Esej Radky Denemarkové v čínském sborníku

Aktuality

Vytvořeno 10. 7. 2016 1:00

Autor: Jiří Lojín

Už jsme si zvykli, že někteří naši umělci jsou v zahraničí respektováni víc, než v Česku. Nemá asi význam diskutovat o tom, jde-li o specifický rys české povahy, anebo to, že doma není nikdo prorokem, je obecné pravidlo. Opět v této souvislosti musím zmínit Radku Denemarkovou, která má talent svými myšlenkami jitřit emoce a otevírat nepříjemná témata. Tentokrát se její text objevil v Číně.

„… po osmi měsících bojů s čínskou cenzurou, která text nejprve zakázala, se podařilo vydat můj esejistický text Evropská mozaika čínsky...“ píše Radka Denemarková. Věřím, že pro autorku to muselo být velké zadostiučinění, problémy, doprovázející zveřejnění, jeho cenu násobí. Samozřejmě, že za prosazením vydání stojí mnoho práce, zejména šéfredaktora čínského sborníku Xu Zhiyuana. Kde text najdete? Ve sborníku DanDu, č.12/2016 na stranách 3 – 33, který si můžete prohlédnout na Amazonu zde.

Protože většina čtenářů, stejně jako já, nevládne plynule čínštinou, v několika větách přiblížím obsah eseje, kterou autorka laskavě dala k dispozici v češtině. Tématem se stala svoboda, a ač se může někdo domnívat, že žijeme ve svobodné zemi, Radka Denemarková v textu vymezuje hranice, za nimiž jde pouze o iluzorní pojem. „Totalita nevymizela. Existuje nejen totalita nacistická a komunistická, existuje i totalita ve firmách, v rodině, ve vztazích. Totalita ve vztahu mezi zeměmi. Evropa je rodina. Z modelu rodinných vztahů nelze uniknout,“ píše.  Autorka se netají názorem, že Čína má v oblasti dodržování lidských práv velké mezery, ostatně sama existence cenzury, zakazující její článek, to dokazuje. Přestože se článek týká vývoje české společnosti po roce 1989, mnoho momentů z něj má univerzální platnost, zejména místa týkající se migrace. Ta není problémem jen Česka, ale Evropy, potažmo celého světa.

I v eseji, určené pro sborník DanDu, nalezne český čtenář mnoho výroků, k nimž nemůže zůstat lhostejný, některé z nich jsou tak nepříjemné, že provokují k naprosto iracionálním komentářům. Autorka naprosto odmítá přenášení zodpovědnosti na jiné, neurčité struktury, často nazývané „oni“. Pro mnoho lidí je nepřijatelné, že „oni“ neexistují, pouze velmi určité „já“.

Význam eseje o situaci v Česku pro čínského čtenáře se může zdát nejasný, ale Čína už dávno není izolovaný ostrov. Má v současném světě značný politický i ekonomický vliv a stejně tak se v ní projevují trendy okolního světa. Šéfredaktor sborníku DanDu Xu Zhiyuan nepochybně patří mezi lidi, kteří význam eseje dokážou posoudit. Známý umělec a občanský aktivista Aj Wej-wej jej označil za nejvýznamnějšího čínského intelektuála. Xu Zhiyuan je autorem jedenácti knih, jeho nejnovější titul Paper Tiger: Inside the Real China obsahuje eseje o současné čínské společnosti.

