Literární okénko

Poezie na téma „Zlomené srdce“

1 1 1 1 1 (2 hlasů)
ruze 100x100
Tento námět je odvěkým motorem všech zhrzených básníků, kteří se stávají apoštoly zklamaného citu. Každý z nás už jistě zažil tento úraz, kdy bylo jeho srdce zlomeno na dvě poloviny podobné motýlím křídlům, která místo letu k výšinám stahují dolů do hlubin jako olověná závaží…



Lípa


V aortě stinného údolí skrytu
pod zářivým vodopádem slunečního svitu
kde se v tekuté stříbro mění voda stojatá
tam stojí lípa košatá

Lipový list se lidskému srdci podobá
a také jím jest, není to jen ozdoba
každičký lístek kdysi býval srdcem člověka
jež je zahodil a na lásku už nevěří ani nečeká

Z praskliny zlomeného srdce se stal řapík listu
zafoukal vítr a odvál je až k tomuto místu
srdce se nabodlo na větev a mechem zezelenalo
místo krve teď pumpuje mízu – listem se stalo

Sto tisíc srdcí ztroskotalo na věšáku lípy
srdcí smrtelně raněných Amorovými šípy
v rozpacích se ptám sám sebe, zda se mi to nezdá
že na korouhvi lípy vévodí mé srdce jako vánoční hvězda

Co se to jen stalo?
Kde se tam mé srdce vzalo?
Dal jsem je přece své dívce
tak co dělá napíchnuté na větývce?

Měli jsme se tolik moc rádi a lásku si přísahali
kudlou vyryju do lípy srdce a naše iniciály
musím se teď rozhodnout – zvítězí žal či zloba?
ZABIJU TOU DÝKOU TEBE, SEBE, OBA?


Příliš blízko - příliš daleko

Všechno, co se mohlo pokazit, tak se nepovedlo
láska je chomout, rozum jsou opratě, ale chybí sedlo
Problémy hozené za hlavu se jako bumerang vrací
láska je válka, která vždy končí kapitulací

Vsadili jsme vše na jednu kartu - byl to Černý Petr
na city neexistují měřítka a na srdce není metr
Nosíme lásku v srdci jak dítě, ale přijde potrat
nemáme sice co vyhrát, ale můžeme všechno prohrát

Máme se rádi, ale víme, že nesmíme být spolu
jako sestřelený orel se řítíme k zemi dolů
Nesmíme být spolu, naše láska prostě možná není
Přitahujeme se, i když je nám souzeno odloučení

Jsme si blíž než daleko
a jsme si dál než blízko
Jsme buď příliš vysoko
anebo příliš nízko

Držíme se za ruce
a přesto jsme si vzdálení
I kdyby se něco změnilo
tak se stejně nic nezmění

Věci, co se mohly pokazit, se taky pokazily
ptáci se zabili o zem a ryby se utopily
Slunce se srazilo s měsícem a nebe shořelo
naše nesmrtelné štěstí znenadání umřelo

Ve všem se rozcházíme, ale nechceme se rozejít
srdce z kamene bohužel nejde jak balvan obejít
Obcházíme se ale neobejdeme se bez sebe
když se smějeme, tak je náš pláč slyšet až do nebe


Moře je kruté

Mám milého chlapce
vydal se mi na moře
odplul spolu s mraky
plujícími v nebi nahoře

Roky na něj čekám
vyhlížím ho na skále
vyhlížím ho ze břehu
a budu vyhlížet nadále

Budu na něj čekat
dokud se mi nevrátí
klidně až do soudného dne
budu na něj čekati

Ale pouze tuto noc
odpusť mi Pane Bože
jen tuto noc ulehnu
s jiným na svoje lože

Dívčí tělo bez lásky
jako stříbro zčerná
jedna noc nic neznamená
byla jsem vždy věrná

Dívčí tělo bez lásky
se v kámen promění
pouhá jedna noc přece
věrnost neposkvrní

-

Mám rozmilou dívku
musel jsem však na moře
stále na ni myslím
v té nejčistší lásky pokoře

