Komiksy

Komiksy: Osamu Tezuka – Zpráva pro Adolfa 1

1 1 1 1 1 (1 hlas)

Když se v nakladatelství CREW rozhodovali, jaké dílo vyberou, aby české čtenáře seznámili s mistrem japonského komiksu Osamu Tezukou, padlo jejich rozhodnutí na mangu Zpráva pro Adolfa. Jakkoliv se vám může zdát tento název podivný stejně jako titulní strana, na níž nechybí hákový kříž a kresba toho nejslavnějšího a nejnenáviděnějšího Adolfa, nelámejte nad neobvyklým kusem hůl. Jen málokdy se totiž setkáte s tak výjimečným dílem.


knihaOsamu Tezuka byl japonský umělec, jenž si svojí prací vysloužil přezdívku Bůh mangy či japonský Disney. Své první komiksy kreslil jako náctiletý v době druhé světové války a nepřestal kreslit ani na prahu smrti, jež si pro něj přišla v roce 1989. Díky horečnému tvůrčímu zápalu vytvořil přes 150 000 stran mangy a získal si slávu nejen v rodné zemi vycházejícího slunce.

Zpráva pro Adolfa 1 – v Crew se rozhodli rozdělit děj do dvou knih – vypráví na více než šesti stech stran příběh jednoho diktátora, jednoho japonského novináře a dvou chlapců. Adolf Kamil a Adolf Kaufmann jsou přátelé žijící v Japonsku, i když oba jsou pro své asijské spolužáky spíše cizáky. První Adolf je židovský chlapec z pekárny, ten druhý je synem vysoce postaveného německého diplomata a jeho japonské manželky. Diktátora se stejným křestním jménem – jako mají hoši – není třeba představovat. Trojlístek Adolfů doplňuje bývalý atlet Sohei Tóge, který v Berlíně sleduje olympijské hry a píše o nich do novin. Jeho život se změní ve chvíli, kdy mu zavolá bratr žijící v Německu a naléhavě ho požádá o schůzku.

Je lepší z příběhu více nevyzrazovat, protože on je tím, co vás k dílu přiková a nedovolí vám vydechnout v tom nejlepším smyslu slova. První kniha se odehrává v letech 1936 až 1940 a její vyprávění v sobě kombinuje detektivní linku, špionážní drama, rodinné tragedie, milostné příběhy, komické výstupy i občasné akční scény. Děj je zasazen především do Japonska a Německa na pozadí rodící se druhé světové války. Vyjma čtyř jmenovaných mužů jsou v ní desítky dalších postav a je obdivuhodné, jak se Tezukovi podařilo každou z nich vybavit zajímavým a netuctovým charakterem. I ty, které čtenáři zpočátku připadají jen jako archetypy či dokonce karikatury, získávají v průběhu čtení nové vrstvy a uvěřitelné motivace. Pouze výjimečně si nebudete na první pohled jistí, na kterou z desítek postav hledíte, až má člověk chuť nutit tento komiks každému ignorantovi, jenž tvrdí, že všichni lidé z východní Asie vypadají stejně. Je pravda, že v tomto směru – charakterovém i vzhledovém – Tezuka trochu šetřil na svých ženských hrdinkách, ale i ty beze zbytku dostaly silné momenty.

Kreslířský um Osamu Tezuky se neprojevil pouze na obličejích postav, přestože jejich několika tahy ztvárněná mimika často ohromuje tím, jak přesně odráží jejich emoce. Obdobné je to i s řečí těl či prací s barvami – černou a bílou. Postavy skryté ve stínu či kresby s černým pozadím vyvolávají až nepříjemné mrazení v zádech. I využití panelů, které nejednou ignorují pravé úhly, jen přidává na napínavosti a spádu vyprávění. Tezuka s přehledem zvládl i davové scény, jako například masový sjezd NSDAP. Hlavním nedostatkem kresby je skutečnost, že si ji čtenář při prvním čtení ani nevychutná, jak příběh pádí kupředu.

Ačkoliv se Zpráva pro Adolfa 1 odehrává z velké části v Evropě na pozadí notoricky známých událostí, pořád je to skutečná japonská manga a je potřeba k ní tak přistupovat. Čtenář, jenž se knihu pokusí číst klasicky zleva doprava, bude hned po otevření desek, o nichž si nejspíš pomyslí, že je v tiskárně otočili, varován. Na jediné straně mu jasně a přehledně vysvětlí, jak mangu číst. Jakkoliv je to neobvyklé, během pár minut to nejspíš nebude vnímat. Našince nejednou udeří do očí i jiné, až bizarní úkazy. Úsměvy přes polovinu obličeje, pádící nohy ohnuté proti kolenům, uhozené postavičky – například gestapák jménem Acetylene Lamp – a stejně tak groteskní taškařice vložené do tragických či až fyzicky nepříjemných scén. Navzdory všemu tyto „japonské podivnosti“ neumenšují zážitek z četby a i ve chvílích, kdy mrtvý muž promlouvá ke své nešťastné milé, hltáte jednu stranu za druhou.

