Y: 8 – Kdo stojí za vyvražděním všech mužů?

Komiksy

Vytvořeno 27. 7. 2013 3:00

Autor: Marek Babinec

Yorick Brown to v životě nemá jednoduché. Nejenom, že jako jediný muž přežil genocidu, která vyvraždila všechny jedince s chromozomem Y na planetě, ale v novém světě se rozhodně nestal bohem a ani si nezačal užívat s miliony ženštin. Spíš se z něho stala štvaná zvěř, vyděděnec, kterého si odchytla vláda spojených států, přidělila mu bodyguarda a vyslala ho na misi, které cílem bylo opět zalidnit zem muži, s pomocí genetického klonování. 

Samozřejmě, že se Yorick nenechal ukecat jen tak. Výměnou za svůj genofond mu bylo uděleno povolení vydat se do Austrálie, kde byla naposled jeho přítelkyně Beth, když se to všechno semlelo.

O nic jednodušší to neměl ani Ampersand, Yorickův malý opičák. Ukázalo se totiž, že imunní vůči nákaze nebyl Yorick, ale právě Ampersand. A Yorick přežil bleskovou genocidu jenom proto, že se nacházel v jeho blízkosti a právě on je klíčem k vytvoření léku, který by obnovil imunitní systém jedinců s chromozomem Y. Zdá se ale, že doktorka Mannová, specialista na genetiku, která Yoricka provází, není jediná, která na to přišla. Ampersanda se totiž už několikrát snažil někdo unést a nakonec se jim to povedlo. Všechno to střílení, pronásledování a honičky musí být i pro tak odolného opičáka hodně stresující. Koneckonců, kdyby mohl Ampersand mluvit, asi bychom se toho dozvěděli daleko víc. Zdá se totiž, že jeho imunita není náhodná, ale cílena a je přímo od zdroje. Genocidu totiž někdo způsobil a ten někdo měl v laboratoři Ampersanda. Ta laboratoř byla v Japonsku. A právě tam se nyní dostávají i naši hrdinové.

V minulé, již sedmé knize, se Yorick konečně dostal do Austrálie. I když jenom na skok. Krom toho, že se tam nechal vyfotit nahý, senzacechtivou novinářkou, zjistil, že jeho snoubenka Beth tam už není. Vydala se totiž do Paříže, kde se měli sejít, pokud by se něco stalo. Jenže Yorick musí nejdřív zachránit Ampersanda, takže první zastávkou je Japonsko.

Scénarista Brian K. Vaughan vytvořil v této sérii značné množství barvitých postav, které mají všechny svou minulost i svoje cíle, kvůli kterým jsou schopny obětovat všechno. Proto se taky celý příběh nesoustředí pouze na hlavní postavy, ale přeskakuje docela často mezi jednotlivými dějovými liniemi a i v čase. To stejné platí i v jednotlivých kapitolách celé této série. Tento komiks je jedním z těch, které jsou určené k tomu, aby se četli po jednotlivých číslech, tak jak vycházeli v Americe, jednou za měsíc. Síla tohoto příběhu totiž spočívá v gradaci jednotlivých čísel, které jsou téměř pokaždé ukončené cliffhangerem, díky kterému americký čtenář celý měsíc sedí jako na trní a těší se na další dílek, který ho zase posune o trošku dál v ději. Problémem je, že v našich evropských podmínkách je něco takového absolutně nemyslitelného, protože takový komiks by se u nás neuživil. Takže u nás dostanete jednu knihu, která obsahuje pět až šest epizod. Všechny sice končí cliffhangerem, ale vzhledem k tomu, že pokračování najdete hned na další stránce, je evropský čtenář značně ochuzen o ten požitek očekávání. Trpí tím i samotný komiks, který je velice chytře vymyšlen a má široký záběr postav, ale stojí hlavně na cílených jednotlivostech, které tady autor propojuje skákáním v dějových liniích.

Jenže ty jsou v dané knize tak časté, že se člověk může místy dokonce ztrácet. A i to je dané způsobem vydávaní. Když máte dva až tři skoky v ději jednou za měsíc, tak je to jiné, než patnáct až dvacet skoků v ději, v jedné knize. Působí to pak celkem roztříštěně. Takže jediné co vám mohu poradit, je to, abyste to zkusili číst jen po kapitolách, stylem jednu týdně.

Nicméně Vaughan vykreslil svoje postavy opravdu dobře a všechny dokážou vzbudit čtenářův zájem. Sympatické je i to, že Vaughan nebere svou apokalypsu tak vážně, jako většina ostatních autorů v tomto žánru a mísí do děje i humor a ironizující nadsázku, což jsem naposledy v daném žánru viděl asi u Roberta Merleho, v jeho knize Muži pod ochranou, kterou je Y celkem výrazně inspirované.

Pokud jde o kresbu, je to spíš typický komiksový standart, ale u podobného komiksu je to vždycky spíš dobře, protože kresba je tady podřízená ději a nestrhává na sebe zbytečnou pozornost.

Pokud je sci-fi váš šálek kávy, série Y: poslední z mužů mu rozhodně hanbu nedělá. Je sice postaven na epizodičnosti, zcela podle trendu dnešních amerických dramatických seriálů, ale pokud k němu najdete ten správný přístup, je možné že vás zcela pohltí.

Komiks Y: Poslední z mužů 8 – Dračice v kimonu vydalo nakladatelství BB art