Audioknihy: Dominik Dán – Korene zla

Vytvořeno 26. 6. 2018 0:00

Autor: Jiří Lojín

Dominik Dán se v současné době řadí k nejpopulárnějším autorům detektivek nejen na Slovensku, ale i u nás. Kromě toho vyniká obrovskou pílí, takže nyní, pokud se zdroj  nemýlí, čítá jeho bibliografie dvacet pět titulů, Korene zla mají číslo dvacet čtyři. Recenze se týká slovenského vydání audionahrávky této knihy.

Nakladatelství Slovart, které vydává české i slovenské verze detektivek tohoto autora, se snaží, aby si český čtenář mohl svého oblíbeného autora pohodlně přečíst ve svém jazyce, Rudý kapitán byl vydán česky i jako audiokniha čtená Martinem Stránským. Slovenské verze audioknih vydává Publixing Ltd. a distribuuje Audiolibrix, který poskytl i recenzní CD.

Korene zla zavádějí čtenáře (pokud používám výraz „čtenář“, myslím tím i posluchače) opět do Našeho Města, zobecněného místa, kam situuje případy svých hrdinů, detektivů z oddělení vražd. Nosnými tématy se stala vražda mladé prodavačky v sexshopu a mafiánské praktiky skupiny zločinců.

I když vyšetřování provádí skupina policistů, autor většinou soustřeďuje pozornost na Richarda Krauze, pracujícího ve dvojici s Jozefem Fischerem, zvaným Chosé. Na první pohled se zdá, jako kdyby se s ním autor identifikoval, jde však spíš o uměle vytvořenou postavu složenou z atributů, které lze sice považovat za kladné, avšak z různých hledisek mohou být posuzovány jako přinejmenším kontroverzní.

Právě boj s organizovaným zločinem staví Krauze do značně choulostivé role. Slovenští mafiáni patří mezi lidi, s nimiž vyrůstal a pojí ho s nimi velmi pevná pouta soukromého charakteru. Autor mistrně balancuje na hranici, kdy je situace na pokraji zákona, ale nesklouzne ke kýčovitému pseudohrdinství. Jistou zásluhu na tom ale má vstřícný postoj jeho přátel, kteří se ho nesnaží stavět do mezních situací a ponechávají mu vcelku bohatý manévrovací prostor. Přesto se musí Krauz rozhodovat podle svého svědomí, nikoliv striktně podle zákona.

Dominik Dán čerpá ze skutečných případů, což je nesporná výhoda. Čtenáře realita oslovuje mnohem intenzivněji, než komplikované vykonstruované příběhy. Znepokojující je ale prorůstání zločineckých organizací do řízení státu, které autor naznačuje. Víme, že tomu tak je, pokud se však prostřednictvím beletrie dokážeme vžít do reálných situací a domyslet, kam až vedou, přestává být taková zpráva pouhou informací, kterou akceptujeme, stává se téměř realitou.

Vražda prodavačky ilustruje klasickou policejní práci, odehrávající se – na rozdíl od vymyšlených krimirománů – jako vyšetřování v týmu, nikoliv jako pátrání osamělého detektiva. Přesto autor dokáže zachovat spád děje i napětí. Dosahuje toho svižnými dialogy a humorem, který z podstaty knihy občas přechází až do černého či morbidního. Dialogy tvoří těžiště knihy a právě v nich se odráží umění Dominika Dána vytvářet reálné postavy, charakterizované prostředím, z něhož pochází, i jinými vlastnostmi.

Právě to do značné míry určuje způsob interpretace audioverze knihy, protože je rozdíl popisovat děj, místo činu či krásy města, nebo vést dialog sám se sebou. Hlasem slovenské verze série „dánovek“ se stal Marián Geišberg, bez něhož si je už příznivci neumí představit. Originální verze v porovnání s tou českou má své nesporné kouzlo i pro českého posluchače. V v překladu ze slovenštiny do češtiny se leccos ztrácí, ne v obsahu, ale v atmosféře. I po letech našeho odloučení od Slovenska bychom si měli zachovat vzájemnou znalost jazyka a právě slovenské audioknihy jsou k tomu skvělou příležitostí. I když samozřejmě oceňuji i snahu vytvoření českých verzí, domnívám se, kdo jednou zkusí tu slovenskou, bude se raději držet originálu.