„Neexistuje jediná, všeobecně přijímaná teorie ohledně německých dějin“ tvrdí Mary Fulbrook ve své úspěšné knize Dějiny moderního Německa

Recenze

Vytvořeno 13. 2. 2011 1:00

Autor: Petra Šmejdová

Renomovaná profesorka německé historie na univerzitě v Londýně Mary Fulbrook představila v loňském roce britským čtenářům jedinečný titul zaměřený na Německo ve 20. století. U nás tuto důležitou publikaci vydalo v roce 2010 nakladatelství Grada.

Vzhledem k tomu, že kniha shrnuje již známá historická fakta a současně odhaluje nové souvislosti, je určena široké veřejnosti i odborníkům na světové dějiny. Autorka knihu rozčlenila do tří základních částí – Rozdělená společnost, Rozdělený národ a Rozdělené století.

V první kapitole Mary Fulbrook komentuje nejčastější výklad německých dějin. Uvádí také různé přístupy k vývoji událostí v Evropě a kritizuje „kritiku“ německé historie. Jedna z otázek, které si zde pokládá, zní: „Hráli nacisté důležitou roli v procesech modernizace Německa 20. století?“. Mary Fulbrook začíná Dějiny moderního Německa vyprávět od zlomového roku 1918 a končí současnou situací německého národa.

Část s názvem Rozdělená společnost odhaluje příčiny rozpadu Výmarské republiky a počátky vzestupu nacistické moci. Podle tohoto výkladu je pak například zajímavá teorie, že Hitler uchvátil početné davy především díky tomu, že nebyl nikdy příliš konkrétní ve svých vizích a slibech. V druhé části autorka upozorňuje nejenom na rozdíly západního a východního Německa, ale i na odlišnosti vůči okolním zemím. V poslední části s námi britská historička odhalí důvody pádu berlínské zdi a jeho pozdější důsledky. Dočteme se zde i o německém povědomí o vlastních dějinách. Mary Fulbrook v tomto případě poukazuje na výzkum z 80. let, který zjišťoval informovanost mladé generace Němců o Hitlerovi a holocaustu. Výsledky poukázaly na velké nedostatky v neznalosti důležitých souvislostí.

Ačkoli je kniha orientována především na historii a politiku země v průběhu 20. století, autorka nezapomíná ani na společenské a kulturní události. Kapitoly zaměřené na umění a život obyčejných lidí jsou neméně kvalitní a mají vysokou výpovědní hodnotu. Díky nim jsou Dějiny moderního Německa kompletním přehledem faktů, dat, událostí a odpovědí na dosud nezodpovězené otázky.

Mary Fulbrook se v tomto případě zaměřila na emigraci inteligence, cenzuru a vydávání časopisů. Odlišnost politických systémů po rozdělení Německa tak například ukazuje na vydávání knih. V NDR bylo publikování omezené, protože vycházely pouze politicky korektní díla. Ačkoli se mohlo spisovatelům zdát, že v SRN je celý proces jednodušší, nebylo tomu tak. Západní Německo ovládal kapitalismus, takže se do knihkupectví dostaly jen perspektivní tituly, které slibovaly velký zisk.

Přestože je tato odborná kniha plná historických faktů, dokáže čtenáře strhnout stejně jako známé válečné romány ztracené generace. Dějiny moderního Německa jsou poutavým vyprávěním skutečných událostí, o kterých jste si mysleli, že je znáte. A i když čtenáři v tomto případě znají konec příběhu, je více než zajímavé odhalit fascinující souvislosti v evropském dějinném vývoji. Navíc netřeba zdůrazňovat význam této knihy pro české čtenáře, kteří se tak dozví i něco o historii našeho území.

„S pohraničím ztratilo Československo i klíčové obranné linie a po letním debaklu i vůli se bránit. Když v březnu 1939 Hitlerova armáda vtrhla do Prahy, zůstalo jen velmi málo, co mohli Češi udělat proti německému uchopení moci. Čechy a Morava se staly německým protektorátem (Protektorat Böhmen und Mähren), zatímco Slovensko se stalo satelitním státem německé říše. Podle postoje Británie bylo moudré nechat tuto „vzdálenou zemi“, o které stejně moc nevěděli (jak to bylo řečeno v září 1939), padnout bez západní vojenské intervence.“

Knihu Dějiny moderního Německa vydalo nakladatelství Grada