Mrtvá města, která nás lákají svou podivuhodnou historií

Recenze

Vytvořeno 30. 11. 2010 1:00

Autor: Alena Štouračová

Chcete obdivovat krásu legendárních metropolí dávno ztracených středověkých říší? Chcete se dozvědět více třeba o zániku Pompejí na území dnešní Itálie? A co třeba navštívit bájný Babylon v dnešním Iráku nebo zavítat do Tuniska, a to do nechvalně proslulého Kartága, které kdysi vyplenili Řekové? Nemusíte si objednávat letenku jenom proto, chcete-li o těchto dávno zmizelých metropolích získat nějaké informace, stačí, když do ruky vezmete Atlas Ztracená města Brendy Rosenové, a zaručeně budete mile překvapeni.

Z mnoha slavných, kdysi majestátných měst zbyly v současné době pouze rozvaliny skryté v nepřístupných horách, zarostlé v hlubinách džungle, zaplavené vodou či zapadlé v pouštním písku. Atlas Ztracená města vám díky počítačové rekonstrukci umožní nahlédnout do starověkých říší a projít se po ulicích jejich nejvýznamnějších metropolí.

Kromě počítačových rekonstrukcí, které „oživují“ dávno zaniklá starověká města, je kniha plná fotografií ilustrujících teprve nedávno odkryté archeologické lokality. Rovněž je doplněna o informace o aktuálním výzkumu na dané lokalitě a samozřejmě nechybí ani informace o historii zmizelého města a o důvodu jeho zániku.

O kterých slavných metropolích kniha pojednává? Kromě zmíněných Pompejí, Kartága a Babylonu zde narazíte také na Dwarku neboli Kršnovo svaté město, na města Lou-lan a Nija, která byla kdysi oázami na hedvábné stezce v poušti Taklamakan, na bájné město Ur v Perském zálivu, jež bylo metropolí jižní části Mezopotámské říše, na zaniklou pevnost Inků Machu Picchu nebo na zmizelé antické město Mykény ležící na Peloponéském ostrově v dnešním Řecku.

Atlas Ztracená města je kniha, která se vyvedla jak po obsahové, tak po formální stránce. Kromě velkého kvanta zajímavých a užitečných informací musím vyzdvihnout množství krásných ilustračních fotografií a animovaných počítačových rekonstrukcí zmizelých starověkých měst.

Touto knihou je potěšení listovat. Myslím, že vám nebude stačit si atlas ztracených měst pročíst jenom jednou, je totiž možné, že se k němu budete rádi znovu a znovu vracet tak jako já.

Na závěr uvádím jednu ze zajímavých ukázek, která se zabývá příčinami opuštění Machu Picchu:

Záznamy conguistadorů se o Machu Picchu nezmiňují, a tak se zdá, že na ně Španělé nikdy nenarazili. Archeologové se ostatně domnívají, že tato pevnost byla již před jejich příchodem téměř prázdná.
Vzniklo několik teorií, které se pokoušejí příčiny opuštění Machu Picchu vysvětlit. Podle jedné vedly znepřátelené incké kmeny zničující válku, která vedla k jejich vzájemnému vyhlazení, jiná zase předpokládá, že obyvatelé Machu Picchu vymřeli v důsledku epidemie (nejspíše neštovic či syfilidy). Nejpravděpodobnějším vysvětlením však je, že s úpadkem vládnoucí kasty Inků ztratilo Machu Picchu důvod k existenci. Před Příchodem Španělů v roce 1531 se říše Inků táhla podél vrcholků And v délce více než tři tisíce sedm set kilometrů. Inčtí panovníci, kteří při cestách využívali síť kvalitně postavených silnic a stezek, pravděpodobně trávili část roku na některém z královských statků. Je pravděpodobné, že Machu Picchu v sezoně poskytovalo domov pěti až sedmi stům lidí – vládnoucím Inkům se služebnictvem, kněžím a řemeslníkům. S úpadkem incké říše a zničením vládnoucí kasty ztratilo Machu Picchu význam, brzy bylo opuštěno a pohltil jej prales.
(Rosenová, Brenda. Ztracená města: legendární metropole dávných říší. Praha: Metafora 2008, s. 77.)

Knihu Ztracená města vydalo nakladatelství Metafora