Romain Rolland – Petr a Lucie

Novela Petr a Lucie je typickou ukázkou válečné prózy okořeněné o prvky humanistického myšlení. Francouzský prozaik Rolland je mistrem psychologické prózy, kdy právě myšlenkové proudy staví do kontrastu s klíčovými historickými událostmi (v tomto případě první světovou válkou), a tak vytváří zajímavou mozaiku pocitů a událostí. Jeho tvorba je označována také jako takzvaný „román – řeka“.

Děj novely se odehrává v kratičkém období ke konci první světové války. Děj nás přivádí do rozbombardované Paříže 30. ledna 1918 a končí na Velký pátek koncem března téhož roku.

Hlavními hrdiny příběhu jsou Petr Aubier, mladý muž ze zámožné maloměšťácké rodiny, a chudičká Lucie, dcera dělnice, jež oplývá malířským nadáním. Oba hlavní hrdinové pochází z odlišného prostředí, mají rozdílné životní vize, a tak i jeden druhém slouží jako kontrast.

Petr je přemýšlivý a přátelský. Příběh ho zastihne ve chvíli, kdy se dozví, že za několik měsíců musí narukovat do války a bránit svou vlast. Introvertní mladík plný ideálů se smutně prochází Paříží a hledá smysl té děsivé válečné mašinérie. Na jedné ze svých pochůzek potká krásnou neznámou – Lucii. Ta se na rozdíl od finančně zajištěného mladíka musela už v raných letech postavit na vlastní nohy. Je to citlivá a milá dívka, má však o světě reálnější představy a dokáže stát nohama pevně na zemi.

Hlavní hrdinové příběhu se seznámí při jednom z pravidelných náletů a od té doby nemůže ani jeden toho druhého úplně vypudit z mysli. Petrovy procházky dostanou jasný cíl – hledat Lucii. Postupně, jak se mladí milenci seznamují, vzniká mezi nimi první hluboké přátelství, jež později přeroste v čirou lásku. Okolní válka dodává vznikající lásce punc osudovosti. Petr a Lucie si vymyslí svůj vlastní svět, plný pozitivních emocí a porozumění, na hony vzdálený pustošivé realitě. Petr se díky Luciině lásce vyrovnává s válkou a také sám se sebou. Díky zamilování si dokáže užít život na plné obrátky.

Přestože spolu milenci prožívají fantastické chvíle štěstí, čím více se blíží den Petrova narukování, tím větší mraky se objevují na obzoru. Přes veškeré pozitivní myšlení se mezi ně vkrádá myšlenka neodvratné smrti, která na Petra nelítostně čeká na frontě. Vůbec nejhůře nesou oba fakt, že je válka chce odtrhnout jeden od druhého. Na Velký pátek se společně vydají na varhanní koncert do jednoho z pařížských kostelů. Zde jsou svědky dalšího náletu, který již nedopadne pro hlavní hrdiny tak šťastně. Po bombardování se zřítí klenba stavby a pohřbí Petra a Lucii v sutinách.

Přestože oba milenci umírají ve vzájemném obětí pod troskami kostela, končí příběh nadějí do budoucna. Válka je nerozdělila a zůstali navždy spolu.

Novela tak ve svém důsledku představuje kontrast čisté lásky a nemilosrdného charakteru války. Jsme svědky hlubokého přátelství a citu v kontrastu s neosobním a ničivým prostředím celoevropských bojů. Kniha pracuje s konceptem dobro proti zlu, život versus smrt.