Roky na ni čekám
než se má loď vrátí
až přijedu zpátky
chci ji o ruku žádati

Loď dosáhla břehu
a já běžím domů
když vkročím do ložnice
tak nechci věřit tomu

Mou rozmilou dívku
miluje cizí pán
v slzách prchám nazpátek
na ten nejširší oceán

-

Tuto noc viděla dívka
chlapce naposledy
a tak žalem skočila
v oceán modrošedý

Pozřelo ji moře
a ve stejný den
loď chlapce ztroskotala
a on zemřel utopen


Rovnoprávno

Milovali jsme se na operačním stole
nevěděli jsme při tom kde je nahoře a kde dole
nevěděli jsme kdo z nás dvou jsem já a kdo ty
v tvé kloace jsem svou krví oplodnil všechny zygoty

Snědli jsme anální čípky a vypili všechny vakcíny
zdrogovali jsme se krví opačné krevní skupiny
amputovali jsme si údy a navzájem si je prohodili
já nebyl já, tys nebyla ty, ale dohromady jsme byli

Milovali jsme se spolu
u operačního stolu
plného doktorů
což nesvědčilo mému nádoru
na srdci - lásce

V primářově vázce
byly místo květin skalpely
takže doktoři žádné neměli
a museli operovat holýma rukama
Ve tvé kabelce se ale našla kama
tak hned bylo čím operovat
Nechali si ji mezi sebou kolovat
a každý mi uřízl něco jiného

Srdce mi však odoperovat nemohli
protože to jsi už udělala dávno
Ty neznáš rovnoprávno
ve vztahu
Ještě sis neudělala
tu námahu
a nikdy jsi pro mě nic neudělala
ale udělala jsi mi toho už hodně


Vězeňská koule

Pleteš mi hlavu, jako bys pletla svetr nebo šálu
v levém oku mám slzu radosti a v pravém slzu z žalu
Jsi mé slunce a já jsem chytil zaživa od tvého plamene
nechtěl jsem za ženu ženu, co mě do kouta zažene

Dezinfikuješ mi jizvy po tvých polibcích saponátem na podlahu
Zeptám se: "Vážíš si mě?" a ty mě dáváš na váhu
Vztahuješ si všechno na sebe asi proto, že jsme ve vztahu

Bolest a pláč jsou mi jedinou útěchou
srdce je jediný sval, kam mi neteče krev
Deštivé nebe je pro mě jedinou střechou
Pod cenou, v akci a s kuponem slev
jsem prodal svou duši ďáblovy do zastavárny pekla
I tebe jsem tam potkal - s mým srdcem, jež jsi přišla prodat
lekla jsi se jak ryba, která na poušti lekla
není co říct a není co dodat

Podvedla jsi mě už tolikrát
a já tě měl přesto tolik rád
s krajkou krajty na krku jsem věřil na dobro
lásku jsem ztratil a zatratil nadobro

Věrnost se nedá koupit, ale prodává se snadno
mezi dívkami a děvkami je rozdíl jen jednoho písmena
těžko se vzlétá vzhůru a lehko padá na dno
nevěra nevěřit na lásku znamená

Věřit v lásku znamená být věřící
a uznat svého partnera za papeže
milovat znamená dělat vše naopak - pro bolest obvazy odříct si
a tahat za sebou srdce na aortě jako na řetězu vězeňské otěže
milovat znamená neexistovat a vzdát se svého bytí
milovat znamená v nitru zemřít a navenek žíti
láska je smrt

Úhel mezi láskou a bolestí je 360°

Olízl jsem si jazyk
a šel hledat bradavky na tvé bradě
a odpanil jsem tě jako železnou pannu
a usmažil si omeletu ze tvých vaječníků
jsem guru gurmánů a kuchám i kuchaře
vždyť nemůžu být vegetarián
když jsem masový vrah

