Hrady Čech a Moravy: Z čeho jsou a na čem stojí?

Recenze

Vytvořeno 19. 4. 2011 2:00

Autor: Alena Štouračová

Nakladatelství Grada vydalo v loňském roce pozoruhodnou publikaci Hrady Čech a Moravy: Z čeho jsou a na čem stojí, kterou ocení, zvláště nyní s příchodem návštěvnické sezony, všichni ti, co se každým rokem vydávají poznávat krásy českých, moravských a slezských hradů, zámků tvrzí či klášterů.

Hrady Čech a Moravy: Z čeho jsou a na čem stojí, to je publikace renovovaných autorů – Zdeňka Kukala, Barbory Dudíkové Schulmannové, Jaroslava Valečky, Vlasty Čechové a Karla Pošmourného, která přináší zcela nový, dalo by se říci neobvyklý, pohled na tuzemské památky. Tito autoři – geologové – se totiž v publikaci zaměřili především na geologické podmínky vzniku cenných historických staveb. V rámci textu se ovšem museli vypořádat také s obecně kastellologickými, historickými, stavebně historickými, umělecko-historickými, vojensko-historickými i dalšími otázkami z jiných oborů.

Autoři knihy poukazují na to, že v turistických příručkách a obrazových publikacích nalezneme spoustu informací o historii konkrétních hradů, zámků, tvrzí či klášterů. Známe například letopočet založení konkrétní historické stavby, seznam šlechtických rodů, které ji obývaly, víme, kde se stavba nachází a jak ji navštívit, a známe i otevírací dobu a výši vstupného. Víme ovšem, jaké kameny se nachází například ve zdivu hradeb, z jakých kamenů jsou vystaveny klenby hradních kaplí nebo na jakém geologickém podloží konkrétní hrad stojí?

Tuto mezeru se proto autoři pokoušejí alespoň z části vyplnit. Čtenář se tak v knize Hrady Čech a Moravy: Z čeho jsou a na čem stojí dozví, na jakých horninách byly hrady, zámky, tvrze či kláštery vystaveny, jaký materiál se používal při jejich stavbě, a samozřejmě mu publikace nabídne i spoustu dalších zajímavostí, týkajících se například stavebních a dekoračních kamenů hojně užívaných v době středověku i nástrojů, jež se v dávné době používaly k opracování kamene. 

Abyste si o knize udělali představu, předkládám ukázku věnující se hradu Pernštejnu:

Stavebním materiálem hradu Pernštejn je směs metamorfovaných hornin, v níž převládají svory a ruly. V okolí hradu se dodnes zachovalo několik opuštěných lůmků. Pozoruhodnou horninou jsou krystalické vápence, tzv. nedvědické mramory, jejichž pruh se táhne od Černvíru přes Nedvědici až k Jimramovu. Je to překrásný dekorační kámen, snadno leštitelný. Ve středověku se lámal v tzv. Hradním lomu severozápadně od Pernštejna u vesnice Smrček. Při stavebních úpravách hradu v 16. století však byl mramor z tohoto lůmku vytěžen a nahrazovali jej světle šedým mramorem od Nedvědice. Ani bohatí vlastníci hradu si nemohli dovolit stavět hrad z tohoto mramoru, již tenkrát to byl kámen vzácný a drahý, proto jej užívali jenom na ostění brány a oken a některé další architektonické prvky. Z nedvědického mramoru je však celý kostel Povýšení sv. Kříže v Doubravníku, jižně od Nedvědice, postavený v letech 1535 až 1557. V něm se nachází i Pernštejnská hrobka, bohužel vykradená Švédy. V 17. a 18. století byl nedvědický mramor používán na stavební a kamenické práce nejen v Brně a Praze, ale i ve Vídni.
(Kukal, Z. – Dudíková Schulmannová, B. – Valečka, J. – Čechová, V. – Pošmourný, K.: Hrady Čech a Moravy: Z čeho jsou a na čem stojí. Praha: Grada 2010, s. 253 – 254.)

Publikace Hrady Čech a Moravy: Z čeho jsou a na čem stojí, jež je charakteristická uceleným pohledem na mnohostrannou geologickou problematiku, je vhodná nejen pro profesionální badatele z různých vědních disciplín. Sáhnout po ní mohou i zájemci z řad běžné veřejnosti, které kniha „dostane“ zvláště díky čtivé a odlehčené formě, překrásným ilustračním fotografiím i zajímavým informacím o skalním podloží a stavebním materiálu. Tato kniha není v žádném případě encyklopedií, proto by v ní čtenář neměl hledat seznam všech hradů a dalších památek. Autoři se totiž soustředili na geologicky nejzajímavější památky, postavené na pozoruhodných místech krajiny.

Knihu Hrady Čech a Moravy vydalo nakladatelství Grada