Audioknihy: Dominik Dán – Mucholapka

Vytvořeno 2. 2. 2019 0:00

Autor: Jiří Lojín

V knižní sérii Dominika Dána nalezneme mnoho témat, k nimž se autor později vrací. Často to je propojení politiky s organizovaným zločinem. V knize Mucholapka autor připomněl případy, jimž se věnoval v předchozích detektivkách. Recenze se věnuje audioknize, kterou vyrobilo nakladatelství Publixing podle knihy vydané ve Slovartu, distribuované Audiolibrixem.

Mucholapka se stala volným pokračováním románu Mucha, v němž detektivové vyšetřovali vraždu mladé dívky. Pachatel nebyl dopaden, autor chtěl čtenáře upozornit na to, že některé případy se vyřeší až po delší době. V knize také najdeme propojení s pátráním po masovém vrahovi, kterému se věnuje Beštia. Časově je Mucholapka situovaná do doby před dopadením vraha, kniha Beštia však byla vydaná o několik let dříve. Dominik Dán ve své sérii často porušuje časovou posloupnost, nesleduje linii popisovaných událostí.

Richard Krauz se nachází ve fázi, kdy se snaží oprostit od příliš osobního vztahu k obětem zločinů a získat nějaký nadhled. Autor poněkud nostalgicky vzpomíná na dobu, kdy lidé na kriminálce za sebou stáli a všemožně si pomáhali, i když popisuje i situace, kdy vedení tlačí na své podřízené jen proto, aby se udrželo ve svých funkcích. Doba, v níž se děj odehrává, je pro funkcionáře náročná. Nejsou zvyklí na to, že novináři mohou rozebírat případy a kritizovat policii.

Zmizení mladé matky vyvolá v Krauzovi podezření, že nevypátraný vrah znovu udeřil. Jde spíše o intuici, důkazy musejí policisté teprve najít. Podezřelého muže najdou poměrně brzy, ale román zdaleka nekončí. Není jednoduché najít důkazy, které by vraha usvědčily. Dominik Dán, zřejmě z vlastní zkušenosti, popisuje byrokratické překážky, které policistům brání v práci.

Důležitou postavou, vstupující do příběhů, se stává Ivan Canis. Dán popisuje způsob, jakým se bývalá Stb začala na Slovensku znovu formovat, i její práci. Canis, i když je platným členem oddělení vyšetřování vražd, zůstává stále ve styku s bývalými strukturami a plní pro ně některé úkoly. Propojení se zločinci se objevuje i v případu sériového vraha mladých žen, ale i když při výsleších je vše uvedeno v protokolech, všichni jeho výpověď ignorují.

V románu Mucholapka se málokdy objevuje autorův specifický humor, i když kriminalisté spolu občas žertují na první pohled velmi nevhodným způsobem. Jak ale Dán na několika místech připomíná, jde o jediný způsob, jak si udržet zdravý nadhled. Krauz se musí naučit snášet zdánlivě cynické komentáře, které neznamenají, že policisté oběti zločinů nerespektují. Dominik Dán nehraje na čtenářovy city, avšak dokáže pomocí relativně malého počtu slov zprostředkovat pocit rodiče, jehož dítě bylo zavražděno anebo je nezvěstné.

Audioknihu načetl Marián Geišberg, který už bohužel není mezi námi. S jeho hlasem jsou knihy Dominika Dána dokonale a natrvalo spojené. Jeho smrt byla jakýmsi ukončením jedné etapy audioknih „Dánovek“, na niž nebude jednoduché navázat. Jde o úctyhodný počet načtených detektivek, každá z nich přesahuje deset hodin. Za Mariánem Geišbergem zůstal v této oblasti obrovský kus práce.