Recenze: Odborná literatura

Kniha nejen pro pivaře

1 1 1 1 1 (0 hlasů)
pivo

Všichni, kteří si oblíbili pěnivý zlatavý mok, by měli zpozornět. Na českém knižním trhu totiž tři roky existuje publikace, která zájemce provází dějinami piva a podrobněji je seznamuje s pivovarnictvím, a to jak zahraničním, tak tuzemským. Autorem této knihy, která nese příznačný název Pivovarnictví, je Ladislav Chládek.



knihaO čem všem se v knize Pivovarnictví máte možnost dočíst? V prvé řadě o historii výroby piva, o technologickém postupu výroby piva, o druzích piv, ale i o nejznámějších osobnostech, které ovlivnily historii pivovarnictví.

Sám autor knihy, Ladislav Chládek, se přiklání k myšlence, že výroba piva je stará jako dějiny civilizovaného lidstva. Podle některých historiků se totiž jedná o vůbec nejstarší lidmi vyrobený nápoj. V knize Pivovarnictví proto narazíte na podkapitolky, v nichž se uvádí, jakým způsobem se pivo vařilo v Mezopotámii, ve starověkém Egyptě, v antickém Řecku a Římě, ve středověké Evropě i v dávných dobách v českých zemích.

Chládek se rovněž zabývá vývojem strojního zařízení pivovarů. V tomto oddíle se dozvíte nespočet zajímavostí. A to třeba, na jakém principu fungovaly starověké pivovary v Mezopotámii a Egyptě. Budete moci zabrousit i do moderní doby – přečtete si tak například, bez jakých „vymožeností“ by nemohly fungovat novodobé pivovary.

Takovou velmi neobvyklou kapitolou, kterou autor do knihy zařadil, je část pojednávající o pivovarských pověrách, zaklínadlech a příslovích, jež pocházejí zpravidla z doby středověku. Tyto zvyklosti a pověry se týkaly zejména vaření piva – tedy hlavně skutečnosti, jak uvařit dobré pivo a jak se vyvarovat chyb při jeho vaření.

Jedna z pivovarských pověr například naváděla, kdy přesně brát vodu určenou na vaření piva: Ledna a února měsíce jsou vody tvrdší a studené. Dubna a března jsou vody měkčejší, a toho času největší pozor sluší míti na pivo, tvrdou vodou jest lépěji než měkkou vařiti.

Co se týká historie piva na našem území – víte, kdy a za jakých okolností se u nás začalo poprvé vařit? Na tuto mírně zapeklitou otázku vám odpoví následující ukázka:
Dějiny výroby piva v našich zemích mají dlouhou historii. Na našem území původně usazení Keltové (přibližně do poloviny prvního století našeho letopočtu) a po nich germánské kmeny Markomani a Kvádové, jakož i Slované jistě výrobu piva znali. Právě o Slovanech, kteří přišli na naše území začátkem šestého století, se historici domnívají, že ze své pravlasti si přinesli kromě jiných kulturních plodin též chmel, protože pravděpodobně jako první na světě vařili chmelená piva.
(…) Vaření piva na našem území až do konce devátého století byla zcela běžná domácí práce, kterou mohl vykonávat kdokoliv, kdo měl potřebné suroviny a znalosti (…) Pivo přestalo být domácím produktem až koncem devátého století, kdy začalo být „předmětem obchodu“ (…) Domácí výroba piva nikdy nadobro nevymizela. Pivo se podomácku vařilo vždy v těžkých dobách, zejména během četných válek, a řada kuchařek ještě v první polovině dvacátého století přinášela různé více nebo méně osvědčené recepty.

(Chládek, Ladislav: Pivovarnictví. Grada: Praha 2007, s. 31.)

 

Nelze nepoznamenat, že kniha Ladislava Chládka Pivovarnictví se vymyká již svým tématem. Nejen ti, kteří si čas od času rádi zajdou na dobře vychlazenou desítku či dvanáctku, mi jistě dají za pravdu, že ji Ladislav Chládek napsal čtenářsky atraktivním způsobem. Po obsahové (ale i obrazové) stránce je kniha velmi bohatá. Oplývá rozsáhlým množstvím jak nových, užitečných a zajímavých informací, tak doprovodného obrazového materiálu. Kdo se chce o pivu a pivovarnictví dozvědět více, měl by po této knížce rozhodně sáhnout.

Knihu Pivovarnictví vydalo nakladatelství Grada

Aktuality

  • Březen 2024 odstartoval svůj běh Knižním festivalem v Ostravě

    V prvních dvou březnových dnech proběhl v Ostravě 5. ročník Knižního festivalu. Jako vždy nadšení čtenáři nakupovali knížky, navštěvovali  nejrůznější besedy, trpělivě stáli v dlouhých frontách na podpis svého oblíbeného spisovatele nebo jiné známé osobnosti. Mohli se také účastnit  dvou živých rozhlasových vysílání.

    Číst dál...  
  • Česká vlna nakladatelství Host

    Není sporu o tom, že se nakladatelství Host v průběhu let podařilo pod svou značku shromáždit celou řadu vynikajících českých autorů. Svědčí o tom zájem čtenářů i odezvy v médiích. Host věnuje pozornost propagaci pravidelnou účastí na knižních veletrzích, ale také pořádá samostatné akce. Ta, která je nazvána Česká vlna, představuje čtenářům autory a jejich knihy.

    Číst dál...  

Z čtenářského deníku

  • Jarmila Glazarová: Vlčí jáma

    Jana, která osiřela po první světové válce, se dostává k adoptivním rodičům, kteří žijí ve Slezsku a jsou bezdětní. Jana se stává ošetřovatelkou své adoptivní matky, stará se o domácnost a snaží se své nové rodině být užitečná. Postupem času ale odhaluje tajemství tohoto nesourodého páru. Na první pohled totiž vypadají Klára a Robert šťastně, na ten druhý je ale vidět, že tento pár rozhodně šťastný není.

    Číst dál...  
  • Drašar

    Nacházíme se v době, kdy je český jazyk považován za mluvu vesničanů. Čeština je vytlačena z nejvyšších společenských funkcí, kultury i státní správy. Na školách se vyučuje německý jazyk, jazyk vzdělanců. Dochází k velké germanizaci (poněmčování) společnosti… A do této doby se narodí Josef Václav Michl. Dlouho očekávaný syn, kterému jsou předurčeny velké skutky a který se má stát chloubou rodiny.

    Číst dál...  

Přihlášení