Věda v Moravském zemském muzeu na počátku nového tisíciletí

Knižní novinky

Vytvořeno 18. 3. 2012 12:15

Autor: Redakce

Na přelomu let 2011 a 2012 vydalo Moravské zemské muzeum pro zájemce nejen o moravskou historii novou výpravnou publikaci Jiří Mitáček, Luděk Galuška a kolektiv: Stopy minulosti. Věda v Moravském zemském muzeu na počátku nového tisíciletí / Tracing the Past. The science in Moravian Museum at the Beginning of the new Millennium. Brno, Moravské zemské muzeum 2011, 474 s. Celkem 21 členný autorský kolektiv pod vedením Jiřího Mitáčka a Luďka Galušky představuje v jednotlivých kapitolách exkurzy do dávné i nedávné historie a hmotné i nehmotné kultury Moravy jako historické země, mnohdy zasazující dějiny svázané s moravským teritoriem do konceptu nejen dějin českých zemí, ale často i do rámce historie celého středoevropského prostoru.

Jednotlivé texty věnují pozornost celé škále témat z odborného portfolia humanitních věd v Moravském zemském muzeu od moravského paleolitu, přes dobu bronzovou i laténskou, neopominutelnou Velkou Moravu, hmotné dějiny středověké každodennosti, starší dějiny církevních korporací (zde především řádu johanitů) či historii měny na Moravě v letech 1648–1750. Připomenuty jsou také osobnosti Johanna Gregora Mendela či Leoš Janáčka či prostřednictvím osobnosti Daniela Slobody fenomén moravského národního obrození. Z dalších témat zmiňme otázky umělecké reflexe tradičního loutkového divadla, historie české literatury pro děti a mládež či témata brněnské meziválečné žurnalistiky a zahraničního druhého národního odboje (především zahraničních paravýsadků na území Protektorátu Čechy a Morava, mezi jejímiž členy percentuálně dominovali právě rodáci z Moravy). Zanedbána není ani prezentace význačných etnologických výzkumů Moravského zemského muzea (opět zmiňme stručně otázky studia lidové religiozity, novokřtěnecké keramiky, proměn tradičních řemesel a zaměstnání obyvatelstva a jejich zvyků, jakož i problematiku etnografické fotografie jako nástroje studia lidové kultury).

Přes zdánlivou prvoplánovou různorodost témat prezentovaných v rámci nové knihy Moravského zemského muzea však po detailnějším pohledu do publikace před čtenářem vystupuje sevřenější obraz, vypovídající především dnes o již 195leté o tradici odborného bádání na poli národní minulosti, nezbytného pro formování historické paměti a etnické identity obyvatel dnešní Moravy. Široký záběr celé práce plně odpovídá zvolenému titulu a zejména podtitulu, který dává předkládané knize hlavní svorník. Jak konstatoval i hlavní editor knihy Jiří Mitáček: „Dlouhodobou ambicí Moravského zemského muzea je vedle udržování významné role mezi českými paměťovými institucemi (a to jak na poli dokumentace a prezentace dokladů naší minulosti i současnosti, tak jejích popularizaci a představování nejširší veřejnosti) prezentovat muzeum jako tradiční plnohodnotnou vědeckou instituci stojící na pevné heuristické a odborné základně, tak jak bylo ostatně muzeum vnímáno od svých počátků hluboko v 19. století. Moravské zemské muzeum také v rozsahu zcela mimořádném (a v míře mimo ryze akademické prostředí srovnatelném pouze s Národním muzeem) věnuje pozornost širokému spektru historických a socio-kulturních témat a fenoménů, jejich dokumentaci, studiu a následné prezentaci.“ To ostatně potvrzuje i dalšími slovy: „Cena základního výzkumu Moravského zemského muzea je to o to vyšší, že je provázena především pečlivou dokumentací, jež umožňuje závěry a dosažené výsledky opětovně konfrontovat s vývojem jednotlivých vědních oborů. Jsou to právě především paměťové instituce, jež jsou povolány shromažďovat, dokumentovat, odborně zpracovávat a uchovávat písemné, ikonografické a především hmotné doklady života našich předků. Zásluhou vědeckých pracovníků odborných oddělení a ústavů Moravského zemského muzea se tak děje již téměř dvě stě let v míře nebývalé a kvalitě odpovídající významu a tradici této instituce. Šíře a erudice zde prováděného výzkumu reprezentují také stránky dílčích kapitol této knihy.“

Jednotlivé kapitoly knihy jsou psány zkušenými autory a jejich charakter (i po stránce jazykové) je toho dokladem. Jedním ze stěžejních kritérií publikace jednoznačně byla (vedle zcela samozřejmé odborné kvality jednotlivých textů) jejich jazyková a obsahová sdělnost a srozumitelnost širokému (tedy nikoliv, jako u řady vědeckých publikací, pouze odbornému) publiku. Rovněž výpravnost publikace, vybavené množstvím mapek, plánů a černobílých i barevných vyobrazení a fotografií, přispívá (stejně jako skutečnost, že kniha je díky česko-anglickému vydání dostupná i zahraničním zájemcům o moravskou historii) jejímu mimořádnému vyznění a řadí ji mezi nejvýznamnější příspěvky Moravského zemského muzea poznání naší národní minulosti. Kniha rovněž symbolicky završuje sedmiletý výzkumný projekt Moravského zemského muzea nazvaný Výzkum vývoje lidské společnosti ve vztahu k Moravě a ideje českého národa ve středoevropském kontextu, a nastavuje laťku dalším prezentačním projektům připravovaným Moravským zemským muzeem do budoucích let.

Vedoucí jednotlivých odborných týmů ke knize poznamenali:
PhDr. Ludvík Belcredi, vedoucí Archeologického ústavu MZM:
Bystřec: Moravské zemské muzeum je jedinečné systematickým výzkumem středověkých vesnic. Nejrozsáhlejší archeologický výzkum zaniklé středověké vsi ve střední Evropě, který přinesl komplexní poznatky o životě na ní.
Hrad Skály: výzkum stavebně ojedinělého hradu, neboť 3 jeho strany tvoří skála. Krátká doba šedesáti let existence poskytuje možnost velmi přesného datování nálezů. Způsob násilného zániku obou lokalit poskytuje nepřeberné množství informací.
Doc. PhDr. Luděk Galuška, CSc., editor knihy, odborník na raně středověkou archeologii (Velká Morava):
Severní část středního Pomoraví s centrem ve Starém Městě a Uherském Hradišti, tedy v historickém Veligradu, představuje spolu s Mikulčicemi nejvýznamnější oblast s nálezy raně středověké církevní i profánní architektury kladené do 9. století, do doby Velké Moravy. Na objevování a poznávání těchto nalezišť se již od roku 1949 podílejí archeologové MZM, přičemž na samých počátcích stojí objev základů vůbec prvního velkomoravského kostela učiněný ve Starém Města „Na Valách“, po němž následovaly další významné odkryvy, jako např. objev církevního areálu v Uherském Hradišti – Sadech, považovaného mnohými odborníky za sídlo vůbec prvního moravského biskupa sv. Metoděje.
PhDr. Hana Dvořáková, vedoucí Etnografického ústavu:
Evropa třetího tisíciletí klade čím dále tím větší váhu na zpětnou vazbu člověka na jeho prostředí, na jeho kořeny. Morava s nebývalým a ojedinělým potenciálem tradiční kultury, z nichž některé jsou na seznamu nehmotného kulturního dědictví UNESCO, představuje více než bohatý zdroj pro uplatňování a realizaci těchto tendencí – Etnografický ústav je při tom.