Stieg Larsson - Dívka, která si hrála s ohněm

Čtenářský deník

Vytvořeno 11. 9. 2010 2:00

Autor: Alena Oudová

Po prvním dílu trilogie Milénium s názvem Muži, kteří nenávidí ženy, se kterým se Larsson umístil na třetí příčce v žebříčku patnácti celosvětově nejprodávanějších titulů za rok 2008, dávalo i pokračování příběhu novináře Mikaela Blomkvista a hackerky Lisbeth Salanderové tušit, že se čtenáři mají na co těšit. Příběh nepostrádá detailní vykreslení postav, vyzdvižení ženských rolí, pro Larssona tolik typické, ani spletitý, ale zcela logicky na sebe navazující děj. Příběh je plný zvratů a děj sám o sobě nenechává čtenáře zavřít knihu do chvíle, než zjistí další indicii vedoucí k odhalení zapeklitých stockholmských vražd a spleti tajemství obestírající Lisbeth Salanderovou. Taktéž druhý díl nazvaný Dívka, která si hrála s ohněm se umístil v žebříčku patnácti celosvětově nejprodávanějších titulů za rok 2008, a to na devátém místě.

Poté, co se Lisbeth Salanderové díky jejím hackerským schopnostem podařilo ukrást tučný obnos z konta finančníka Hanse Erika Wennerströma, užívá si nabytých peněz v zahraničí. S Blomkvistem přerušila veškerý kontakt, a nikdo tak netuší, kde se dívka právě nachází. Po návratu do Švédska si kupuje vysněný byt a svůj starý přenechává kamarádce Miriam Wu. Setkává se se svým bývalým poručníkem Holgerem Palmgrenem, který se zotavuje z prodělaného infarktu. Na jeho nadstandardní péči, díky níž může Palmgren dělat rychleji pokroky v léčbě, zřídí Lisbeth speciální konto. Její bývalý poručník je jeden z mála lidí, kterým se Lisbeth v životě otevřela a kterým důvěřuje.

Lisbethin současný poručník Nils Bjurman stále nezapomněl na ponížení, které mu Lisbeth způsobila a na hrozbu v podobě videonahrávky Lisbethina znásilnění, jehož byl sám aktérem. Rozhodne se Lisbeth zbavit, a to jednou pro vždy. Vyžádá si veškerou dokumentaci týkající se dívčina života i psychického stavu. Do rukou se mu dostane mimo jiné zpráva o starém vyšetřování, která podléhá utajení. Právě v této zprávě nalézá Bjurman potenciálního spojence, který má obdobný zájem jako on nepohodlnou a standardům vymykající se dívku odstranit.

Mikael se setkává s Dagem Svensonem, který začíná působit v Miléniu jako novinář. Dag pracuje na své knize zabývající se obchodem se sexem. Chystá se odhalit řadu předních představitelů politického, bezpečnostní i žurnalistického světa. V jeho práci ho podporuje přítelkyně doktorandka Mia, která se sama v rámci své disertační práce tímto tématem zabývá. Dag a Mia jsou však záhy zavražděni ve svém bytě. Majitelem vražedné zbraně je advokát Bjurman a na zbrani jsou nalezeny Lisbethiny otisky prstů. Poté, co je i Bjurman nalezen mrtev, je Lisbeth označena za hlavní podezřelou a je po ní vyhlášen doslova hon po celém Švédsku. Protože však nikdo nemá tušení, že dívka již nebydlí na své původní adrese, daří se jí skrývat ve svém novém bytě. Z bytu vychází jen sporadicky a to vždy v přestrojení s blonďatou parukou. Sama se pouští po vlastní stopě. Díky dokumentům v Mikaelově počítači se dostala k Dagovu hrubému zpracování jeho konfrontační knihy a narazila na jméno, které v ní vyvolalo dlouho potlačované emoce a vzpomínky z dětství z období, kdy se stalo Všechno To Zlé. Zala.

Mezitím vyplouvají na povrch informace z Lisbethiny minulosti. Noviny ji vykreslují jako psychicky narušenou a nebezpečnou osobu, přičemž toto potvrzuje i její dřívější ošetřující lékař, který léta usiloval o to, aby byla Lisbeth pod trvalým psychiatrickým dohledem.