Pít alkohol znamená pít své budoucí zvratky
na svém rameni nemám opileckou opici
ale přímo opileckého King Konga
tančím na jedné ruce a noze
a zvracím na opačnou stranu do střev
hospice jsou zároveň hospodami
matka Země měla raději potratit

Nalíčila ses a nalíčilas na mě pár pastí
začalas hrát na červotočem prožrané housle
a jako notovou osnovu jsi použila mé vrásky
jež jsou mými letokruhy po všech těch (kamikaze) letech bolesti
mučila jsi mě celá léta, ale i jara, podzimy a zimy
a já jsem trpělivě trpěl, zatímco jsi mě sekýrovala sekyrou
dalas mi košem - mým vlastním hrudním košem
olízala jsi mi pel z mých motýlích křídel
když jsi mi vrazila kudlu do zad, tak to bolelo
jako bys zapíchla do jehelníčku meč
proto mi rodiče jako věno věnovali věnec na hrob
když tě spatřili odklepávat si popel z cigarety do urny
naše láska dostala rakovinu a skončila v rakvi
tak mě zbav všeho zlého a zabij se


Kde to je?

Kam jsem to jen dal?
Kam se to jen mohlo zakutálet?
Odkdy jsem to postrádal?
Kde jsem to jen nechal válet?

Kde? Kde jsem to zapomněl?
Kam? Kam mi to zmizelo?
Kam jsem to dal bohužel
nevzpomínám si
vím jen že to bolelo
ta strašná věc!
Srdce!

Má je moje homeopatická léčitelka smrti
skalpelem je skalpuje a na tři kusy rozčtvrtí
nabodne je na kel v odšťavovači na citrusy
I když mi půjde krvavá pěna od pusy
a vylezou mi slzami lubrikované oči
tak přesto má láska k ní nikdy neskončí
protože jsem jí dal své srdce


Aktuality

  • Březen 2024 odstartoval svůj běh Knižním festivalem v Ostravě

    V prvních dvou březnových dnech proběhl v Ostravě 5. ročník Knižního festivalu. Jako vždy nadšení čtenáři nakupovali knížky, navštěvovali  nejrůznější besedy, trpělivě stáli v dlouhých frontách na podpis svého oblíbeného spisovatele nebo jiné známé osobnosti. Mohli se také účastnit  dvou živých rozhlasových vysílání.

    Číst dál...  
  • Česká vlna nakladatelství Host

    Není sporu o tom, že se nakladatelství Host v průběhu let podařilo pod svou značku shromáždit celou řadu vynikajících českých autorů. Svědčí o tom zájem čtenářů i odezvy v médiích. Host věnuje pozornost propagaci pravidelnou účastí na knižních veletrzích, ale také pořádá samostatné akce. Ta, která je nazvána Česká vlna, představuje čtenářům autory a jejich knihy.

    Číst dál...  

Z čtenářského deníku

  • Jarmila Glazarová: Vlčí jáma

    Jana, která osiřela po první světové válce, se dostává k adoptivním rodičům, kteří žijí ve Slezsku a jsou bezdětní. Jana se stává ošetřovatelkou své adoptivní matky, stará se o domácnost a snaží se své nové rodině být užitečná. Postupem času ale odhaluje tajemství tohoto nesourodého páru. Na první pohled totiž vypadají Klára a Robert šťastně, na ten druhý je ale vidět, že tento pár rozhodně šťastný není.

    Číst dál...  
  • Drašar

    Nacházíme se v době, kdy je český jazyk považován za mluvu vesničanů. Čeština je vytlačena z nejvyšších společenských funkcí, kultury i státní správy. Na školách se vyučuje německý jazyk, jazyk vzdělanců. Dochází k velké germanizaci (poněmčování) společnosti… A do této doby se narodí Josef Václav Michl. Dlouho očekávaný syn, kterému jsou předurčeny velké skutky a který se má stát chloubou rodiny.

    Číst dál...  

Přihlášení