Michail Bulgakov a Jelena Bulgakovová: Deníky Mistra a Markétky

Knižní novinky

Vytvořeno 30. 1. 2014 0:00

Autor: Redakce

Tato kniha umožní českým čtenářům nahlédnout do vnitřního světa jednoho z nejvýznamnějších autorů ruské literatury 20. století M. Bulgakova, autora románu Mistr a Markétka, který se stal jedním z erbovních děl světové literatury 20. století. Cesta k tomuto románu byla svízelná -- úspěchy střídaly prohry, nadšení, deprese, někdy blízké zoufalství. Autor začal psát svůj deník v roce 1921 po příjezdu do Moskvy.

V roce 1926 mu byly při domovní prohlídce zabaveny tři sešity deníků zároveň se sci-fi novelou Psí srdce a trvalo skoro čtyři roky, než mu byly vráceny. Proto se Bulgakov rozhodl, že s psaním deníku skoncuje, a v roce 1933 požádal svou ženu Jelenu Sergejevnu, aby založila svůj deník. A tak její zásluhou sledujeme autorovu tvůrčí činnost, každodenní boj s byrokracií, dohlédajícími orgány, jeho myšlenky i názory, zápas o možnost vlastního vyjádření i zkušenosti ze spolupráce s divadly, především s MCHATem a později s Velkým divadlem, zmařené plány až po těžkou chorobu a smrt. Jelena Sergejevna se stala pečlivou kronikářkou svého muže. Oba deníky doplněné korespondencí vydávají cenné svědectví o zápasu autora s mocí a o tragickém údělu tvůrce v totalitním režimu. Přeložila Alena Morávková.

Ukázka z knihy:

9. února

Prožívám nejčernější období svého života. Žena a já hladovíme. Museli jsme si u strýce vyprosit trochu mouky, oleje a brambor. Boris5 má milion. Oběhl jsem celou Moskvu – a místo žádné.
Válenky se mi rozpadly.
(…) Je možné, že vilu Z. zaberou jako útulek pro hladové děti.
Vědec, prof. Č., vyškrtává ze seznamu těch, kteří dostávají akademický příděl, všechny herce, „zázračné děti“ (Mejercholdův syn dostával akademický příděl!) a „vědce“, jako jsou pedagogové sverdlovské univerzity. Akademickým (…)

14. února

Večer na Dívčím poli v bývalých Ženských kursech (teď II. univerzita) se konal soud nad Zápisky lékaře.6 V půl sedmé už stály u všech vchodů černé davy studentů, kteří se snažili dostat dovnitř. Přišlo jich pár tisíc. V obecenstvu slo(…)

Veresajev je náramně ošklivý, podobá se starému Židovi ( je ale velice zachovalý). Má úzká očka s opuchlými, těžkými víčky a pleš. Hluboký hlas. Moc se mi zalíbil. Působil na mě zcela jiným dojmem než tehdy na své přednášce. Možná v kontrastu s profesory. Ti kladou nudné a obtížné otázky, ale Veresajev je blízký studentům, kteří chtějí klást palčivé otázky a vyžadují, aby byly pravdivě zodpovězeny. Veresajev mluví málo. Ale když mluví, je to vtipné a inteligentní. 
Přišly s ním dvě dámy, zřejmě žena a dcera. Žena je velmi ympatická (…)

15. února

Počasí se pokazilo. Dnes mrzne. Chodím s děravými podrážkami. Válenky už jsou nepoužitelné. Hladovíme. Kam se podívám, všude jsem dlužen.
Moje „funkce“ ve vojenské redakční radě se omezuje na ví(…).
Situace republiky, pokud jde o požární ochranu, je katastrofální. A v čem vlastně není katastrofální? Jestli nebude v Ženevě konference, pak se ptám, co budeme dělat.

Knihu Deníky Mistra a Markétky vydalo nakladatelství Academia