Nakladatelství CREW je potřeba pochválit nejen za odvahu vydat u nás takové dílo, ale i za péči, s níž k jejímu vydání přistoupilo. Největší díl chvály si zaslouží překladatelka a japanoložka Anna Křivánková. Ta nejen přeložila japonské věty tak, aby i v češtině „padly“ hrdinům do úst, ale pomohla i čtenářům neznalým japonských reálií, když na některé stránky vložila srozumitelné vysvětlivky. Je také autorkou doslovu, jenž čtenáře seznámí s Osamu Tezukou, jeho životem a tvorbou. Není žádným překvapením, že se roku 2019 stala laureátkou komiksové ceny Muriel, právě za překlad Zprávy pro Adolfa, která zároveň zvítězila v kategorii Nejlepší překladový komiks.

Máte-li chuť seznámit se s japonskými komiksy nebo jste již dávno jejich příznivcem, nenechte si Zprávu pro Adolfa 1 uniknout. Přečíst si ji však můžete, i když panelům s obrázky a bublinami nijak neholdujete. Dostanete napínavý příběh s hrdiny, z nichž ani jediný není jednoznačně kladnou či zápornou postavou. Zjistíte, jak válka poznamenávala lidské životy i jakým způsobem nenávistná rétorika a propaganda měnila mladého člověka. Ačkoliv je příběh smyšlený a jeho ústřední linka je dodnes jen neověřenou hypotézou, děj je silně zakotvený ve skutečných událostech. I díky občasným shrnutím světové i japonské historie na koncích kapitol je také vynikajícím průvodcem pro všechny, kdo se zajímají o předválečná a válečná léta. Osobně se nezdráhám označit Zprávu pro Adolfa 1 za mistrovské dílo, ostatně potvrzují to i nadšené reakce domácích čtenářů. České vydání klenotu Osamu Tezuky má pouze jediný zásadní nedostatek, jakmile dočtete první část, nebudete se moct dočkat té druhé.  

Název knihy: Zpráva pro Adolfa 1
Autor: Osamu Tezuka
Překlad: Anna Křivánková
Nakladatelství: CREW s.r.o.
Místo vydání: Praha
Rok vydání: 2019
Vydání: 1.
Počet stran: 656
ISBN: 978-80-7449-760-5
Ediční řada:

Aktuality

  • Březen 2024 odstartoval svůj běh Knižním festivalem v Ostravě

    V prvních dvou březnových dnech proběhl v Ostravě 5. ročník Knižního festivalu. Jako vždy nadšení čtenáři nakupovali knížky, navštěvovali  nejrůznější besedy, trpělivě stáli v dlouhých frontách na podpis svého oblíbeného spisovatele nebo jiné známé osobnosti. Mohli se také účastnit  dvou živých rozhlasových vysílání.

    Číst dál...  
  • Česká vlna nakladatelství Host

    Není sporu o tom, že se nakladatelství Host v průběhu let podařilo pod svou značku shromáždit celou řadu vynikajících českých autorů. Svědčí o tom zájem čtenářů i odezvy v médiích. Host věnuje pozornost propagaci pravidelnou účastí na knižních veletrzích, ale také pořádá samostatné akce. Ta, která je nazvána Česká vlna, představuje čtenářům autory a jejich knihy.

    Číst dál...  

Z čtenářského deníku

  • Jarmila Glazarová: Vlčí jáma

    Jana, která osiřela po první světové válce, se dostává k adoptivním rodičům, kteří žijí ve Slezsku a jsou bezdětní. Jana se stává ošetřovatelkou své adoptivní matky, stará se o domácnost a snaží se své nové rodině být užitečná. Postupem času ale odhaluje tajemství tohoto nesourodého páru. Na první pohled totiž vypadají Klára a Robert šťastně, na ten druhý je ale vidět, že tento pár rozhodně šťastný není.

    Číst dál...  
  • Drašar

    Nacházíme se v době, kdy je český jazyk považován za mluvu vesničanů. Čeština je vytlačena z nejvyšších společenských funkcí, kultury i státní správy. Na školách se vyučuje německý jazyk, jazyk vzdělanců. Dochází k velké germanizaci (poněmčování) společnosti… A do této doby se narodí Josef Václav Michl. Dlouho očekávaný syn, kterému jsou předurčeny velké skutky a který se má stát chloubou rodiny.

    Číst dál...  

Přihlášení