Audioknihy: Dominik Dán – Jednou nohou v hrobe

Vytvořeno 25. 6. 2019 1:00

Autor: Jiří Lojín

Místo jídla našly děti na skládce lidskou nohu. Tak začíná další případ v detektivce Dominika Dána, kterou nazval výstižně, i když s velkou dávkou černého humoru, Jednou nohou v hrobe. Kriminalisté se pouštějí do pátrání s minimálním počtem stop.

Zdánlivě neřešitelné záhady jsou kořením detektivek, pro čtenáře se stává pomalé rozplétání všech souvislostí vzrušujícím. U románů Dominika Dána je přidanou hodnotou to, že zločiny, popisované v jeho detektivkách, jsou inspirovány skutečnými případy. Protože s případem jedné nohy by asi autor nevystačil, přidává ještě vykradenou banku a sledování vlivné ženy, pohybující se v oblasti módního průmyslu.

V knihách Dominika Dána čtenář nikdy neví, jestli se budou jednotlivé otevřené případy prolínat, nebo ne. Ve většině detektivek, které nejsou přímo inspirované skutečnou policejní prací, si můžeme většinou tipnout, že se budou protínat v jednom bodě a že ve velkém finále bude odhalen pachatel několika zdánlivě nesouvisejících případů. Mnoho autorů píše podle osvědčené osnovy, do níž doplňují různé postavy a zápletky.

Nelze říct, že by byl Dominik Dán neprůhledný, přece jen se dají i v jeho knihách vysledovat stejné postupy, ale stejně jako v reálném životě, nelze předem zcela určit, kam nás případ zavede.

Kolegové Richarda Krauze mají své chyby, zejména ti méně zkušení se občas nechají nachytat. V knize Jednou nohou v hrobe je to Chosé, který doplatí na svou slabost k něžnému pohlaví. Ovšem i to, že musí ležet a léčit se s nepříjemným zánětem, má pro děj určitý význam a příběh se tak posunuje dopředu. Velká část knihy se táhne ve znamení zdravotních problémů, také Richard Krauz je stižen urputnou bolestí zubu a sugestivnost, s jakou autor podává utrpení v dentistově křesle i protrpěnou noc, svědčí o tom, že Dominik Dán má s něčím takovým své vlastní zkušenosti.

Čtenáře snad může znejistit poměrně velká konzumace alkoholu – v kanceláři i mimo ni. Málokdy se objeví obvyklá věta „ve službě ne“. Představa, jak kriminalisté brázdí ulice Našeho Města autem a za volantem sedí řidič s několika promile v krvi, není příjemná a poněkud snižuje respekt k hrdinům knihy.

Audioknihu, kterou vyrobilo nakladatelství Publixing, načetl Marián Geišberg a jeho zkušený přednes je určitě bonus, který detektivku pozvedl. Zde je potřeba zmínit, že kromě samotné detektivní zápletky a napětí při vyšetřování je velkým kladem použití moderní a živé slovenštiny. I když jsem to zdůrazňoval v předchozích recenzích audioknih Dominika Dána, musím opakovat, že je velká škoda, pokud čtenář zvolí český překlad slovenského originálu, v němž se i při nejlepší vůli ztratí hodně z atmosféry, navozené právě těmito nenapodobitelnými dialogy. Respektuji, že zvláště mladá generace ztratila spojení s jazykem, který jsme byli zvyklí každodenně poslouchat prostřednictvím rozhlasu či televize, ale právě proto bychom se měli snažit o oživení této znalosti. A poslouchání audioknih v originále a sledování slovenských filmů je cestou, jak toho dosáhnout nenásilně a s minimální energií.