Komiksy: Jiří Šimáček – Článek II.

Vytvořeno 9. 2. 2020 2:00

Autor: Jiří Lojín

S pojmem „komiks“ má většina čtenářů spojený příběh, jehož hrdinou je postava obdařená nadlidskými schopnostmi, např. Superman, Batman, Spiderman. Komiks se k tomu nabízí, protože neklade žádné technické hranice fantazii jeho tvůrce. V tomto médiu se ale setkáváme i s jinými příběhy a ty mohou v sobě nést velmi vážná poselství. Článek II. spisovatele Jiřího Šimáčka a výtvarníka Jána Lastomírského je jedním z nich.

Mohlo by se zdát, že se nehodí hrůzy nacistického teroru po atentátu na říšského protektora Reinharda Heydricha zpracovat formou obrázkové knihy, na první pohled je možné vnímat to jako jakousi formu zneuctění takto vážného tématu. Ale dát na první dojem u této knihy by byla opravdu chyba. Důvodů, proč je komiks dobrou volbou, je několik. Především jde o atraktivní způsob, který by mohl přitáhnout větší skupinu čtenářů než klasická kniha. A je neoddiskutovatelné, že je potřeba, aby se tato doba připomínala a aby ji vnímali zejména mladí lidé. Aby se alespoň částečně dokázali vžít do tehdejší atmosféry, a není důvod, proč to nepodat přístupnou formou. 



Druhým důvodem, který lze uvést, je akcentování ponuré atmosféry černobílou kresbou. Dokonce i ilustrace na čelní straně desek knihy, která je barevná, je velmi úsporná a její pojetí snad jen zvýrazňuje temnotu, z níž vystupuje hlavní postava příběhu.

Komiks poskytuje tvůrci možnost velmi působivé zkratky. Autor nemusí popisovat duševní stav postavy, postačí kresba. V jednom políčku je možné vykreslit okamžik, v němž se současně děje mnoho věcí, místo slov využít výstižná citoslovce.

Autoři chtěli čtenáři představit tak trochu zvláštního hrdinu. Nejde o komiksového superčlověka, ale o kaplana Vladimíra Petřeka. Nechci nikomu vstupovat do svědomí – ostatně sám ho nemám čisté –, ale komu jméno Vladimír Petřek něco říká? To je důkazem, jak skromní lidé často rychle upadají do zapomnění. Vladimír Petřek byl kaplanem kostela sv. Cyrila a Metoděje v Resslově ulici. V kryptě tohoto kostela se ukrývali výsadkáři po atentátu na Reinharda Heydricha. Pomáhat atentátníkům se rovnalo vydávat se riziku trestu smrti a šlo o větší hrdinství než otevřený boj.

V komiksu Článek II. se může člověk setkat s mnoha postavami české historie, včetně politiků kolaborujících s Němci. V tomto ohledu mám pocit určité přeexponovanosti, extrémně zdůrazňující jejich ničemnost a podlost. V komiksu musí mít zlý člověk i zlý výraz, avšak na tom není nic špatného, jen je to potřeba akceptovat. Stejné to je i se zdůrazněním krutých rysů ve tvářích nacistů. 

Autor textu se nevyhýbá žádným aspektům atentátu. V naší společnosti stále neexistuje shoda týkající se významu tohoto činu. Často je interpretován jako zbytečný, navíc je mnohdy poukazována na to, že v jeho důsledku zemřelo mnoho lidí. Podobné je někdy i hodnocení hrdinství jednotlivých lidí. Nacisté netrestali jen tyto lidi, doplatily na to i jejich rodiny. Takže namísto osobního hrdinství nastupuje něco, co lze nazvat hazardem s cizími životy. Avšak kdyby se všichni řídili jen těmito názory, byli bychom národem zbabělců a kolaborantů jako celek. Nicméně je snadné vést podobné úvahy z obou směrů, pokud se do vyhraněné situace člověk sám nedostane.

Část knihy je věnována vyhlazení Lidic, natrvalo spojenému s atentátem na říšského protektora. Je poměrně naturalistická a zjemňuje ji jen černobílá kresba. Nekonají se tak krvavé řeky, avšak to neubírá na působivosti.

Mezi kapitoly komiksu jsou vloženy texty přibližující čtenáři podrobněji tehdejší reálie. Může se zdát, že je to zbytečné, že historie atentátu na Heydricha je dostatečně známá, ale jak ukazuje praxe, vlastní dějiny nejsou silnou stránkou českého národa, takže textové vsuvky jsou velmi důležité.

V ostrém kontrastu k hrdinství několika jedinců jsou fakta, která autor uvádí v závěru své knihy. Jde zejména o počty lidí, kteří se zúčastnili manifestací věrnosti Čechů Velkoněmecké říši. Z těchto čísel čiší smutek, ale kdo ví, jak upřímně si dokážeme odpovědět na otázku, jak bych se zachoval právě já.

Komiks Článek II. je velmi dobře zpracován, patřičnou péči mu věnovalo i nakladatelství Druhé město, které ho vydalo. Je dobře, že se pustilo do takového projektu, který nemůže být tak ziskový jako literatura lehčího rázu. Vracet se do minulosti není zbytečné a autoři knihy určitě dokázali a dokážou zaujmout širší publikum než jen skalní příznivce historických věd.

Na závěr ještě jedna důležitá poznámka. V době, kdy byl již tento článek napsaný, byly vyhlášeny ceny Muriel 2019. V této soutěži komiks Článek II. dominoval. Seznam ocenění je působivý:
Cena České akademie komiksu
Nejlepší komiksová kniha
Nejlepší scénář

Autorům i nakladatelství Druhé město gratulujeme.

Článek II.

	Autor	Jiří Šimáček
	Ilustrace	Ján Lastomírsky
	Nakladatelství	Druhé město
	Místo vydání	Brno
	Rok vydání	2019
	Vydání	1.
	Počet stran	140
	ISBN/EAN	978-80-7227-432-1
	Ediční řada	-

Do nakladatelství

Porovnat ceny