu,“ popisuje kurátorka výstavy Vilma Hubáčková. Zařazeny jsou také unikátní autorské knihy Květy Pacovské, která je významnou představitelkou experimentálního pojetí knihy a je nejznámější českou autorkou, která originálně přispěla k rozvoji oboru v mezinárodním měřítku. Za pozornost stojí knihy, které byly oceněny Cenou časopisu Grapheion v soutěži Grafika roku. Původně byly do soutěže zařazeny jak autorské knihy, tak bibliofilie, ale od roku 1999 se vydělila samostatná kategorie věnovaná autorské knize s použitím grafických prvků. Vedle uznávaných profesionálů (např. L. Vilhelmová, J. Měřička, M. Raudenský, L. Drtina aj.) bývají oceněni i začínající tvůrci (např. P. Suchánková, A. Diringerová, M. Veselá, Sylvie Currin Kořánková aj). Výhradně mladým autorům - studentům polygrafických a uměleckých škol je pak určená Cena Arna Sáňky v soutěži Nejkrásnější české knihy roku. Na výstavě je k vidění výběr z jejich prací, které v sobě spojují originalitu s nekonvenčním a odvážným pojetím. „Když se vrátím do minulých let, mě osobně z těchto děl zaujaly např. rané práce Petra Babáka a Martina Raudenského, na nichž je vidět projev osobitého kreativního přístupu. Vedle těchto prací považuji za velmi zajímavé katalogy vydávané speciálně k příležitosti soutěže Nejkrásnější české knihy roku. Vyznačují se výrazným autorským přístupem, grafické koncepce zpracovávali např. Petr Babák, Robert V. Novák, Klára Kvízová, Aleš Najbrt, Zuzana Lednická, Luboš Drtina, Štěpán Malovec a další, takže je lze považovat za specifické publikace, které se svým výrazně vizuálním charakterem blíží autorské knize,“ nastiňuje Vilma Hubáčková. Její zasvěcený výklad budou moci návštěvníci vyslechnout v rámci komentované prohlídky, která se uskuteční ve středu 12. června od 17 hod.

Podstatnou součást výstavy představují též knihy a ilustrace k bibliofiliím z nakladatelství Aulos. „Nakladatel Zdeněk Křenek pojímá knihu jako originální umělecké dílo, klade důraz na vyváženost všech složek, preferuje autorský přístup po stránce výtvarné, literární i typografické. Jeho ediční koncepce je postavená na rovnocenném dialogu mezi výtvarníkem a spisovatelem, na kvalitním grafickém designu a precizním řemeslném zpracování. Záměrem není vytvořit formální technicky dokonalý artefakt, ale zajímavou knihu, která bude blízká současnému člověku,“ doplňuje kurátorka výstavy. Zakladatel nakladatelství Aulos ke spolupráci často oslovuje výtvarné umělce, jejichž doménou není klasická ilustrační tvorba, z čehož vzešla řada publikací, které se vyznačují nevšedním spojením obrazu a textu (např. P. Sukdolák - Ch. Morgenstern, A. Šimotová - R. M. Rilke, J. Sopko - I. Wernisch, M. Rittstein - I. Wernisch,

A. Střížek - I. Langer, J. Róna - F. Kafka, L. Beránek – A. E. Poe, I. Lomová - L. Klíma aj.). K nečekanému spojení došlo třeba v případě Zdeňka Sýkory, který si k výtvarné interpretaci vybral překvapivě klasickou literární předlohu - Nerudovy Písně kosmické a Máchův Máj. Poprvé se díky Aulosu stal knižním ilustrátorem Ivan Ouhel, jehož expresivní dřevořezy tvoří obrazový ekvivalent Hölderlinova díla Duch času.