Záhady multiuniversa

Komiksy

Vytvořeno 20. 4. 2013 3:00

Autor: Petr Měrka

Warren Ellis je bezesporu génius soudobého komiksu a dá se bez nadsázky přiřadit k takovým velikánům z oboru jako je Alan Moore, dnes již žijící legenda, nebo jeho mladší, avšak ne méně uznávaný kolega Neil Gaiman.

Warren Ellis je spjat především se svojí šílenou sérií Transmetropolitan, jejímž ústředním představitelem je gonzo Spider Jerusalem, která mu přinesla asi vůbec největší proslulost.

Planetary je poněkud z jiného soudku. Investigativního novináře vystřídá skupina netradičních archeologů, kteří projevují zájem o vše mimořádné, především pak s paranormálním podtextem. Na záložce se můžeme dočíst, že se v podstatě jedná: „O mnohem zábavnější a pestřejší obdobu Akt X.“

Svým způsobem by se s tímto tvrzením dalo souhlasit, až na to, že zmíněný televizní seriál v mnohém zaostává za nespoutanou Ellisovou fantazií a mimořádným smyslem pro zápletku. Ani zdaleka se nepřibližuje kvalitě tohoto jeho grafického počinu, jenž, jak je u autora dobrým zvykem, nepostrádá černý humor. Ačkoli co se týká zvolených výrazů, nejsou tak peprné a hojné v jako již zmíněném Transmetropolitanu.

První díl nese podtitul Do všech koutů světa a jiné povídky, z čehož je patrné, že kniha je sestavena z krátkých příběhů, jež však tvoří kompaktní spletitou dějovou linku, která nás dovede… Otázkou zůstává k čemu a kam? Sám za sebe si netroufám odhadnout.

Ellis je mistrem fabulace a z fleku by se mohl živit jako filmový scenárista, takový má smysl pro obraz ve vztahu k textu.

Meritum by se pak dalo charakterizovat jako klasika. Parta mimořádně obdařených jedinců tu je od toho, aby zachránila svět před jeho definitivní zkázou. Co příběhu rozhodně neschází, je napětí. Navíc co do obsahu jde o natolik atraktivní dílko, že se člověk nemůže dočkat pokračování. To vše podtrženo a umocněno vskutku skvělou kresbou Johna Cassadayho.

Střetáváme se s nestvůrami z různých alternativních realit, ale tou asi nejhorší sebrankou zůstane vždy sám člověk, ale o tom nebudu zde víc prozrazovat.

Dalo by se říci, že už není v podstatě co víc dodat, nezbývá, než opravdu vyčkat pokračování a nechat se překvapit tím, kam nás Ellis ve své divoké a bujné představivosti zavede, a i když hojně využívá žánrových klišé, či snad spíše inklinuje k jejich parodování, je to bezezbytku originální a nadmíru vtipný autor, který kromě toho má navíc co říct. Ani v nejmenším mu totiž není lhostejné dění, jehož jsme všichni součástí a které nazýváme život.

Kupříkladu poukazuje na zlovůli mocných, již nerespektují potřeby obyčejných lidí, pro něž jsou v tom lepším případě pouhými statistickými údaji. V Transmetropolitanu je pak určujícím faktorem sociální kritika. Touto svojí de facto angažovaností se poměrně liší od již zmíněného Gaimana s Moorem, jejichž přesah je spíše ontologického zrna, kdy se mystika s realitou prolínají ve vzájemné symbióze.

„Přineste mi batohy. Začneme. Možná bychom si měli nejdřív uvařit Juna. Jako předkrm. Lidské maso jsem okusil v jednom erotickém klubu v Ósace v roce 1989. Ale nebylo vařené. Říkali, že udělat něco takového vlastní přítelkyni se nesluší.“
(ELLIS, Warren. Planetary 1: Do všech koutů světa a jiné povídky. Přel. R. Podaný. BB art: Praha, 2013. s. 49.)

Knihu Planetary 1: Do všech koutů světa a jiné povídky vydalo nakladatelství BB art