Alexandr Dumas a Střežený Parnas – Královna Margot

Její sňatek s Jindřichem Navarrským měl uklidnit vztahy mezi katolíky a hugenoty a sjednotit Francii. Místo toho následovalo jedno z největších nábožensky motivovaných krveprolití v dějinách.

Divadelní hra Královna Margot vznikla na základě románu Alexandra Dumase. Děj je tematicky rozdělen na dvě jednání – Bartolomějská noc a Smrt Karla IX. Jednotlivé scény jsou pak výseky důležitých událostí ze života u dvora, které na sebe časově přímo nenavazují, ale přesto vytvářejí celistvý a jasně čitelný obraz.

První jednání začíná nedobrovolnou svatbou Margot s Jindřichem. Oba vědí, že dohodnutá svatba je jen politickou událostí. Není mezi nimi ani přátelství, natož pak láska. Při svatební hostině dává Margot jasně najevo, že nestojí o jeho noční manželskou návštěvu, a Jindřich si domlouvá schůzku s milenkou. Přesto večer do Margotina pokoje zavítá. Je mu totiž jasné, že v paláci plném katolíků není on jako hugenot, i když budoucí král, nijak v bezpečí. Žádá tedy Margot o uzavření spojenectví a také jí otvírá oči – rodina ji obětovala, je pouhou loutkou v jejich rukou. O tom nechce Margot samozřejmě ani slyšet. Ačkoliv Jindřichovu prosbu odmítá, zavazuje se jí úctou a přátelstvím, kterým je jí jako manžel povinen. Po jeho odchodu přivádí Jindřiška (dvorní dáma) k Margot hraběte de La Mole, aby svou svatební noc netrávila sama.

Na tajný popud Karla IX. je na ulici spáchán atentát na muže nesoucího červené desky. Tímto mužem je admirál Coligny. Vražda se bohužel nepodaří, Coligny je pouze postřelen do ramene. Kromě dalších mužů se k incidentu připlete i La Mole se skupinou hugenotů. Coligny je přenesen na králův pokyn do zámku. Je uložen do postele a král u jeho lůžka pronáší alibistický proslov o tom, že má rád všechny své poddané stejně. Po jeho odchodu přichází do pokoje De Guise a Coligniho, který se nemůže bránit, zabije. Chápe to jako skutek víry a pomstu svého otce, kterého Coligny nechal zabít.

Napětí mezi katolíky a hugenoty vrcholí. V ulicích se shromažďují davy, atmosféra v paláci taktéž houstne. Kníže La Mole se připlete do jedné z prvních šarvátek a jen tak tak se mu podaří dostat se do ložnice Margot, aby mohl varovat Jindřicha. Margot ho nechává přepravit do pracovny alchymisty Reného, který se vyzná v léčebném umění. Zatímco se Margot snaží La Mola zachránit, ačkoliv je to hugenot, Karel IX. se baví střílením do hugenotů na ulici. Oba při tom odříkávají stejnou modlitbu – Věřím v jednoho Boha, Otce všemohoucího… Na ulicích se rozbíhá krveprolití, znásilňování, masakr.

Ráno po Bartolomějské noci se Karel IX., Kateřina Medicejská, Anjou, Jindřich Navarrský a posléze i Margot scházejí a zcela nepokrytě začnou vyvíjet nátlak, aby se Jindřich přidal ke katolíkům. Ten si je vědom, že nyní se musí rozhodnout, buď obětuje víru, nebo život. Je zřejmé, že ani přestup na katolickou víru ho nezachrání od úkladů na královském dvoře a dříve nebo později bude opět ohrožen na životě. Ale v případě, že se rozhodne ke konverzi, bude mít trochu více času se připravit. Nakonec pod tíhou „argumentů“ společně s ostatními odříkává Vyznání víry.

Margot je vyděšená a znechucená. Po celé Paříži jsou vražděni lidé a její rodina pouze nečinně přihlíží a co víc – s tímto konáním souhlasí. Navíc jí matka otevřeně sděluje, že se při výběru jejího muže spletli. Prohlašuje, že si Margot nezaslouží takové bídáka, jakým je Jindřich, kterého i o svatební noci našli s milenkou a který jí prý pohrdá. Měla by se s ním okamžitě rozvést. V tu chvíli Margot dochází, že Jindřich měl pravdu. Je pouhou loutkou v rukou své rodiny. Rozvod s Jindřichem by mu zajistil rozsudek smrti, protože by přišel o přímou ochranu krále. Margot zcela otevřeně a jasně odmítá na rozvod přistoupit a tím vlastně dodatečně souhlasí s Jindřichovým návrhem spojenectví. Tím končí první jednání.

