Nakladatelství Epocha představuje nový, 24. titul edice Polozapomenuté války

Knižní novinky

Vytvořeno 17. 9. 2011 14:06

Autor: Redakce

Těšínská jablíčka. A ještě kyselá… Mohlo by se zdát, že spojovat něco takového s válkami, byť polozapomenutými, se ani trochu nehodí. A přece asi nejlépe vystihují obsah této knížky.

Kyselá těšínská jablíčka
Československo-polské konflikty o Těšínsko 1919, 1938, 1945
Autor: Jiří Bílek

Nový titul již zavedené edice Polozapomenuté války zavede čtenáře na území Těšínského knížectví, na které si po první světové válce dělaly nárok Československo a Polsko. V lednu 1919 spor vyvrcholil sedmidenní válkou, v níž nejprve československé legie obsadily většinu Těšínska, aby později z rozhodnutí politiků ustoupily na hranici probíhající po řece Olši. Část Těšínska, která připadla Československu, se stala jedním z trvalých problémů československo-polských vztahů. Na konci září 1938 přinutila polská vláda mnichovskou dohodou právě zdeptané a oloupené Československo, aby jí pod hrozbou vojenského útoku Zaolží vydalo. S koncem druhé světové války se spor o Těšínsko rozhořel znovu a také tentokrát to byli českoslovenští vojáci, kteří obsadili v červnu 1945 část Ratibořska. Opět se museli stáhnout a na hranicích stála vojska připravena k útoku. Kdyby nebylo sovětských jednotek, které je od sebe oddělily… Nakonec na zásah Stalina musely obě země uzavřít v roce 1947 spojeneckou smlouvu. Těšínsko s pestrým národnostním složením prožilo mezi lety 1918 a 1947 hodně těžké chvíle, pronásledování tu poznali Češi, Poláci, Němci, Šlonzáci i Židé, kteří mnohokrát uvěřili planým slibům probouzejícím plané naděje. A když to zjistili, už jim nepomohlo žádné utěšování, dostali jen další plané sliby a naděje.

1. vyd., váz. s přebalem., formát 145x205, 312 stran.
Cena: 325,-Kč. ISBN: 978-80-7425-097-2, EAN: 9788074250972

PhDr. Jiří Bílek, CSc. (*1948)
Narodil se v Teplicích. Je absolventem FFUK v oboru archivnictví a pomocné vědy historické, vědeckou aspiranturu ukončil v oboru dějin válek a vojenského umění. Jako vědecký pracovník Vojenského historického ústavu se specializoval na dějiny druhé poloviny 20. století, především na vojenství a historii čs. armády. Podílel se na vícesvazkových Vojenských dějinách Československa a  Historii československé armády. Vedle vědeckých monografií a odborných studií vydal více než 90 knih, v nichž se většinou snaží spojovat kritický přístup historika s pohledem milovníka záhad. Mezi jeho nejúspěšnější tituly patří Trojúhelník záhad a legend, Stále tajemné UFO, Slavné světové podvody, Pétépáci aneb Černí baroni úplně jinak, Vojáci druhé kategorie aneb Neříkejte jim černí baroni, Domácí lexikon, Když babičku loupalo v kříži či osmidílná série literatury faktu Hádanky naší minulosti a nová řada Bílá místa české historie. Je také autorem detektivních příběhů a historických románů, spolupracuje s revue Přísně tajné, napsal několik scénářů pro televizi a působí také jako překladatel. Pracuje ve výboru Klubu autorů literatury faktu, je členem Obce spisovatelů a  nositelem literárních cen Egona Ervína Kische a Miroslava Ivanova.

Ukázka z knihy:

Šlo o ultimátum a současně lest, protože státy Dohody na žádost ministra E. Beneše o souhlas s vojenským obsazením Těšínska neodpověděly a žádný oddíl jejich vojsk se neměl na vojenské akci podílet. Podplukovník Šnejdárek si však myslel, že polský důstojník by mohl uvěřit ve zbytečnost jakéhokoliv odporu proti koordinované akci Dohody a pod silným nátlakem dobrovolně vyklidit celé sporné území. Současně ale musel dobře vědět, že o tak zásadním kroku nemůže Latinik rozhodnout sám. Polský důstojník v uniformě bývalé rakousko-uherské armády, v níž dlouhé roky sloužil a bojoval také na frontách první světové války (na té italské  utrpěl v roce 1916 těžké zranění), chvíli mlčel. Přemítal o tom, proč s tak zásadním ultimátem přichází voják v hodnosti pouhého podplukovníka. Ani jeho spojenecký doprovod nebyl nijak reprezentativní. Zkušenost mu říkala, že tady něco nehraje.    „Těšínsko nevyklidím. Mám od svých nadřízených v Krakově i ve Varšavě jasné rozkazy.“ „Chápu vás, pane plukovníku. Ale musím vás ještě jednou upozornit, že vaše odmítnutí může vést k boji s dohodovými vojsky,“ řekl Šnejdárek.
(...)
Ještě v sobotu večer začali z Českého Těšína odcházet příslušníci jednotek Stráže obrany státu, policisté, vojáci i celníci a  bezpečnost  ve města převzala milice složená z dobrovolníků. V neděli se už od rána shromažďovaly v ulicích právě sjednocovaného města davy nadšených lidí ze širokého okolí, kteří po poledni sledovali dobře připravené představení. Z české strany vjel na most gen. Hrabčík s několika důstojníky, které na polské straně očekával brig. gen.  Tadeusz Malinowski, zástupce náčelníka Generálního štábu. Po přivítání přišel první vrchol – přesně ve 13.48 přijela špalírem jásajících občanů kolona automobilů s gen. Bortnowským a jeho štábem.