Lisbethina přítelkyně Miriam je unesena. Muž nebývalého vzrůstu a téměř neskutečného zjevu v knize vystupující pod příhodným přízviskem blonďatý obr od ní chce získat informace o pobytu Lisbeth Salanderové. Díky zásahu boxerské legendy Paola Roberta, dávného trenéra Lisbeth Salanderové, Miriam uniká. Paolo sám obra poráží v boxerském souboji s naprostým vypětím všech sil, kdy to téměř vypadá, jako by jeho protivník ani nepociťoval bolest.

I Mikael nachází v Dagově práci zmínku o muži jménem Zala. Více informací mu poskytuje policista Gunnar Björk, tentýž muž, který Bjurmanovi předal spis o utajeném vyšetřování. Zala je Alexander Zalaščenko, ruský zběh, který pro švédské bezpečnostní služby působil jako špion. Bezpečnostní policie vytvořila Zalaščenkovi novou identitu a po celá léta zahlazovala veškeré jeho prohřešky. Jedním z největších prohřešků, se kterým se musely bezpečnostní služby potýkat, bylo zbití Agnety Salanderové způsobem tak surovým, že žena skončila do konce života ve zdravotnickém zařízení s poškozením mozku. Toho dne, kdy Agnetu zbil, se ho Lisbeth pokusila upálit v jeho vlastním autě prostřednictvím zápalné směsi, kterou si sama pro tuto příležitost vyrobila. Zalaščenko díky tomu přišel o nohu a díky tomuto počinu byla Lisbeth posuzována jako psychicky narušená osoba. Překvapivým zjištěním pro Mikaela je fakt, že Zalaščenko je Lisbethin biologický otec.

Lisbeth se vydává na místo, kde se ukrývá její otec, aby jednou pro vždy vyrovnala letité účty. Sama netuší, jakým problémem však bude dostat se k Zalaščenkovi přes blonďatého obra, o kterém později zjišťuje, že je jejím bratrem. Muži se pokusí Lisbeth zabít a zahrabat v připraveném hrobě. Ani oni však nemají tušení, jak má dívka tuhý kořínek. Navíc má Lisbeth v zádech nezdolného Mikaela Blomkvista, který je celou dobu přesvědčení o její nevině v souvislosti se stockholmskými vraždami, ze kterých byla obviněna. Poté, co i on dorazí na místo, nachází blonďatého obra vyděšeného a na útěku, Zalaščenka se zatnutou sekerou v hlavě a Lisbeth s prostřelenou hlavou a v naprosto zuboženém stavu.

Závěr knihy je skutečně nečekaný. Čtenář se může jen domnívat, zda bude Lisbeth zproštěna obvinění z násilností, které nespáchala, ale které jsou jí připisovány nebo zda vůbec přežije svá vážná poranění. Nicméně abyste se dozvěděli pokračování děje, musíte si přečíst i třetí díl – Dívka, která kopla do vosího hnízda.

Ukázka z knihy:
Mikael se vrátil domů kolem jedné hodiny v noci. Byl unavený a přemýšlel o tom, že se na všechno vykašle a půjde si lehnout, ale namísto toho zapnul iBook a zkontroloval si poštu. Nepřišlo mu nic zajímavého.
Otevřel složku „Lisbeth Salanderová“ a zjistil, že je v ní úplně nový dokument. Měl název „Pro MikBlom“ a ležel vedle dokumentu s názvem Pro Sally.
Pro Mikaela to byl téměř šok, když dokument našel. „Ona je tu. Lisbeth Salanderová byla v mém počítači. Možná je ke mně připojená právě teď.“ Mikael dokument rozklikl.
Nebyl si jistý tím, co vlastně čekal. Dopis. Odpověď. Ujištění o nevině. Vysvětlení. Odpověď od Lisbeth Salanderové byla zoufale krátká. Celou zprávu tvořilo jedno jediné slovo. Čtyři písmena.
„Zala.“
(Larsson, Stieg: Milénium: Dívka, která si hrála s ohněm. Brno: Host 2009, s. 329.)

Kniha Dívka, která si hrála s ohněm vydalo nakladatelství Host