Pražský festival Humbook navštívil Christopher Paolini či Ruta Sepetys

Aktuality

Vytvořeno 21. 10. 2016 20:10

Autor: Lukáš Loužecký

V sobotu 15. října se konal první ročník literárního festivalu Humbook, který byl určen především mladším čtenářům, což bylo jasné i z jeho programu. Pojďme se za ním ohlédnout a zhodnotit jej.

Přicházím na místo konání nedaleko stanice metra Vltavská v půl dvanácté a před zavřeným vchodem je už poměrně dlouhá fronta. Ta se postupem času zvětšuje a hned od začátku je jasné, že festival rozhodně nebude trpět nízkou účastí. Celkem se nakonec do prostoru objektu Elektra vešlo okolo pětiset lidí, což bylo víc, než pořadatelé očekávali. Nedaleko vstupu jste mohli hlasovat pro nejlepší knihu festivalu nebo si zahrát pukec. Po sestoupení do nižšího podlaží se před vámi objevil hlavní sál, kde se mělo uskutečnit to nejdůležitější.

Natalja Ščerba

Už v půl jedné se na pódiu objevuje moderátorka, překladatelka a první hvězda tohoto večera, ruská spisovatelka Natalja Ščerba. Představila úvodní díl z šestidílné fantasy série Časodějové, který právě vychází v českém překladu. Celá tato řada získala několik literárních ocenění a v Rusku se jedná o jednu z nejoblíbenějších fantasy. Autorka prezentovala základní body příběhu a dokonce rozdala několik podepsaných výtisků pro diváky s nejlepšími otázkami. 

Zleva: Michaela Burdová, Marie Rejfová, Lenka Dostálová

V půl druhé nastupuje trojice českých spisovatelek, které se věnují především fantastice. Michaela Burdová je ve svém mladém věku poměrně zkušená spisovatelka, první knihu Poselství jednorožců začala psát už v 15 letech. Marie Rejfová nejdříve začala publikovat na internetu a poté jí nakladatelství CooBoo vydalo prvotinu Čarověník. Lenka Dostálová vydala debut letos v dubnu a její název je Projekt Alfa: V pasti. Druhá kniha Dcery světla a temnoty – Démon stínů právě vychází. Všechny tři jsou velice sympatické ženy a i ony přilákaly velký počet fanoušků. Nechyběla ani spousta otázek od diváků. Nejvíc mě zaujal příběh Marie Rejfové, která začala psát knihu na mateřské dovolené. Prý se nudila, když děcko tři hodiny spalo po obědě. 

Pavel Renčín

V horním patře začíná v půl třetí beseda s českými fantasy legendami Pavlem Renčínem a Petrou Neomillnerovou. Musím nyní přijít s první výtkou, která se týká právě menšího prostoru. Přestože i zde byl poměrně zajímavý program, konal se v takovém nevýrazném výklenku. Lidé se tam museli tlačit na schodech a několik jich to určitě vzdalo. Chápu, že to byla vedlejší scéna, přesto by si zasloužila trochu lepší prostor.

Ruta Sepetys

Ve stejnou dobu začíná i beseda s Rutou Sepetys z USA. Tato spisovatelka má litevské kořeny, což má vliv i na její tvorbu. První česky vydaná kniha V šedých tónech měla obrovský úspěch, zejména díky srdceryvnému příběhu. Aktuálně vydávaná novinka Sůl moře je rovněž velice silná story. Zabývá se katastrofou lodi Wilhelm Gustloff, na jejíž palubě cestovaly tisíce uprchlíků. Po torpédování sovětskou ponorkou jich přibližně devět tisíc zahynulo. Oba tyto příběhy jsou inspirovány osudy Rutiných příbuzných. Autorka je jinak neskutečně veselá osoba. Vyfotila si diváky, žádala další a další otázky a očividně měla z návštěvy Prahy radost. Jednalo se o jednu z největších hvězd festivalu. 

Jiří W. Procházka

Ještě během jejího vystoupení na vedlejší scéně vystupuje charismatický Jiří W. Procházka a vypráví, jak vzniká komiks. Tentokrát se musel obejít bez své ženy Kláry Smolíkové, která má v tomto oboru rovněž bohaté zkušenosti.

Christopher Paolini

Hlavní hvězdou tohoto dne byl jednoznačně Christopher Paolini. Přestože od své poslední návštěvy Prahy nic nového nenapsal, přitáhl pozornost všech přítomných. Od začátku se s veselou tváří pustil do vyprávění svého životního příběhu a moderátorka v tu chvíli neměla co dělat. Nepustil ji ke slovu. Dozvěděli jsme se o obrovské jámě, kterou vykopal na zahradě. O vzniku postav a jeho oblibě videoher. Přečetl i kratičké ukázky z knih například trpasličím jazykem. Diváci samozřejmě mohli položit řadu dotazů. Celkově se jednalo o velice zajímavou diskuzi s osobností, která prodala milióny knih po celém světě. Prvotina s názvem Eragon se dočkala i filmového zpracování. Mladým fanynkám v sále zářily oči štěstím, že potkaly svého oblíbeného spisovatele. Po vyhlášení autogramiády zaplavili lidé pódium tak zběsile, že moderátorka téměř neměla kudy odejít. Rozhodně se jednalo o jednu z nejvýznamnějších literárních událostí tohoto roku.

Molly a Johny Machette

Jak se dalo očekávat, zbývající program už nepřitáhl tolik lidí. Na překladatelských oříšcích ještě bylo poměrně dost lidí – taky se tam objevili významní překladatelé Veronika Volhejnová, Petr Eliáš a Romana Bičíková. Konalo se to ovšem v menším prostoru, což kvalitě lehce ubralo. Moderování se v tomto případě ujal Johny Machette a booktuberka Molly.  Alexandra Fráňová už vyprávěla o své stylistické knize Najdi svůj styl v poloprázdném sále, přesto jí na tváři zářil úsměv. 

 
A nyní už přichází čas na zhodnocení. Rozhodně se jednalo o velice zajímavou akci. Časově vše víceméně vycházelo a program byl opravdu kvalitní. Jeho zaměření bylo především na mladší generaci, takže velký prostor dostal žánr fantasy a young adults. Ale přesto se našlo i několik mušek. První byl lehce nevyhovující prostor. Hlavní sál byl neskutečně vydýchaný a panovalo v něm obrovské vedro. Rovněž velikostí celý objekt úplně nestačil (o vedlejší scéně jsem již mluvil). Akce tohoto formátu by si zasloužila lepší prostory. Organizátoři ovšem nečekali podobný úspěch a lehce se podcenili. Kdyby tam bylo o dvě stovky lidí méně, asi by to stačilo. Pochvalu si nezaslouží ani úsek s občerstvením. Ten byl poměrně dost předražený. Dávat za půl litru pití padesát korun mi přijde na takovéto akci poměrně dost. Všechno se dá ovšem přičíst faktu, že se jednalo o první ročník.

I přes několik nedostatků se Humbook vyvedl a přitáhl slušnou návštěvu. Podobných celodenních knižních festivalů zase není tolik, takže se akce do budoucna určitě neztratí. Doufejme tedy, že i v příštích letech nám organizátoři přivezou další vynikající spisovatele, jako tomu bylo letos. Děkujeme za Paoliniho, Sepetys i Ščerbu. Za tuhle akci rozhodně palec nahoru.