Druhé jednání začíná návštěvou Margot u Reného v laboratoři. La Mole leží na stole a blouzní po ní. Margot žádá Reného, aby zařídil, že ji La Mole bude milovat. René jí odstřihne pramen vlasů, aby mohl zhotovit mocné zobrazení, které bude La Molovi přikládat na srdce, takže až se probudí, bude mít její obraz vypálen do srdce až do konce života. Do jeho pracovny přichází Kateřina Medicejská. René Margot rychle ukrývá. Kateřina chce znát výsledek věštby, kterou pro ni René měl udělat. On ji provedl dokonce několikrát a pokaždé se stejným výsledkem. Černý beránek zabečel třikrát. To znamená násilnou smrt v rodině. Královna však žádá další věštbu, Le Grande Oracle z čerstvého těla. Ačkoliv je to přesně to, co královna nechce slyšet, sděluje jí, že na trůn Jindřich Navarrský opravdu nastoupí. Ona však tuto skutečnost odmítá akceptovat, je přesvědčena, že osud dokáže změnit. Poté si od Reného bere jed, který jí připravil pro Charlottu.

Tento jed jí sama královna předává pod zástěrkou, že se jedná o mocné afrodisiakum. Královna spěšně odchází a Charlotta se vítá s Jindřichem. Natírá si ústa balzámem od královny a chystá se ho políbit. V tom dovnitř vtrhne Margot. Tím mu zachrání život a Charlotta vlivem jedu umírá v jeho náručí.

V Reného pracovně se mezitím uzdravuje La Mole i Coconas (oběti Bartolomějské noci). La Mole se chce Renému odvděčit a dává mu vzácnou knihu – Umění lovu od Gastona Phéba. René mu také prozrazuje, jak zařídit, aby sám sebe navždy vetknul do srdce Margot.

V té době Karel IX. přichází na nápad, že pozve Jindřicha na lov. Tento prezentuje při hromadném sezení v saloně. Kateřina si všimne, že René vlastní Umění lovu, a přinutí ho, aby jí knihu daroval. Následně ho přiměje, aby knihu napustil jedem. Do svých intrik tentokrát poprvé otevřeně zatahuje vévodu z Anjou. Namluví mu, že Jindřich onemocněl těžkou chorobou, takže jediné, čím mu může zpříjemnit umírání, je vzácné Umění lovu. Bohužel se však kniha nedopatřením dostane do rukou Karla IX. Anjou se snaží získat knihu zpět, ale Karel ji odmítá vydat.

Margot s La Molem mezitím osnují plán, jak během lovu zachránit Jindřicha a odvézt ho do bezpečí. La Mole si jako společníka bere svého známého Coconase.
Na Karla IX. začíná působit jed z knihy. Napadne ho divočák, ale Jindřich ho zabije. Karel je přesvědčen, že je mu zle z útoku divočáka. Ukáže se však, že mu divočák vůbec neublížil. Záchranný tah La Mola a Coconase se nezdařil a oba jsou zajati a odvlečeni do vězení.

Karel IX. doprovázen Jindřichem se odebírá zpět do zámku. Záchranou života si ho Jindřich zcela naklonil a odhaluje mu své největší tajemství. Má totiž v zámku ukrytou manželku s dítětem. Je to jediné místo, kde je zcela v bezpečí a může všem věřit. A také jediné místo, kde říká čistou pravdu – přislibuje Jindřichovi ochranu.

Mezitím knihu o lovu roztrhá Karlův pes a následkem toho umírá. Král se tak dovídá, že sám je otráven a nemá naději na záchranu. Věznitelé zatím u La Mola nacházejí figurku s jehlou v srdci (měla mu přičarovat lásku Margot). Protože hledají jakoukoliv záminku k popravě, okamžitě ho prohlásí za propagátora magie, který se snaží zabít krále. Tuto myšlenku se pak snaží Karlovi vsugerovat i jeho matka Kateřina, aby tak odlákala pozornost od své viny. V její podání je ale viníkem Jindřich a La Mole pouze vykonavatelem. Král však již zná pravdu od Reného. Přesto chce nechat popravit La Mola pro záchranu a zachování rodinné cti a královského domu. Když to oznamuje Margot, je vyděšená. Nezbývá jí ale nic jiného než jeho rozhodnutí přijmout.

Umírajícímu králi je uděleno poslední pomazání a také rozhřešení. Slábnoucí Karel klade na srdce Jindřichovi, aby, až bude králem, nedopustil občanskou válku. Chápe, že se Jindřich postaví zpět do čela hugenotů, ale žádá ho, aby zůstal katolíkem, protože Francie je zemí katolíků a král musí být králem všech.

V posledních záchvěvech života, kdy se kolem jeho lůžka shromažďuje celá rodina, volá Karel po synovi a své ženě Marii. Nikdo kromě Jindřicha a chůvy však nemůže tušit, o co ve skutečnosti jde. Myslí si tedy, že jde o zbožné volání po Matce Boží.

Po smrti Karla zvolá Kateřina mocným hlasem: „Král Karel IX. je mrtev! Ať žije král!“ A s radostí objímá Anjoua. Margot s Jindřichem mezitím prchají do Navarry.