4. Ostravský knižní veletrh – den druhý
- Aktuality
- Vytvořeno 17. 3. 2014 3:00
- Autor: Jiří Lojín
Jak jsem slíbil, jsem připraven vás provést druhým dnem letošního ostravského knižního veletrhu, a přes jeho poněkud komorní ladění doufám, že to bude procházka zajímavá.
Grónské mýty a pověsti vyšly v nakladatelství Argo už v roce 2007, a to šlo již o druhé vydání. Jejich překladatel Zdeněk Lyčka je však propaguje dodnes. Navazuje tak na výstavu kreseb Martina Velíška, který knihu nezaměnitelným způsobem ilustroval. Výstavu můžete zhlédnout do konce března v Knihovně města Ostravy. Zdeněk Lyčka Grónsko poznal takřka na vlastní kůži, o čemž svědčí jeho další kniha Na lyžích napříč Grónskem, a dokáže velmi přesvědčivě povídat nejen o této vzdálené zemi, ale i o tom, co si povídali za dávných časů staří Gróňané. Sbírka jejich mýtů a pověstí sepsaná Knudem Rasmussenem je fascinujícím svědectvím o způsobu, jakým si naši předkové vysvětlovali svět. A na stránkách magazínu VašeLiteratura.cz bude k dispozici recenze knihy a snad i krátký rozhovor s jejím překladatelem.
Arnošta Vašíčka čtenáři znají především díky faktografickýmj knížkám o záhadách z celého světa. Autor se je nejen pokouší popsat a rozluštit, nabídnout čtenáři zajímavou hypotézu, ale často se jimi nechává nechává inspirovat a na rozdíl od některých jiných záhadologů jsou pro něj základem beletristické fikce. Jeho knihy jsme měli možnost shlédnout i na televizních obrazovkách – seriál Strážce duší, či filmy Ďáblova lest a Ztracená brána. Novinka, kterou Arnošt Vašíček prezentoval na svém stánku, je dobrodružná fantasy pro děti a mládež Zajatci Ďáblova chřtánu, ale čtenáři mohli zalistovat i jeho dalšími knihami, například další, tentokrát faktografickou novinkou Záhady Orientu s podtitulem Největší tajemství Indie. Mezi řečí se autor zmínil, že se už připravuje další pokračování filmů navazující na Ztracenou bránu. Příznivci záhad se tedy mohou těšit.
Spisovatelka Eva Tvrdá patří mezi ty, kteří se nespoléhají na sympatie redaktorů renomovaných vydavatelství a raději se o vše postarají sami. A tak vzniklo nakladatelství Littera Silesia, v němž nalezneme pouze knihy této autorky. Sama se charakterizuje jako slezská spisovatelka, a přestože má na svém kontě i knihy, které čtenáře zavádějí jinam, Slezsko a jeho obyvatelé jsou tím, co je na její tvorbě zajímavé. O tomto kraji se v rámci republiky mnoho neví a pro čtenáře ze Slezska nepocházející může být překvapující zjištění, jakými zvraty museli obyvatelé tohoto místa v minulosti projít. Eva Tvrdá má řadu příznivců, o tom svědčí i její stánek, který neměl o návštěvníky nouzi.
Autorku velmi úspěšné detektivky Dům číslo 6 Nelu Rywikovou (na snímku vlevo) představila Petra Plevová z nakladatelství Host. Právě v tomto nakladatelství kniha v minulém roce vyšla a je nominovaná i na cenu Česká kniha. Dům číslo 6 do Ostravy patří, její děj se v severomoravské metropoli odehrává a hlavně představuje rázovité postavy nacházející se ve vyloučených lokalitách, o něž není v Ostravě nouze. Autorka z Ostravy pochází a nedávno se do ní vrátila zpět. Shodou okolností do míst, kde často může narazit na domy podobné tomu ze své knihy. Její zaujetí polorozbořenými stavbami, skrývajícími se očím běžných návštěvníků města, je pozoruhodné. Prohlašuje, že ji podobná místa inspirují. Nela Rywiková k psaní detektivky přistupovala jinak než Michal Sýkora (viz článek o prvním dni veletrhu). Zápletka se postupně nabalovala, až vznikla detektivka. Autorka v současné době píše další knihu, tentokrát žánrově „čistší“, Dům číslo 6 vnímá spíše jako sociodetektivku. Čtenáři se opět setkají s postavou Adama Vejnara, ale zároveň se na oddělení vražd objeví řada nových postav. Ani v této knize nebudou chybět vhledy do minulosti, k tomu autorku inspiroval právě Přívoz, kde je dodnes patrná židovská a židovsko-německá minulost.
Zájem o seznámení se s Nelou Rywikovou a její knihou byl velký, byl by určitě větší, kdyby paralelně neprobíhala jiná zajímavá akce – autorské čtení Tomáše Zmeškala z jeho nové knihy Sokrates na rovníku v prostorách Domu knihy Knihcentrum. Takové překrytí programu je poněkud mrzuté, přesto se mi podařilo se s autorem setkat, i když na ulici mezi výstavištěm a Domem knihy. Zajímalo mě, jak se dívá na to, že distributoři občas zařadí jeho knihu k textům dokumentárním či k cestopisům. Připustil, že si často nevědí se zařazením rady, v Sokratovi na rovníku je příliš mnoho faktů.
