Jak cestovat do Alp a zůstat v údolí

Recenze

Vytvořeno 2. 6. 2012 2:00

Autor: Petr Kuběnský

Blíží se prázdniny. Dny se prodlužují a teploty šplhají do výšin, v nichž máte chuť buď zapadnout do oblíbené sklepní hospůdky nebo se odebrat nejbližším spojem kamsi mezi norské fjordy. Jenže peněz není nazbyt a tak nezbývá než najít levnější alternativu. Pokud znáte Tatry nazpaměť, rozlehlý masív Alp vypadá jako dobrá volba.

Pokud vás až doposud vedly stejné myšlenkové pochody jako mě, budete se nejspíš shánět po vhodném průvodci. V nakladatelství Jota nedávno vyšelo druhé vydání překladového bedekru s jednoduchým názvem Alpy, který vás slibuje provést hornatou částí Francie, Itálie, Německa, Rakouska, Švýcarska a Slovinska. Rozsahu popisovaného území dobře odpovídá i tloušťka mamutí knihy. Tisícistránkový špalek slibuje čtenáři podat zevrubné informace o možnostech cestování v horských regionech jednotlivých zemí. V záhlaví každé kapitoly najdete informace o ubytování, dopravě, zvycích, nejdůležitějších úřadech a kulinářských specialitách popisovaných regionů. Poté vždy následují podrobnější popisy jednotlivých alpských celků.

Než ale v knihkupectví sáhnete po průvodci Rough Guides (tak se totiž překladová edice průvodců jmenuje), je třeba se zamyslet nad tím, co od takové knihy vlastně očekáváte. Tradiční přísloví praví: "Co Čech, to muzikant". Po osobních zkušenostech z pohoří mnoha evropských i mimoevropských zemí bych řekl, že "co Čech, to cestovatel" by bylo přesnější. A v tom tkví právě háček visící nad zmiňovanou knihou. Pokud hledáte vhodné zimní středisko k rodinnému pobytu a plánujete lyžování tu a tam zpestřit návštěvou památek, malebných kamenných kostelíků a večeří ve stylové tyrolské hospůdce s tradiční kuchyní, dá vám publikace nepochybně dobrý rozhled. Pokud ovšem tak jako množství nadšenců z naší země dáváte přednost prázdninové túře po hřebenech a spoléháte se jen na dobré pohorky, stan a batoh na zádech, narazíte při čtení průvodce na problém. O horách se toho totiž moc nedozvíte a při plánování přechodu Bernských Alp či Karavanek se raději spolehnete na dobrou mapu a zápisky z internetu. Dokonce i česká Wikipedie vám o povrchu a vzhledu jednotlivých masívů podá přesnější informace. Při přemýšlení o tom, kterou část Alp k návštěvě zvolit, se nelze bohužel spolehnout ani na fotografie, protože v souhrnu zabírají pouze čtyřiadvacet stránek. Nadto podkapitolky věnované jednotlivým celkům Alp jsou co do rozsahu nevyrovnané a výjimkou nejsou ani popisy čítající pouze dvě strany.

V českém prostředí vychází množství původních i překladových řad bedekrů a každé srovnání bude nutně pokulhávat už proto, že jiný průvodce popisující Alpy v celé podobném rozsahu neexistuje.  Když pomineme drobné tituly od Berlitze či Merianu, zbývá ke komparaci několik řad průvodců objemem informací srovnatelných s Rough Guides. Většina z nich (Lonely Planet, National Geographic, Nelles Guide) hodně spoléhá na obrazový materiál. Zda je to plus či mínus, ať si zvolí každý sám. Důležitější je ovšem je, že jsou často přehlednější a jejich způsob odkazování je lépe organizován. Rejstřík sice v recenzované knize najdete, ale vzhledem k jeho selektivnosti doporučuji v něm vůbec nelistovat.

K dobru titulu Rough Guides je nutné přičíst podrobné informace o cenách ubytování, a dokonce o frekvenci veřejné dopravy. Na druhou stranu bez údajů o tom, kolik za jednotlivé pokrmy v restauracích necháte, by se zřejmě obešli i ti nejpohodlnější turisté. Co však v průvodci po Alpách budete citelně postrádat, jsou mapy. Čekat v horském bedekru alespoň schématické plánky pohoří mi nepřijde jako nijak přehnané očekávání.

V české adaptaci zahraničního průvodce najdete i některé překladatelské chybky a krkolomné formulace typu: "Častěji sídlo využívala Eva Braunová, která, oficiálně neexistující, se během diplomatických diplomatických návštěv v Berghofu musela učinit neviditelnou..." Domnívám se však, že vzhledem k zaměření a rozsahu publikace je to jen drobná piha na kráse.

Pokud mám závěrem shrnout případnost koupi turistického průvodce Alpami od Joty, je třeba se ohlédnout na potenciálního čtenáře. Plánujete-li rodinnou dovolenou se vším komfortem, klidně po knize sáhněte. Dobře vám poslouží. Pokud je pro vás ovšem "turismus" synonymem pro pěší putování, poohlédnul bych se po jiných průvodcích, které alespoň navrhují konkrétní trasy horských přechodů (Ottovo nakladatelství, Freitag & Berndt, Kompass). Nechcete-li zůstat v údolí, samozřejmě.

Knihu Turistický průvodce: Alpy vydalo nakladatelství Jota