Komiksy

Komiksy: Neil Gaiman, Mike Carey – Nikdykde

1 1 1 1 1 (0 hlasů)
Nikdykde

Fanouškům díla Neila Gaimana je dozajista znám jeho fantasy román Nikdykde (v originále Neverwhere), který byl poprvé vydán v roce 1996. Vznikal společně se scénářem pro stejnojmenný televizní seriál, jenž byl vysílán na britské stanici BBC v témže roce. Toto dílo se dočkalo mj. rozhlasového a komiksového zpracování. A právě jeho převedením do grafické podoby bych se ráda zabývala v dnešním článku.

 

NikdykdeZárukou kvality této adaptace je – kromě samotného Gaimanova jména – i skutečnost, že se na její tvorbě podíleli dva zkušení tvůrci, kteří jsou držiteli prestižní komiksové ceny Eisner Award. Jsou to scénárista Mike Carey, proslavený zejména sérií Lucifer a Hellblazer, a kreslíř Glenn Fabry, jenž spolupracoval např. s Patem Millsem nebo Garthem Ennisem na komiksech, jako je Sláine nebo Preacher.

Komiks vcelku obstojně kopíruje události popsané v románové předloze. Hlavním hrdinou (nebo spíše antihrdinou) je londýnský úředník Richard Mayhew, pro kterého je charakteristická tuctovost. Je to nenápadný muž, který má nudnou práci a všední vztah s dominantní ženou, jež je mnohem úspěšnější než on. Jeho obyčejný život se obrátí vzhůru nohama ve chvíli, kdy na ulici pomůže těžce zraněné dívce podivného vzezření jménem Dvířka. Tato neznámá je jednou z obyvatel Podlondýna, bizarního světa ukrývajícího se pod povrchem nám známého britského velkoměsta, jenž se řídí vlastními zákonitostmi, pro nás mnohdy nelogickými, a jenž je vedle groteskních lidských postaviček zaplněn i dalšími podivnými tvory, jako je např. padlý anděl nebo monstrum přezdívané Londýnská bestie. Richard se díky setkání s Dvířkou stane neviditelným pro všechny žijící „na povrchu“, a tak se nechá vtáhnout do podlondýnského panoptika ve snaze o nápravu. Tím ovšem odstartuje největší dobrodružství svého života, v němž se nejednou ocitne v ohrožení života. V Podlondýně totiž nebezpečí číhá ve všech koutech, ať v podobě nelítostných hrdlořezů s tajným posláním nebo zla obývajícího Most noci. Ještě štěstí, že Richarda na cestě provází kromě samotné Dvířky i tajemný markýz De Karabas a neohrožená Lovčí.

Na komiksu je nejzajímavější prostředí, v němž se vše odehrává. Podlondýn je zcela originální svět, barvitý a temný zároveň, jenž přebírá základní prvky z londýnské reality, avšak přetváří si je osobitým způsobem. Kulisy nabývají téměř mytických rozměrů, stejně tak jako by z dávných dob vystoupili i jeho obyvatelé. Každý z nich by mohl být hlavním hrdinou samostatného příběhu, což jen potvrzuje Gaimanovo vypravěčské mistrovství. Dané universum mu nabízí nepřeberné množství postav a motivů pro tvorbu dalších povídek, či dokonce románů. Je otázkou, zda se k nim někdy vrátí, podobně jako to udělal např. u legendárního Sandmana.

Přestože se komiksová adaptace co nejvíce drží románové předlohy, přece jen se Mike Carey rozhodl pro několik inovací. Z nich je to např. vypuštění postavy Lamie nebo role Richarda jakožto vypravěče příběhu oproti původnímu vyprávění v třetí osobě. Toto nabourání starší románové konvence má svůj účel – čtenář může prostřednictvím ústřední postavy coby vypravěče pozorovat vše zblízka, vcítit se do ní a společně s ní v roli cizince postupně objevovat zvláštnosti Podlondýna. Ovšem samotný Richard ve čtenáři příliš emocí nevyvolá; je to slaboch, typický neakční antihrdina, který se nechá po většinu času unášet proudem událostí. Podobně nesympatická mi byla Dvířka, i když o něco méně než její společník. Absence silnější postavy, které by čtenář fandil, ubírá příběhu na přitažlivosti.