Ostravský veletrh rozhodně nebyl věnován jen knihám pro dospělé, dětem je věnována ze strany vydavatelů a autorů patřičná pozornost. Mezi dětskými knihami mě a určitě i jiné návštěvníky zaujal titul Jak na příšery, vydaný herečkami divadla MALÉhRY (na fotografii zleva) Nikolou Zbytovskou, Danielou Zbytovskou a Barborou Seidlovou. Autorkou pohádek je pouze jedna z nich – Daniela Zbytovská - a kresby k nim vytvořila mladá výtvarnice Karolína Stryková. Barbora Seidlová řekla: „Jde o společné dílo. Text, který je samozřejmě nejpodstatnější, sice napsala Daniela sama, ale tisíce úkonů kolem vydání knihy jsme dělaly všechny tři s plným nasazením. Součástí knihy je i CD, kde jsme všechny tři pohádky namluvily a společně se skupinou Čankišou ke každé pohádce nazpívaly písničky. Jsme zvyklé tvořit v trojici, ať jde o divadlo nebo o knihu.“ Na veletrhu jsem knihu držel v ruce poprvé, musel jsem se tedy přeptat, o čem vlastně je. Odpověď mě nepřekvapila, z velké části je již obsažena v názvu. Jsou o transformaci zla v dobro, o tom že v každém z nás ho alespoň kousíček je, i když jsme třeba čert nebo čarodějnice. Kniha také obsahuje důležitou myšlenku – není potřeba soutěžit. Myšlenku, která je v současné traumatizující době zaměřené na výkon nesmírně vzácná. Recenzi této knihy vám určitě v nejbližší době nabídneme.
Programová ředitelka veletrhu paní Markéta Hejkalová byla téměř u všech akcí, ale někdy ji bylo možné zastihnout i u stánku nakladatelství Hejkal. Na fotografii je s Jitkou Saturkovou (Edice ČT). Po skončení výstavy jsem paní Hejkalovou požádal o krátké shrnutí:
„Ostravský knižní veletrh má trochu smůlu v tom, že ho lidé srovnávají s Podzimním knižním veletrhem v Havlíčkově Brodě - a jsou zklamáni. Zapomínají na to, že Podzimní knižní veletrh vznikl už dávno, ve zcela jiné situaci (kdy mj. neexistovaly vůbec žádné kontakty mezi nově vznikajícími knihkupci a nakladateli, čtenáři neměli jak se dozvídat o nových knihách aj.) a trvalo mnoho let, než dospěl do své dnešní oblíbené podoby. Ostravský veletrh je přitom čím dál živější a zajímavější. Letos se ho účastnilo 50 vystavovatelů. Nechyběli prestižní nakladatelé české a světové prózy (Host, Druhé město) a naučné a vědecké literatury (Karolinum, Portál, Masarykova univerzita), představila se řada nakladatelství z Ostravy a okolí (Fantom Print, Kruh, Littera Silesia zajímavé prozaičky Evy Tvrdé...). Na doprovodném programu se významně podílela Česká televize Ostrava a Edice ČT, v budoucnu by hlavním organizátorem měla být firma Knihcentrum, majitel blízkého Domu knihy. 5. Ostravský knižní veletrh se bude konat 6. - 8. března 2015 a doufám, že bude zase o něco větší a zajímavější, než ten letošní. Ale ještě předtím se bude konat onen v článku zmíněný „starší bratr“ - 24. Podzimní knižní veletrh v Havlíčkově Brodě bude 17. a 18. října 2014 a jeho mottem jsou Knihy a hvězdy.“
Připojuji se k pozvání paní Hejkalové a doufám, že podobné akce přispějí k propagaci literatury, čtenářům přinesou nové inspirace a nakladatelům větší odbyt jejich knih.
Na první den veletrhu se můžete vrátit tudy.
Aktuality
-
Březen 2024 odstartoval svůj běh Knižním festivalem v Ostravě
V prvních dvou březnových dnech proběhl v Ostravě 5. ročník Knižního festivalu. Jako vždy nadšení čtenáři nakupovali knížky, navštěvovali nejrůznější besedy, trpělivě stáli v dlouhých frontách na podpis svého oblíbeného spisovatele nebo jiné známé osobnosti. Mohli se také účastnit dvou živých rozhlasových vysílání.
Číst dál... -
Česká vlna nakladatelství Host
Není sporu o tom, že se nakladatelství Host v průběhu let podařilo pod svou značku shromáždit celou řadu vynikajících českých autorů. Svědčí o tom zájem čtenářů i odezvy v médiích. Host věnuje pozornost propagaci pravidelnou účastí na knižních veletrzích, ale také pořádá samostatné akce. Ta, která je nazvána Česká vlna, představuje čtenářům autory a jejich knihy.
Číst dál...
Knihy
Z čtenářského deníku
-
Jarmila Glazarová: Vlčí jáma
Jana, která osiřela po první světové válce, se dostává k adoptivním rodičům, kteří žijí ve Slezsku a jsou bezdětní. Jana se stává ošetřovatelkou své adoptivní matky, stará se o domácnost a snaží se své nové rodině být užitečná. Postupem času ale odhaluje tajemství tohoto nesourodého páru. Na první pohled totiž vypadají Klára a Robert šťastně, na ten druhý je ale vidět, že tento pár rozhodně šťastný není.
Číst dál... -
Drašar
Nacházíme se v době, kdy je český jazyk považován za mluvu vesničanů. Čeština je vytlačena z nejvyšších společenských funkcí, kultury i státní správy. Na školách se vyučuje německý jazyk, jazyk vzdělanců. Dochází k velké germanizaci (poněmčování) společnosti… A do této doby se narodí Josef Václav Michl. Dlouho očekávaný syn, kterému jsou předurčeny velké skutky a který se má stát chloubou rodiny.
Číst dál...