Mírně erotické drama za jinak bezstarostného léta

Komiksy

Vytvořeno 25. 12. 2013 2:00

Autor: Petr Měrka

Pupíky jsou z mého úhlu pohledu mimořádně vydařenou komiksovou sérií určenou pro vesměs dospívající mládež.

Kanadská autorská dvojice Delaf-Dubuc vytvořila svým způsobem idylický svět. Za tento dojem může především kresba s karikujícím podtextem a optimisticky laděnou barevností.

Ústředními hrdinkami jsou tři dívky. Každá z nich disponuje určitou charakterovou vlastností. Ačkoli téměř bezbřehá tupost nejspíš do této kategorie nespadá. Nicméně má poté nemalý podíl na chování člověka.

Máme tu poctivou vytáhlou intelektuálku Karin rozpačitě zamilovanou do démona v lidské podobě, jak někteří soudí. Poté frustrovanou Vicky, u níž se komplex méněcennosti přetransformoval do polohy namyšlené a cynicky kruté panenky Barbie, která netouží po ničem jiném, než být oblíbená, a pokud možno nejpopulárnější ze všech. Třetí z nich, na hraně mezi mentální retardací a ztrátou soudnosti, balancuje Jenny. Povrchní blbka, při pohledu na niž se ztopoří každý penis, jenž je toho schopen. Svým způsobem však jde i o neobyčejně tragickou postavu, skrze jejíž prostřednictví dochází k sociálně kritické reflexi soudobého světa, navíc podpořeno nešťastným faktem alkoholismu jednoho ze zploditelů, protože rodina, z níž pochází, se jeví buďto jako rozpadlá, nebo otec sedí v kriminále, či se ufetoval k smrti.

Jenny je natolik omezená, mladá, krásná a bezstarostná, že si ani neuvědomuje, nad jakou propastí vězí její budoucí existence. Její jedinou nadějí bude, když se šťastně provdá. Ale u ní se dá předpokládat, že se zamiluje do tupého hezouna, který ji bude podvádět, zestárne, ztloustne a v podnapilém stavu ji bude mlátit a ona pojednou zjistí, že se ocitla v postavení své vlastní matky. I o tomto jsou Pupíky, byť to nemusí být na první pohled patrné.

Třídní rozdíly jsou však zjevné už mezi našimi třemi nerozlučnými hlavními protagonistkami, kdy Jenny pochází ze sociálního dna, zatímco Karin reprezentuje střední třídu a Vicky, ta spadá svým původem do mírně lepší společnosti. Jako by se autorská dvojice tímto snažila naznačit, že co se týká přátelství, nehrají peníze zrovna tu nejpodstatnější úlohu.

Meritem zde však je humor, současně provázaný zápletkou zločinu motivovaného mstou. A nejde o nic menšího než o vraždu. Sešit Pupíků je koncipovaný do jedno až dvoustránkových komicky vypointovaných příběhů, přičemž celá série je provázaná ještě nadstavbou ústředního tématu, které se každým dalším dílem víc rozvíjí a vlastně koresponduje s tím, jak naši hrdinové stárnou. Vše je formováno do podoby grotesky a situačního humoru, kdy text a kresba jsou tak provázané, že jedno bez druhého by chybělo k pochopení konkrétního vtipu.

Díky Pupíkům máme možnost nahlédnout do reality soudobé mládeže, ale současně jsme konfrontováni s tou, v níž sami přebýváme.

„Chci, abys mě vzal do Las Vegas… VEZMEME SE!“
„VZÍT SE? Počkej, to chceš, abych nechal být ostatní holky?“
„Přesně tak! A já nechám ostatní kluky.“
„Ale… to je pěkně nefér!
Já ti nabízím šest krásných břišáků a ty mně jen dvě prsa, což mi matematicky dává právo chodit…
Moment.
Ťuk. Ťuk. Ťuk. Ťuk…
… se 4 holkama najednou!
No tak, zapomeň na ten bláznivej nápad. Musím se vrátit do práce, uvidíme se pozděj. Čau!“
(DELAF-DUBUC. Pupíky 6: Léto na zabití. Přel. I. Šmérková. Praha: CooBoo, 2013. s. 22.)

Komiks Pupíky 6: Léto na zabití vydalo nakladatelství CooBoo