Kresbu lze označit za mainstreamovou s využitím pevných kontur a pestrých barev. Fabry se vypořádal s nelehkým úkolem, totiž se zachycením řady kuriózních postav a kulis, se ctí. Ve srovnání s již zmíněným Sandmanem, který je Gaimanovo opus magnum, jde však o kresbu všední, místy dokonce nudnou. Podle mého názoru se mohl Fabry chopit vizuální stránky jiným způsobem, daleko zajímavějším, s využitím méně obvyklých postupů. Tím by ještě více podtrhl fantasknost vyprávěného.

Komiks Nikdykde doporučuji milovníkům silných příběhů, zvláště těm vyhledávajícím žánr urban fantasy. Gaimanovo jméno zajišťuje knize kvalitní základ, který zastřešil Carey svým scénáristickým umem a Fabry jistými tahy při přenášení představ do „reálné“ podoby. Jsem si jistá, že se ke komiksu někdy opět vrátím. A budu objevovat jeho další roviny, které mi při prvním čtení unikly.

Komiks u nás vydává nakladatelství Crew v českém překladu Stanislavy Pošustové. Dostupné je již druhé vydání.

Nikdykde
Nikdykde

Nikdykde
Autor Neil Gaiman, Mike Carey
Překlad Stanislava Pošustová
Ilustrace Glenn Fabry
Nakladatelství Crew
Místo vydání Praha
Rok vydání 2017
Vydání 2.
Počet stran 224
ISBN/EAN 978-80-7449-500-7
Ediční řada -

Do nakladatelstvíPorovnat ceny

Aktuality

  • Březen 2024 odstartoval svůj běh Knižním festivalem v Ostravě

    V prvních dvou březnových dnech proběhl v Ostravě 5. ročník Knižního festivalu. Jako vždy nadšení čtenáři nakupovali knížky, navštěvovali  nejrůznější besedy, trpělivě stáli v dlouhých frontách na podpis svého oblíbeného spisovatele nebo jiné známé osobnosti. Mohli se také účastnit  dvou živých rozhlasových vysílání.

    Číst dál...  
  • Česká vlna nakladatelství Host

    Není sporu o tom, že se nakladatelství Host v průběhu let podařilo pod svou značku shromáždit celou řadu vynikajících českých autorů. Svědčí o tom zájem čtenářů i odezvy v médiích. Host věnuje pozornost propagaci pravidelnou účastí na knižních veletrzích, ale také pořádá samostatné akce. Ta, která je nazvána Česká vlna, představuje čtenářům autory a jejich knihy.

    Číst dál...  

Z čtenářského deníku

  • Jarmila Glazarová: Vlčí jáma

    Jana, která osiřela po první světové válce, se dostává k adoptivním rodičům, kteří žijí ve Slezsku a jsou bezdětní. Jana se stává ošetřovatelkou své adoptivní matky, stará se o domácnost a snaží se své nové rodině být užitečná. Postupem času ale odhaluje tajemství tohoto nesourodého páru. Na první pohled totiž vypadají Klára a Robert šťastně, na ten druhý je ale vidět, že tento pár rozhodně šťastný není.

    Číst dál...  
  • Drašar

    Nacházíme se v době, kdy je český jazyk považován za mluvu vesničanů. Čeština je vytlačena z nejvyšších společenských funkcí, kultury i státní správy. Na školách se vyučuje německý jazyk, jazyk vzdělanců. Dochází k velké germanizaci (poněmčování) společnosti… A do této doby se narodí Josef Václav Michl. Dlouho očekávaný syn, kterému jsou předurčeny velké skutky a který se má stát chloubou rodiny.

    Číst dál...  

Přihlášení