Erotická žena v zóně mediálního klipu

Vytvořeno 24. 4. 2010 2:00

Autor: Petr Měrka

Marcela byla nádherná. Cítila se perfektně. Sluneční paprsky mlátily do okna jejího pokoje a vřeštěly: „Vylez z postele!“ Marcela je poslechla. Byla šťastná a radovala se ze života, který jí připadal vyloženě fantastický. Navíc nebyla vůbec líná. Hned jak mohla, vrhla se na učení. A když nastal vhodný čas, vyrazila do školy. Nikam nespěchala, protože si moc dobře uvědomovala, že stres škodí zdraví.

*
Zapálila si Rakovinu a čekala na vlak. Puberta byla úžasná a hormony šílené. Přála si kluka. Jeden konkrétní ji zaujal. Vypadal jako idol. Byl dokonalý. Usmála se na něj a on na ni. Přiblížili se k sobě a políbili. Vznikla mezi nimi láska. Byla krásná a osvěžující. Scházely jakékoli náznaky stereotypu a nudy, což bylo jen dobře.
Teď, když se milovali, mohli hodit vzdělání za hlavu. Odešli do parku, svalili se svými zadky do trávy a začali fetovat. Čas afektovaně plynul odnikud nikam. Jmenoval se Jirka a byl to génius.
„Jsem panic,“ procedil hrdě mezi zkaženými zuby a ona zareagovala těmito strohými slovy:
„A já panna.“
Aby si to nepokazili, dohodli se, že nebudou spolu nikdy spát. Jenom spolu chodili. Trvalo to měsíc dva. Pak nastalo období krize a rozešli se. Bylo to oboustranné a chyběla v tom zášť. Takové věci se prostě děly a byly naprosto normální.

*
Marcela s batohem plným učebnic konečně nasedla do vlaku a rozjela se do školy. Seděla a přijímala svůj interní zármutek, který ji trýznil. Hruď se jí rozkošně dmula. Měla přímo nádherná prsa. Spousta přítomných chlapců z nich nemohla spustit oči. Marcela neměla tričko, ani podprsenku. Byla oblečená akorát do gatěk. Byla to móda a Marcela chtěla být top modelka. Její důvody byly víc než prozaické – peníze a heroin.

*
Ve škole Marcela zjistila, že propadla. Zašla proto za ředitelem Pisoárem Zanedbaným. Poklekla před ním a poprosila ho o milost. Tyčil se nad ní ve slipech a bylo zřetelně patrné, že je vzrušený.
Pohladil ji dlaní po tváři a nabídl jí sex. Marcela měla svoji hrdost, a proto souhlasila. Nechtěla si pokazit kariéru. Zbavila se charakteru stejně jako had staré kůže. Otočila se k němu zadkem a zapřela se o desku stolu.
Po tříminutové kopulaci obdržela maturitní vysvědčení a mohla jít na vysokou. Tu díky své vagíně zvládla taktéž levou zadní. S vysokoškolským diplomem v kapse zamířila na předváděcí molo.
Byla slavná a bohatá. Dostala se na titulní strany četných periodik. Kromě lásky jí nic nechybělo. Láska se pro ni stala jen prázdným slovem bez významu. Měla kvalitní erotický vztah s miliardářem. Ten ji vodil do společnosti jako svůj doplněk a okrasu. Chlubil se jí.

*
Marcele bylo 30, když začala psát paměti. Odebrala se do ústraní. Peněz měla jako šlupek. Takže až do konce života měla vystaráno. Zbavila se návyku, opustila přítele a celé hodiny vzpomínala na Jirku. Tenkrát v parku měl její život skutečný smysl. Nyní byl ubohý a překypující melancholií.
Marcela se trápila, a proto brala prášky, které jí předepsal psychiatr MUDr. Otec. I dnes s ním měla schůzku. Scházeli se u něj v bytě, když byla jeho stará pryč. Marcela se maskovala za muže. Pod nos si nalepila knírek a tvářila se nenápadně.

*
Ohlížela se kolem sebe jako učiněná paranoia. S nenucenou ladnou elegancí se pohybovala na extrémně vysokých podpatcích. Přes rameno nesla přehozenu kabelku, v níž měla slzný plyn. Použila ho, jakmile se cítila v ohrožení života. A to bylo poslední dobou téměř neustále.

*
Svlékla se a nechala osouložit Otcem.
„Chtěl bych mít s tebou dítě,“ svěřil se jí po ejakulaci.
Marcela pokrčila rameny. Nezajímalo ji to. Poděkovala mu za recept a odešla pryč. Otec se za ní díval dlouho z okna. Sledoval její úchvatný zadek, dokud se mu neztratil z očí. Kvůli Marcele se z něj stal kanibal. Vytáhl z ledničky kousek své manželky a hodil ho na pánev s tlustou vrstvou oleje.

*
Aniž by to Marcela tušila, měla psychózu. Možná by však bylo správnější užít formulace, že psychóza měla ji.
Vypukla už dávno. Po dlouhou dobu byla jen latentní, nebo též krypto. Objevila se až teprve za několik let a hodně se podobala Jirkovi. Marcela zrovna ležela v trávě na břehu řeky Slizu a dívala se přes oranžové sluneční brýle do modrého nebe. V tom uslyšela kroky a ucítila vůni, která pocházela z minulosti. Marcela ožila a prudce se napřímila. Otočila se a spatřila Jirku. Vypadal stejně jako před lety. Napřed byla šťastná a mile překvapená. Ale už za pár okamžiků ji to znejistilo a zarazilo. Co když to není on? Zeptala se ho:
„Ty jsi Jirka?“
Ten spanilý jinoch se na ni zvědavě díval.
„Jak víte, že se tak jmenuju?“ zajímal se.
Marcela se cítila zklamaná. Nebyl to on, ale jenom někdo jemu podobný. Sklesle se ho otázala:
„Chtěl by sis se mnou zamrdat?“
„Ano,“ zrudl mladík ve tváři. „Vlastně jenom kvůli tomu jsem za vámi přišel. Mám příšerné komplexy méněcennosti a strašně se stydím. Moje škodolibé nymfomanické spolužačky nakažené AIDS se mi posmívají a přezdívají mi Věčný panic. Víte, jako podle toho nesmrtelného žida Ahasvera, co za trest bloumá světem a vyčkává návrat Ježíše Krista.“
Chápala ho. Takové už je mládí. Odvedla ho k sobě domů a nechala se jím znásilnit. Choval se k ní surově a nenasytně. Trápil ji a týral. Otec jí během jedné z terapií vysvětlil, že je masochistka, a poté ji požádal o ruku. Řekl jí to takto:
„Jestli si mě nevezmeš za muže, ty jedna mrcho, tak tě zabiju!“
Myslel to vážně a Marcela ze strachu o holý život souhlasila.

*
Marcela čekala dítě. Byla sešlá a psychicky úplně mimo. Dalo by se konstatovat, že definitivně zešílela. Její chlapeček, který se o pár měsíců později narodil, jí však nejen spravil náladu, ale dodal i potřebnou míru sebereflexe. Fingovala sebevraždu svého manžela z donucení Otce a odjela do zahraničí.
Koupila si dům v Torre del Mar a od té doby byla až do konce svého života už jenom šťastná. Její syn ji zbožňoval a dělal akorát samou radost. Dokonce měli po jistou dobu spolu milenecký poměr. Ale to bylo jenom takové slabomyslné poblouznění. Úlet.

*
Marcela se dožila nesmírně vysokého věku a žije pořád. O její příběh se zajímá Hollywood.