Vesmír jsme dobili už dávno

Komiksy

Vytvořeno 18. 5. 2014 3:00

Autor: Štěpán Cháb

V mezihvězdném prachu poletuje občanka jakéhosi dobrodruha. Snad ještě živého, snad již dávno zetlelého. Na fotografii, ač je to zakázáno, můžeme spatřit jeho oslňující úsměv. Rok narození je nečitelný. Z trvalého bydliště jde přečíst jen slovo „vesmír“. Jméno se jako měňavka točí kolem našich očí. Obi-wan Kenobi? Luke Skywalker? Nebo, nedej bože, Darth Vader? Ó, fretná chrchtobuznosti, tvé mikturace jsou mi co zprudlé žvastopunktsery na plzné včele. Občanský průkaz vydal MěÚ Star wars, pobočka s rozšířenou působností Vyslanci a zabijáci.

Vesmír je dobit. Na svět se dostal další důkaz. Komiksová adaptace fenomenálního Star wars – Vyslanci a zabijáci. Vrhněme se na jeho prohlížení.

Nakladatelství BB/art se postavilo za vydávání marvelovského pohledu na Hvězdné války. Již jsme měli tu možnost nahlédnout do nesčetných zákoutí tolik známých hrdinů. Nová kompilace s názvem Vyslanci a zabijáci v sobě ovšem skrývá malý skvost. Kompletní první epizodu, jejíž hlavním hrdinou je malý Anakin Skywalker, kluk, který to v sobě prostě měl. Co? To si nebyla jistá ani Jedijská nejvyšší rada. Klasika filmového plátna. První příběh, který nastartoval ve spoustě lidí téměř smysl života. Historie planety se začala odpočítávat znovu, protože byl dlouhý, předlouhý věk před Star wars a krátký, leč úžasný čas po něm a hlavně s ním. Anakinovu cestu za vesmírnou Sílou, za poznáním Jungovy kolektivní nevědomosti, máme teď možnost prostudovat i v komiksové formě. Báječné!

Obrazová složka komiksu je až nemístně realistická. Bylo zcela zřejmé, že kreslíři se nechali inspirovat již natočeným filmem, ne jako u některých pozdějších epizod, které vznikly nejdříve v komiksové podobě a teprve až poté v té filmové. Jemnou výhradu bych přeci jenom měl. Kresba byla velmi realistická, ale zbytečně depresivní. To znamená, že pokud nějaká postava měla zuby, kterými by se dalo zakousnout někomu do krku, čtenář se to hned dozvěděl. Kreslíři vyzdvihovali vše temné a hrůzné, co v předloze filmu mohli nalézt. Nejinak tomu bylo i u dalších tří příběhů, které lze nalézt v knize Vyslanci a zabijáci.

Ale ke komiksu ze společnosti Marvel to tak nějak patří. Moderní háv ilustrací, detailně vykreslené postavy, nepřátelé skutečně nepřátelští, zbraně, které vzbuzují pocit, že jsou schopné ožehnout čtenářovo obočí už jen při prostém čtení. Nádherné jsou v ilustracích detaily, se kterými si kreslíři vyhráli do sytosti, když odhlédneme od detailně vykreslených nenávistných šklebů, můžeme se zahloubat do zrezlých trubek, brouků či zvadlého květu na pozadí. Ilustrátoři se perfektně vyřádili a dali tím obrázkům živost a potřebnou „obyčejnost“.

Příběhy, které z filmové podoby neznáte, tedy Cizinec, Vyslanci z Malastaru a Jungo Fett – lovecké sezóny, jsou třešničkami na dortu. Bonusem k zadržovanému dechu u předcházející první epizsody. Čtenáři se vrhnou do dobrodružství s filmově neznámých Jediem, jehož bude, jako lovnou zvěř, štvát po celé planetě zlá a urputná žena kyprých tvarů. Chystá se nový návrat Sithů a Jedijská rada zasedá, seč jí síly stačí. Ano, i ty vesmírné. Nechť tě provází síla, že.

Třemi filmově nezpracovanými příběhy se do mozaiky historie Star wars vkládají další dílky. Jedinou zásadní výtkou je přílišná agrese všech tří příběhů. V ději a na obrázcích je tak čtenář seznamován prakticky jen s rychle pádícím klokotem ohrožení a bojů a útěků. Do Dostojevského má Star wars daleko, to se nedá svítit.

Vesmír je dobit, jeho zohavené torzo leží čtenářům u nohou. Klepe se před dalším výbuchem lidského hněvu, toho nesmyslného, prudkého a bolestivého. Dobyt byl vesmír už dávno, dobit je až nyní. Nechť nás provází píle.

SCHULTZ, Mark. Star wars: Vyslanci a zabijáci. Vyd. 1. Praha. BB/art, 2014, 476 s. ISBN 978-80-7461-465-1