Radka Denemarková (1968)

Spisovatelka, literární historička, scenáristka, překladatelka, dramaturgyně. Vystudovala Filozofickou fakultu Univerzity Karlovy (germanistika a bohemistika), roku 1997 získala doktorát (dizertační práce z literární teorie: Sémiotická problematika dramatizací. Intersémiotický  překlad na příkladech českých dramatizací 20. století. Problém intertextuality); v roce 2007 pobývala na tvůrčím stipendiu ve Wiesbadenu, v roce 2008 v Berlíně, v roce 2010 v rakouském Grazu, v roce 2011 na ostrově Usedom (hotel Ahlbecker Hof, součást Ceny německých literárních kritiků), v roce 2015 v rakouském Krems an der Donau (Artist in Residence). Působila jako vědecká pracovnice Ústavu pro českou literaturu Akademie věd ČR, též jako lektorka a dramaturgyně v pražském Divadle Na zábradlí, externě vyučovala (2009 – 2014) tvůrčí psaní na Literární akademii Josefa Škvoreckého, od roku 2004 spisovatelka na volné noze. Publikovala monografii divadelního a filmového režiséra Evalda Schorma Sám sobě nepřítelem (1998), redigovala sborník Zlatá šedesátá (2000), je autorkou studie Ohlédnutí za Milenou Honzíkovou (Dopis zmizelému, Torst, 2003), románů A já pořád kdo to tluče (Petrov, 2005), Peníze od Hitlera (Host, 2006), rozsáhlého dokumentárního románu Smrt, nebudeš se báti aneb Příběh Petra Lébla (Host, 2008), dvojrománu Kobold. Přebytky něhy. Přebytky lidí (Host, 2011), románu Příspěvek k dějinám radosti (Host, 2014); v roce 2010 uvedlo pražské Švandovo divadlo dramatizaci románu Peníze od Hitlera, v témže roce měla v Divadle Na zábradlí světovou premiéru její divadelní hra Spací vady (knižně Akropolis, 2012); je spoluautorkou scénáře k celovečernímu filmu MY2 (knižně Mladá fronta, 2014); překládá z němčiny studie, divadelní hry (Bertolt Brecht, Elizabeth Hauptmannová, Roland Schimmelpfennig, David Gieselmann, Fritz Kater,Thomas Bernhard, Franz Xaver Kroetz ad.), prózu (Michael Stavarič, Josef Hasslinger, Herta Müllerová ad.); scenáristicky se podílela na televizních dokumentech o význačných osobnostech;  články, recenze a studie publikuje česky například v Souvislostech, Tvaru, České literatuře, Hospodářských novinách, Lidových novinách, Respektu a německy v Die Weltu (např. soubor esejů Das seelenlose Land, 2010). Nominována byla na Cenu Alfréda Radoka 2003 za dramaturgický počin uvedením Náměstí hrdinů Thomase Bernharda, v roce 2007 získal její román Peníze od Hitlera cenu Magnesia Litera za nejlepší prózu roku, polské vydání bylo nominováno na cenu Angelus (2009), za německé obdržela cenu literárních kritiků Usedomskou literární cenu (Usedomer Literaturpreis 2011, laudatio: Hellmuth Karasek) a Cenu Georga Dehia (Georg-Dehio-Buchpreis 2012: laudatio: Andreas Kossert); románová monografie Smrt, nebudeš se báti aneb Příběh Petra Lébla  byla 2009 oceněna cenou Magnesia Litera za nejlepší publicistickou knihu roku a byla nominována na Cenu Josefa Škvoreckého; za překlad Rozhoupaného dechu (Atemschaukel) nositelky Nobelovy ceny Herty Müllerové získala v roce 2011 cenu Magnesia Litera za překlad roku, dvojromán Kobold byl nominován na Cenu Josefa Škvoreckého; román Příspěvek k dějinám radosti na Cenu Česká kniha 2015; její texty byly dosud přeloženy do 17 jazyků; byla opakovaně hostem literárních festivalů a knižních veletrhů v Německu (Lipsko, Frankfurt nad Mohanem, Berlín, Hamburk, Stuttgart, Bayreuth), USA (New York), Švýcarsku (Curych, Basilej), Rakousku (Vídeň, Linec, Graz), Nizozemí (Rotterdam), Maďarsku, Kanadě, Rusku, Francii, Belgii, Číně a mnoha dalších zemích. Má syna Jana (1995) a dceru Ester (2000). Žije v Praze.