Karel Čapek: Cestopisy

Dějiny literatury

Vytvořeno 4. 7. 2012 2:00

Autor: Jitka Libigerová

Soubor Čapkových cestopisů z Itálie, Anglie, Španělska a Holandska přináší svědectví, že autor má velkou sílu básnického vidění. Tyto cestopisy nejsou zeměpisnou studií, nýbrž jde o zachycení zvláštností, zvyků a životního stylu.

Čapek si všímá při svých cestách umění v italských městech, Hyde Parku v Londýně, býčích zápasů ve Španělsku a dřeváků i Rembrandta v Holandsku. V těchto dílech je velmi bohatý jazyk, který byl později často napodobován, ale nikdo nebyl schopen se Čapkovi přiblížit. Je hravý, plný hříček i debatních prvků, plný slohových arabesek a vyprávění nepostrádá ani lyrického podnebí. Čapek často používá lyrickou glosu.

Při svých vyprávěních často vzpomíná na domov a zaznívá stesk a touhy po domově. Příběhy přinášejí zejména přiblížení kultury a ducha navštívených míst v období mezi světovými válkami. Cestopisy nejdříve posílal do Lidových novin, až později vyšly knižně.

Italské listy (1923) jsou první z řady cestopisných črtů a fejetonů. Čapek zde přibližuje přitažlivým způsobem charakter, kulturu i všední život těchto zemí. Hovoří o Benátkách, Florencii, Neapoli, Palermu, Římu, Pise, Janovu a Milánu i Bolzanu.

Anglické listy z roku 1924 přibližují Anglii a její svérázné obyvatele v cestopisných črtách Karla Čapka. Londýn Čapka pohlcuje svým závratným tempem. Postupně navštěvuje a projíždí Anglii, Skotsko i Severní Wales. První z těchto listů zveřejňují Lidové noviny s autorovými obrázky 16. 6. 1924 a poslední 21. 8. 1924. Dvouměsíční pobyt přinesl knížku plnou postřehů a laskavého humoru. Čapek zde výstižně charakterizuje anglickou národní povahu, poukazuje na kulturní rozdíly mezi ostrovní říší a starým kontinentem a v závěru kniha přináší respekt k britským demokratickým tradicím.

Výlet do Španěl (1930) je soubor cestopisných črt a fejetonů Čapka o španělské zemi, kultuře a jejich lidech. Tato cesta, kterou podnikl vlakem, zachycuje opět cestopisné črty a fejetony z měst Toleda, Barcelony či Madridu. Čapek přibližuje čtenáři především architekturu, ale zamýšlí se také nad politickým významem této země a s tím spojeným míšením kultur.

Obrázky z Holandska, které vyšly v roce 1932, jsou cestopisné črty a fejetony psané z měst, jako například Rotterdam, Amsterdam, Delft či Leiden. Dozvídáme se tu o životě malířů, o přírodě, vodách či grachtech. Jako zahrádkář vypráví Čapek krásně o květinových pláních.

Ukázka z knihy:

Poldery holandské, jaká škoda, že jsem propásl dobu tulipánů a narcisů a tacet té krásy políček holandských; už jsem viděl jen vykopávat cibulky, jako u nás se kopou brambory; ale viděl jsem aspoň kosatce v květu a pole delfinií, strychy zlatých lilií, měřice růží, hektary letniček, lány školek a záhonů a pařenišť; viděl jsem celé krajiny pod sklem, bez konce továrny na vegetaci; vagony květin, lodní náklady květin, letadla s květinami upalující do Anglie. A v lidských příbytcích okna přetékající květinami, na každém stolku kytice, na každém rohu květinářka, na grachtech lodi květin. Horečná sezóna růží, vlčinců, leknínů, lathyrů a sibiřských kosatců. Rosaria zpěněná růžemi rudými, žlutými, bronzovými, chladivě bílými. Boskety azalek, houštiny pěnišníků, džungle cesmín a bobkových střemch.
A nejpěknější zahrádky světa, zahrádky svěží hojnou prškou nebeskou, překypující listem stříbrným, zlatým a nachovým, zasypané milostí květů; maličké terásky s polštáři šanty a tařičky, bazénky jako dlaň s rudými lekníny, houštíčka dřišťálů, lesíčky zlatých jalovců a modrých cypříšků – Copak o to (pravil závistivý zahradník v mém srdci), jim se to dělá; kdybych já měl takovou hebkou rašelinnou prsť, kdyby mně napršelo tolik požehnané vláhy, kdybych já měl takovou měkkou zimu a ty kultury a ty peníze a vůbec, tak by mně to, holenku, taky tak bujelo o sto šest, nemyslíš?
(ČAPEK, K. Italské listy, Anglické listy, Výlet do Španěl, Obrázky z Holandska. Praha: Československý spisovatel, 1958.)